Strahovský klášter - místo pro výstavu o církevních obětech komunismu

Praha – Ve Strahovském klášteře v Praze se ve čtvrtek otevřela výstava s názvem Pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948-1960. Zobrazuje a popisuje příběhy kněží, řeholníků, řádových sester, ale i věřících laiků římskokatolické církve, které pronásledoval totalitní režim. Projekt se koná pod záštitou pražského arcibiskupa a českého primase Miloslava Vlka a patronátem Konfederace politických vězňů. Vernisáž proběhla ve čtvrtek ve tři hodiny odpoledne, výstavu je možno zhlédnout do 8. listopadu.

Na expozici je zdůrazněno pronásledování římskokatolické církve komunistickým režimem. V roce 1950, tedy v roce, kdy došlo k násilnému uzavírání klášterů v Čechách, na Moravě i ve Slezsku, se toto pronásledování týkalo dvou a půl tisíce řeholníků a téměř 12 000 řádových sester. Šlo o takzvanou Bartolomějskou noc. Roku 1989, tedy roku pádu komunistického režimu, se dožila necelá tisícovka řeholníků a pouze tři a půl tisíce řádových sester. Výstava nemapuje celé období, tedy do pádu komunismu roku 1989, ale pouze období do roku 1960. „Já bych řekl, že pronásledování se mohlo týkat odhadem dvaceti nebo třiceti tisíc kněží a laiků,“ upřesnil celková čísla Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd ČR.

„Doba pronásledování, která je zobrazena na výstavě, je dobou největšího teroru,“ vysvětlila kurátorka výstavy Vladimíra Vaníčková. Až teprve roku 1989 se začaly hledat materiály o době, kdy byli členi římskokatolické církve pronásledováni. Do této doby to bylo znemožněno. „Aby výstava byla komplexní, museli jsme zvolit určitý odstup od pádu komunistického režimu. Nejprve tyto velké úseky musely být badatelsky zpracovány, řada z nich přesto dodnes zůstává nevyjasněna,“ dodala Vaníčková.

Kromě permanentního sledování kněží, laiků, řeholníků i řeholnic byly i další formy, kterými stát proti církvi bojoval. Ať už šlo o rovinu legislativní, právní, justice, hlavně prostřednictvím hlavního vykonavatele Státní bezpečnosti. Materiály jsou z roku 1956, kdy byla zvažovaná možná amnestie před liberalizací komunistického režimu, bylo tehdy uvězněno kolem 600 katolických kněží. Celé pronásledování se mohlo týkat 20 až 30 tisíc lidí. Zhruba deset procent kněží spolupracovalo s komunistickým režimem. U některých to byla otázka donucení nebo velkého nátlaku.

Načítání...