Hejtmani vyzvali premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) ke společnému postupu státu, krajů a obcí vůči žalobám církví. Podle předsedy Asociace krajů Michala Haška (ČSSD) církve neoprávněně žádají o majetek, za který už dostaly finanční náhrady. Podle katolíků ale žaloby směřují pouze na nevydání těch pozemků, se kterými bylo - i přes platnou blokaci - manipulováno po pádu komunismu.
Pražské arcibiskupství deklaruje, že na využití většiny pozemků se chce s městem dohodnout. Spolupráci ale brzdí soudní spor kvůli části stavebních parcel. Církev tvrdí, že se žaloby týkají necelého půl procenta majetku.
Žalobu podal třeba farní úřad v Hlubočepích. V první instanci farnost uspěla. Pokud verdikt příští týden potvrdí odvolací soud, chtějí farníci budoucí zisk z pozemku použít na stavbu kostela na barrandovském sídlišti. Ten má taky nahradit kulturní dům, který na sídlišti chybí. Právě to je podle představitelů církve společný prvek většiny projektů - že z nich nebudou mít prospěch pouze věřící.
Žaloby církví na kraje a obce Sobotku překvapily
Premiér je překvapen tím, že církve se skrze žaloby domáhají majetku ve vlastnictví krajů nebo obcí. „Myslím si, že je do značné míry překvapivé, že v tuto chvíli se stávají předmětem žalob také majetky, které nejsou ve vlastnictví státu, ale jsou ve vlastnictví krajů a ve vlastnictví obcí,“ poznamenal Sobotka.
Jedním ze soudních případů, o němž se nyní mluví, je určovací žaloba, kterou podala Českomoravská provincie Řádu zbožných škol – piaristů na stát a Jihomoravský kraj. Požaduje v ní vydání budovy piaristického gymnázia v Mikulově, kterou spravuje od roku 2000 právě Jihomoravský kraj. Podle řádu neměl stát právo v minulosti budovu převést na kraj. Ten se žalobě chce bránit.
Sobotka prý plně postoj Jihomoravského i dalších krajů chápe. Při projednávání zákona o církevních restitucích v parlamentu se podle něj jasně argumentovalo tím, že povinnou osobou je stát, a ne kraje nebo obce. Takové případy měla podle premiéra zohledňovat paušální finanční náhrada vyplácená náboženským společnostem.
Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání dostávají nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplácí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se během 17 let církvím postupně až na nulu snižuje příspěvek na podporu činnosti, který činil asi 1,5 miliardy korun ročně. Platnost církevních restitucí, přijatých za vlády Petra Nečase (ODS), potvrdil Ústavní soud.
- Vedle finančních náhrad dostávají jednotlivé církve také majetek: celkem už stát požádaly o vydání skoro 113 tisíc pozemků a více než 1800 staveb.
- Mezi už vydanými nemovitostmi je nejznámější poutní kostel na Zelené hoře, památka ze seznamu světového dědictví UNESCO. Na stejném seznamu je spolu s okolními zahradami i zámek v Kroměříži. Ten převezme církev nejspíš příští rok.
- Z movitých věcí vzbudil největší pozornost převod několika uměleckých děl ze sbírek Národní galerie – konkrétně obrazy od Rubense, Vyšebrodský oltář nebo obraz Madona z Veveří.
