Praha - Argumenty prezidentských kandidátů vyřazených ministerstvem vnitra nejsou podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) relevantní a u Ústavního soudu tudíž neuspějí. „Ministerstvo vnitra provedlo gramatický výklad, to znamená slovo do slova, toho, jak spočítat tu chybovost a dál se nedívalo napravo nalevo, což však mimochodem úřady dělávají a dělat vlastně mají,“ uvedl Blažek v Otázkách Václava Moravce. K přímé volbě prezidenta se dnes vyjádřila i současná hlava státu Václav Klaus. Uvedl, že má mezi kandidáty svého favorita, jeho jméno ale nechce veřejně říct. Již dříve však podpořil Miloše Zemana.
„Okamura je málem podezřelý, že si to podepisoval sám“
„Vystoupení senátora Okamury vnímám jako politický exhibicionismus, ale právní váhu mu nedávám absolutně žádnou,“ uvedl Blažek. „Okamura je málem podezřelý, že si to podepisoval sám,“ dodal Blažek k velké chybovosti podpisů vyřazeného kandidáta. Na nejvyšší instanci by se mohli obrátit právě Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý, jejichž stížnost zamítl Nejvyšší správní soud (NSS). Na zákon o přímé volbě si bude stěžovat advokátka a neúspěšná kandidátka Klára Samková.
Blažek dále uvedl, že zákon, který upravuje přímou volbu prezidenta, se zřejmě bude měnit. Nedostatky podle něj však nejsou dramatické. „Vzoreček na spočítání chybovosti, pokud se bude dál provádět namátková kontrola, je třeba asi přepracovat tak, aby nebyly interpretační problémy,“ říká Blažek.
Podle opozice stojí za chybami špatně fungující Legislativní rada vlády. „Tady přestala fungovat podle mě docela zásadní složka přípravy zákonů a já říkám, tak o tom mluvme, to není legrace. A navíc ten pan Mlsna, který podle mě možná nese odpovědnost za tu podobu, tak se stal ministrem,“ uvedl v OVM místopředseda ČSSD a Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek.
„Na ministerstvu vnitra vznikla jiná předloha, než je ta, která potom došla do sněmovny, a s nejvyšší pravděpodobností úprava, která znamenala to přezkoumání vzorků, vznikla na Legislativní radě vlády a já důvody té změny neznám a zajímalo by mě to,“ říká Zaorálek.
Podle Petra Mlsny ale rada pracuje dobře a problémy vznikají až ve sněmovně. „Těžko lze vyčítat slovutným profesorům, že právo neznají a dopouštějí se chyb. Chyby nevznikly v Legislativní radě, ale vždy v důsledku parlamentního kutilství,“ tvrdí. Petr Mlsna, který dosud působil jako náměstek Karolíny Peake, získal funkci ministra bez portfeje. Vést by měl Legislativní radu vlády, kterou dosud řídila právě Peake. Ta se stala ministryní obrany.
Podobu volební zákon tento týden výrazně kritizoval předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, který přednesl disentní stanovisko tří soudců NSS, podle nichž je norma protiústavní.
„Pesimistické je, že ústavní i prováděcí zákon jsou problematické normy a je s podivem, že ústavodárce a zákonodárce byl od jara upozorňován na to, že to není v pořádku a nastanou problémy a přesto zákonodárci nedbali těchto výtek,“ upozornil teoretik práva Jiří Přibáň.
Prezident Václav Klaus v pořadu Partie televize Prima uvedl, že si přeje, aby volba jeho nástupce proběhla hladce, nedala šanci ke sporům a soudům a aby vítěze všichni respektovali. Mezi kandidáty prý má svého favorita, jehož jméno však nechce veřejně říct. Již dříve podpořil Miloše Zemana. „Nikdo na světě není ideální. Ale já myslím, že je tam někdo, komu já bych se nebál dát tento úřad,“ prohlásil Klaus o kandidátech.
Jméno prý říct nemůže, aby nebyl osočen, že tomuto kandidátovi dělá neplacenou prezidentskou kampaň. „Možná by to někdo považoval za 'polibek smrti', že já ho pochválím,“ poznamenal Klaus. O tom, kdo by se po něm prezidentem stát mohl, prý ale s nikým nediskutoval.
„Moc bych si přál, aby (volba) proběhla nejenom hladce, aby nedala šanci k otazníkům, sporům, eventuálním soudům. To by bylo naprostým neštěstím, to si ta naše zemička nesmí dovolit,“ uvedl prezident. Přál by si, aby nebylo sebemenších pochyb, že zvolený kandidát byl skutečně právoplatně zvolen.
Prezident zdůraznil, že nikdy nezkoumal detaily sporu o vyřazení některých kandidátů kvůli chybným podpisům na podpůrných peticích. Vnitro zřejmě použilo chybný výpočet pro odečet neplatných hlasů. Poté, co se trojice vyřazených obrátila na NSS, vrátila tento čtvrtek instituce do hry předsedkyni Suverenity Janu Bobošíkovou.
„Některé jiné věci“
Druhou otázkou je podle Klause jeho přání, aby byl zvolen někdo, kdo funkci bude vykonávat kvalitně a půjde mu o Českou republiku více než o jeho samotného či „některé jiné věci“. Ne všichni kandidáti přitom podle Klause doceňují skutečnou úlohu a funkci prezidenta. „Myslím, že o tom nemají přesný názor,“ podotkla nynější hlava státu. Také občané někdy podle něj prezidentské pravomoci nechápou zcela přesně.
Při odpovědi na otázku, zda je problém, že se dva z kandidátů, které NSS do hry nevrátil, mohou obrátit na Ústavní soud, Klaus poznamenal, že případným odložením přímé volby o několik týdnů by se „nic šíleného“ nestalo. Připomněl, že v roce 1992 neměla po abdikaci Václava Havla země prezidenta více než půl roku a v roce 2003 před Klausovým zvolením byla ČR bez prezidenta asi šest týdnů.
„To neříkám proto, abych dával nahrávky všem, kteří budou chtít tu prezidentskou volbu bortit a budou se snažit rozhodnutí oddalovat. Určitě ne, jen abychom nepropadali panice,“ podotkl Klaus.
O křeslo, které Klaus uvolní v březnu, má zájem devět uchazečů. Favority volby jsou podle průzkumů expremiéři Miloš Zeman a Jan Fischer. Poslanci a senátoři stran nominovali Jiřího Dienstbiera (ČSSD), Přemysla Sobotku (ODS) a Karla Schwarzenberga (TOP 09). O Hrad bojuje ještě europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL), šéfka Suverenity Jana Bobošíková, herečka Táňa Fischerová a hudebník Vladimír Franz, kteří získali potřebných 50 tisíc podpisů.
Ani NSS do hry nevrátil ekonoma Vladimíra Dlouhého a senátora Tomia Okamuru. Oba se chtějí do pondělí rozhodnout, zda se obrátí na Ústavní soud. Volba prezidenta je plánovaná na 11. a 12. ledna 2013, pokud neurčí jinak Ústavní soud v případě, že vyhoví případným ústavním stížnostem.
