Praha – V Praze druhým dnem pokračuje sjezd Strany zelených (SZ). Po čtyřech letech ve sněmovně se zeleným znovu do parlamentních lavic probojovat nepodařilo a ani podzimní volby do Senátu a zastupitelstev obcí nebyly pro stranu příliš úspěšné. Právě po květnovém debaklu dalo předsednictvo strany svoje funkce k dispozici. Dnes bude zvoleno nové vedení strany. O nejvyšší stranickou funkci se bude znovu ucházet dosavadní předseda Ondřej Liška. Většina místopředsedů obhajovat své pozice nechce.
Liška má několik protikandidátů – Karla Helmana z pražské organizace, z Klánovic Giuseppa Maiella a z plzeňské organizace zelených Martina Marka. Jejich šance na zvolení ale nejsou velké. Liška ve Studiu ČT24 uvedl, že je rád, že se jeho vyzyvatelé vůbec objevili. „Pokud je ve straně zdravá konkurence, tak se strana může i jasně profilovat a soutěžit o to, kdo má nejlepší vizi pokračování,“ prohlásil Liška s tím, že nemá odpověď na to, kdo by ho při volbě nového šéfa strany mohl nejvíce ohrozit. „Sám jsem zvědav, s jakou vizí vůbec kandidují, protože z těch dosavadních diskusí jsem neměl možnost zjistit, v čem jsou odlišné,“ dodal.
Liška převzal vedení strany jako první místopředseda po Martinu Bursíkovi loni na jaře po prohraných volbách do Evropského parlamentu. Na podzim, tedy půlrok před parlamentními volbami, byl na sjezdu potvrzen jako řádný předseda. „Za ten půlrok se mi nepodařilo změnit velmi poškozený obraz zelených, nesu svůj díl odpovědnosti,“ nezříká se svého podílu na neúspěších strany, připomněl ale, že za poslední dobu vstoupilo do strany 700 nových lidí. Liška má připraveno sedm bodů, které je podle něj třeba řešit. „Například musíme hovořit srozumitelnějším jazykem, musíme být kvalifikovanější v otázkách ekonomických, ale i sociálních,“ nastínil svoje představy Liška. Na neděli organizátoři naplánovali programovou debatu, změna stanov na programu není.
Zelení měli ve sněmovně zastoupení čtyři roky, podíleli se na koaliční vládě spolu s ODS a KDU-ČSL. Během vládního angažmá stranu oslabovaly vnitřní spory. Voliči dali zeleným červenou kartu už v loňských evropských volbách, v květnových sněmovních získala SZ méně než tři procenta hlasů, její kandidáti neuspěli ani v nedávných senátních volbách. Liška už dříve volební debakl zdůvodnil tím, že straně uškodily prý už překonané vnitrostranické půtky, ale také strach voličů z toho, že dají hlas straně, která nakonec propadne.
Na politické výsluní přivedl stranu Martin Bursík, také ale byl i u jejího pádu. Strana sice vznikla už v roce 1989, do roku 2006 měla ale zanedbatelný vliv. Bursík dokázal změnit image strany a kromě tradičních „zelených“ voličů oslovil i skupinu lidí, která dříve volila malé liberální strany typu ODA a US-DEU. Ve volbách do sněmovny před čtyřmi lety získala strana 6,3 procenta hlasů, které znamenaly šest poslanců, a ve vládě byla zastoupena čtyřmi křesly. Od vstupu zelených do vlády byl ale patrný rozpor mezi Bursíkovou liberální linií a levicovějším postojem zelených okolo tehdejší první místopředsedkyně Dany Kuchtové. Postupný rozklad zelených vyvrcholil v lednu 2009 vznikem vnitrostranické frakce, v níž se kromě Kuchtové angažovaly i poslankyně Olga Zubová a Věra Jakubková. Bursíkovo vedení frakci odmítlo a její iniciátory v březnu 2009 vyloučilo ze strany. O dva týdny později právě Zubová a Jakubková spolu se dvěma poslanci za ODS hlasovaly pro vyslovení nedůvěry vládě Mirka Topolánka (ODS).
Někdejší místopředsedkyně zelených Dana Kuchtová, která byla ze strany vyloučena, přemýšlí o svém návratu. Podle Lišky se tak může stát jedině tehdy, když provede vlastní sebereflexi.
Zelené také poznamenala ztráta Karla Schwarzenberga, který byl v Topolánkově vládě ministrem zahraničí jako nestraník za zelené. Schwarzenberg totiž přešel do nové strany TOP 09. Od té doby průzkumy veřejného mínění potvrzovaly odliv voličů zelených právě k TOP 09. S nástupem Lišky se sice situace ve straně uklidnila, preference strany ale dále klesaly. Nepomohla ani podpora exprezidenta Václava Havla či dalších známých osobností.
