Stát může za zatopení Ostrama, firma má nárok na 1,3 miliardy

Ostrava - Stát je odpovědný za škody vzniklé zatopením ostravské chemičky Ostramo při povodních v roce 1997. Okresní soud v Ostravě dnes uznal nárok na 1,3 miliardy korun a úroky z prodlení. O konečné sumě se rozhodne později. Společnost Retise Enterprises Limited, která vlastní pohledávku za povodňové škody v Ostramu, požadovala 11 miliard korun. Povodí Odry vinu odmítá, generální ředitel Ivan Pospíšil se chce proti rozsudku odvolat.

Retise Enterprises Limited žádala přes osm miliard korun jako odškodnění za zničený areál, poškozené zařízení a zmařené zisky z plánované investice. Další tři miliardy tvořily podle žalobního návrhu úroky z prodlení. Právní zástupce společnosti Retise Jan Nekola nyní navrhuje Povodí Odry mimosoudní vyrovnání: „V dohledné době oslovíme protistranu s nějakým návrhem.“ Podle Pospíšila ale jde o variantu, na kterou v současné době určitě nepřistoupí.

Soudkyně přibližně sedmimiliardový nárok firmy zamítla, protože je podle ní promlčený. Dodala, že Povodí Odry špatně postavilo a udržovalo hráze. V této souvislosti pak vznikla škoda. „O její přesné výši budeme rozhodovat později. Až bude dnešní prozatímní rozsudek pravomocný,“ řekla soudkyně Věra Skařupová. Ta podobný rozsudek vynesla už jednou. Povodí Odry dříve uvedlo, že se o hráze staralo dobře a že jejich protržení nezavinilo. Mluvčí okresního soudu Igor Krajdl řekl, že konečná výše odškodnění může díky úrokům přesahovat uznatelný nárok 1,3 miliardy korun o několik set milionů korun.

Nahrávám video
Reportáž Jiřího Loučky
Zdroj: ČT24

Vodohospodáři ale považují znalecký posudek, ze kterého soudkyně vycházela, za pochybný. „Navrhovali jsme vypracování revizního posudku. To ale soudkyně zamítla,“ uvedl mluvčí povodí Čestmír Vlček. Povodí navíc argumentovalo i tím, že se korytem řeky Odry v roce 1997 prohnala pětisetletá voda a hráze byly postaveny na stoletou vodu. Právní zástupce vodohospodářů proto žádal o zproštění. Hráze by podle posudku, který si nechal vypracovat soud, neudržely ani stoletou vodu. „Kdyby se o ně žalovaná strana řádně starala, mohl soud o zproštění uvažovat,“ uvedla soudkyně.

Spor se táhne již deset let. První žalobu podal majitel areálu chemičky na likvidaci vyjetých motorových olejů Miroslav Vlček. Později na místo pro žalující stranu usedali zástupci společnosti Transkorekta, na kterou Vlček majetek těsně před vyhlášením konkurzu převedl. V roce 2006 padl první rozsudek Skařupové. I tehdy uvedla, že Povodí Odry nese za škody odpovědnost. O výši odškodnění se mělo rozhodovat později. Správce toku se ale odvolal. Krajský soud o dva roky později odvolání vyhověl, původní rozsudek zrušil a nařídil nové projednání. Po vynesení prvního rozsudku Transkorekta pohledávku prodala za 50 milionů korun kyperské společnosti Retise Enterprises Limited, za níž podle Hospodářských novin může stát investiční skupina J&T. Ta to ale odmítá.

Ničivá povodeň v roce 1997 zasáhla celou Moravu a Slezsko. Velká voda zasáhla i továrnu na zpracování použitých olejů Ostramo Vlček, ze které se vylily tuny nebezpečných ropných látek. Ekologickou havárii měsíc likvidovali hasiči. Miroslava Vlčka tehdy v této souvislosti dokonce vyšetřovala policie. Snažila se zjistit, zda jako majitel podniku nezanedbal své povinnosti. Vyšetřování nakonec zastavila amnestie. Už v roce 1997 Ostramo prakticky nefungovalo a po povodních byl vyhlášen konkurz, který dosud nebyl ukončen. Ještě před jeho vyhlášením Vlček Ostramo převedl na Transkorektu své manželky. Dnes ropné laguny spravuje státní podnik Diamo a postupně začala jejich likvidace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 6 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 10 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 11 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 11 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...