Praha – Zrušení zdravotnických poplatků znervóznilo lékaře a především lékárníky. Ti totiž přijdou o peníze, které dnes dostávají v rámci poplatků za ošetření a za recept. Lékařům přitom vláda přislíbila plnou kompenzaci výpadku - prezident České lékařské komory Milan Kubek tvrdí, že „zatím nemá důvod“ slibu nevěřit. V horší situaci jsou lékárníci, kteří podle prezidenta jejich komory Lubomíra Chudoby původně měli obdobný příslib také, v současnosti však ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) označuje takový požadavek za nehorázný a je ochotný kompenzovat jen necelou polovinu.
Od začátku příštího roku podle čerstvého rozhodnutí poslanců nebudou pacienti platit za návštěvu u lékaře (s výjimkou pohotovostního ošetření) ani za položky na receptu. O tyto peníze ale přijdou lékaři a lékárníci. Stát se přitom nechystá kompenzovat všechny výpadky. Lékaři na tom budou lépe, ani u nich však nepanuje bezvýhradná spokojenost, lékárníkům potom je stát ochoten kompenzovat pouze 40 procent peněz, o které přijdou – více čtěte zde.
Ministr: Více než 40% kompenzace je nehoráznost
Lékárníkům hrozí po zrušení poplatků významný propad příjmů. Podle předsedy České lékárnické komory Lubomíra Chudoby jim sice původně ministrův náměstek Tom Philipp původně přislíbil plnou náhradu peněz, o které přijdou, ale ministr Svatopluk Němeček koncem srpna příslib změnil na pouhou 40procentní kompenzaci. „To, že mají částečné kompenzace, je velmi vstřícné gesto vlády. Chtít více je podle mě nehoráznost,“ řekl ministr. To podpořil také prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Upozornil, že některé lékárenské řetěžce poplatky kompenzovaly věrnostním programem, tudíž není co nahrazovat. „Od začátku se v případě lékáren neuvažovalo o plné kompenzaci,“ zdůraznil.
Komoře se ale razantní snížení náhrady za výpadek z poplatků nelíbí a chce s ministerstvem ještě jednat. Chudoba míní, že alespoň některé lékárny by měly získat zpět více než dvě pětiny ztracených peněz. „Rád bych po dohodě s kolegy z představenstva předložil, aby alespoň nejmenším lékárnám, tzv. výdejnám léčiv na nejmenších vesnicích, to bylo kompenzováno v daleko větší míře,“ nastínil prezident lékárnické komory. Takové myšlence se nebrání ani zdravotní pojišťovny. „Pan prezident Chudoba má pravdu v tom, že bychom potřebovali podpořit lékárny, které jsou v odlehlých částech republiky. Platí to nejen o lékárnách, ale i o lékařích,“ řekl Jaromír Gajdáček.
Chudoba dodal, že již s předchozím ministrem zdravotnictví Martinem Holcátem lékárníci jednali o změně financování lékáren. „V posledních dvou letech neskutečně klesly ceny léků, tím pádem, díky tomu, že jsme odměňováni maržovým systémem, i příjmy lékáren,“ zdůraznil Lubomír Chudoba. Tím také lékárníci podkládali požadavek na vyšší kompenzace.
Lékaři mají slíbenou úplnou náhradu
Lékaři se potom v očekávání kompenzace výpadku peněz, o které po zrušení regulačních polatků přijdou, upínají ke slibu, který jim dal premiér Bohuslav Sobotka. „Jsme dohodnuti s předsedou vlády, že vláda zajistí kompenzaci. Je potřeba připomenout, že když pan ministr Julínek poplatky zaváděl, lékařům snížil úhradu za práci s tím, že si to máme vybírat od pacientů. Takže náš požadavek je logický. Vláda slíbila, že ho splní, a já zatím nemám důvod jim nevěřit,“ řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek.
S kompenzacemi pro lékaře počítají i zdravotní pojišťovny. Vláda už předtím přidala částku za státem hrazené pojištěnce, takže ve zdravotněpojistných plánech všechny pojišťovny s kompenzací počítají, upozornil Gajdáček. Půjde přitom o podstatné částky. Například pražská nemocnice Na Bulovce podle mluvčího Martina Šalka vydělá ročně na poplatcích za ambulantní ošetření 13 milionů korun. V celkovém součtu příjmů lékařů a lékárníků potom jde zhruba o 3 miliardy. Stát však je podle ministra Svatopluka Němečka ochoten zaplatit je. „Myslíme si, že finanční díry v rozpočtu zdravotnictví by se neměly tahat z kapes nemocných lidí, z kapes chronicky nemocných lidí, z kapes důchodců, ale že by měla fungovat solidarita zdravých s nemocnými. Myslíme si, že by tyto náklady měly být hrazeny ze sociálního pojištění,“ uvedl ministr.
Kompenzace má být stoprocentní. Podle Kubka bude probíhat obdobným systémem jako dosavadní registrace poplatků. „Tak jako dnes lékař vykazuje pojišťovně kód vybrání regulačního poplatku, tak by ho vykazoval i nadále, ale nevybíral by žádné peníze a pojišťovna by mu za ně posílala těch 30 korun,“ popsal Milan Kubek. Ani mezi lékaři ale s rozsahem kompenzací nepanuje bezvýhradná spokojenost. Nebudou se totiž vztahovat na dětské lékaře. Platby za ošetření dětí byly zrušeny již Topolánkovou vládou, která je zavedla, avšak bez zvýšení původně snížených úhrad. To se současná vláda nechystá změnit. „Argumentuje tím, že nebude hasit chyby, které udělala vláda předcházející a ke kompenzaci se nechystá,“ poznamenal Milan Kubek.
Pirk: Zrušit poplatky je špatně, čekárny praktiků se změní ve společenské místnosti
Spokojenost s rozhodnutím zrušit poplatky ale není úplná ani u lékařů, kteří se specializují na dospělé pacienty. Upozornil na to host Interview ČT24, přednosta kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny Jan Pirk. „Mám mezi praktickými lékaři řadu přátel a mám obavu, že se zase z čekárny praktických lékařů stane společenská místnost, kam budou chodit starší dámy a pánové na táčky, kde si budou povídat – a nechají si ten tlak změřit,“ poznamenal Jan Pirk. Dodal, že i když jednotlivý poplatek je levnější než jízdenka na pražskou tramvaj, v součtu se projevil i v hospodaření takové instituce, jako je IKEM.
Totéž říkají i někteří praktici. I když mají slíbené kompenzace, takže i nadále budou mít například na nákupy nové techniky, obávají se, že přibude lidí přicházejících s banálními problémy. „Regulátorní funkce zmizí. Je obava, že budou znovu plné čekárny lidí,“ řekl praktický lékař Jáchym Bednář, kterému po zavedení poplatků skutečně ubylo pacientů s banalitami.
Známý kardiochirurg je přitom přesvědčen, že současné financování českého zdravotnictví není dlouhodobě možné. „Není to ufinancovatelné jednozdrojově. Ve všech západoevropských zemích, které jsou dávány za příklad vyspělého zdravotnictví, pacienti přispívají více – samozřejmě procentuálně ke svému příjmu,“ poukázal Jan Pirk. V úvahu tak připadá zvýšení plateb – ať už ve formě dražšího pojištění nebo poplatků – nebo omezování péče. Podle Pirka by bylo také vhodné obnovit možnost připlácet si za nadstandardní péči.
Sám přednosta kardiocentra IKEM míní, že určitým prvkem nadstandardní péče byly i poplatky za den v nemocnici zrušené počátkem tohoto roku. Že by se však pacient s odvoláním na stokorunový poplatek mohl účinně dovolávat zrychlení lékařské práce, však zpochybnil ministr zdravotnictví Němeček: „Lidé neměli velkou možnost, aby péči omezovali. Uvedu příklad: někdo přišel s bolestmi břicha do nemocniční ambulance. Přišel na chirurgii, zaplatil 30 korun, zjistili, že to asi chirurgické není, poslali ho na neurologickou ambulanci. Opět zaplatil 30 korun – a tak bych mohl pokračovat. Ve velké většině spotřebu péče ovlivňuje lékař.“
Jak šel čas s poplatky:
- leden 2008 – zavedení poplatků: plošné poplatky 30 Kč za návštěvu u lékaře, 30 Kč za položku na receptu v lékárně, 60 Kč za den v nemocnici, 90 Kč za pohotovost
- duben 2009 – první revize: osvobození od poplatku za návštěvu u lékaře pro děti do 18 let a osoby bez příjmů starší než 65 let
- prosinec 2011 – Hegerova zdravotnická reforma: zvýšení poplatku za den v nemocnici na 100 Kč
- leden 2012 – zjednodušení v lékárnách: snížení plateb na 30 Kč za celý recept
- leden 2014 – po rozhodnutí Ústavního soudu: zcela zrušeny poplatky v nemocnici
- leden 2015 – podle rozhodnutí sněmovny: zrušení všech poplatků kromě 90 Kč za pohotovost
