Ve vědě stále není dost soukromých peněz a je to špatně, zní z vlády. Ministři sice plánují, jak do výzkumu zapojí více podnikatelů, ale současně musí řešit mnohem přízemnější problémy. Vědci se obávají, že změna rozpočtových pravidel, kterou by měl kabinet projednat již ve středu, zkomplikuje poskytování dotací.
Stát dává na vědu více peněz než kdy dříve, ale z vlády zároveň zní nepřímé přiznání, že to není dost. Podle členů vlády ale k dalšímu navyšování bude potřeba získat soukromé peníze. Naposledy o tom hovořil vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) na úterním sněmu Akademie věd.
S tím, že se český výzkum neobejde bez podpory soukromých investorů, se ovšem shodl i s akademiky a podobně hovoří i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Musíme vést debatu o tom, jak více motivovat firmy, investory, aby tady v České republice investovaly do vědy, výzkumu a inovací,“ podotkl předseda vlády.
Podle Pavla Bělobrádka připadá v úvahu zavedení povinnosti reinvestování uznaných nákladů na vědu a výzkum v Česku. „Motivujete firmy, aby je znovu použily na vědu a výzkum, a zároveň bráníte tomu, aby tyto peníze vzaly a použily na něco jiného,“ přiblížil.
Nastupující předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová považuje za zásadní, aby byli čeští vědci schopni prezentovat své dobré výsledky. „Musíme se snažit vysvětlovat, jakým způsobem a které z výsledků bude vhodné převádět do praktického života,“ uvedla. Zdůraznila však, že je nutná i „aktivní spolupráce firem“.
Přinesou nová pravidla hádky místo peněz?
Jenomže zatímco ministři plánují světlou budoucnost, vědci se obávají, že je místo ní čeká velmi temná přítomnost. Obavy plynou z připravovaných změn rozpočtových pravidel, které se sice netýkají výhradně vědy, ale právě na její financování by mohly mít drastický dopad.
Podle ministra Bělobrádka plynou obavy z pravidel, která se týkají přidělování dotací a grantů. Odkázal na rozsudek, podle kterého je možné odvolávat se proti rozhodnutí o grantech podle správního řádu. Bělobrádek míní, že nyní taková odvolání naruší systém rozdělování peněz ve vědě. „Tam, kde máte grant, někdo se odvolá a bude se postupovat podle správního řádu, tak se systém zhroutí,“ nastínil ministr v Událostech, komentářích.
Předseda opoziční ODS, bývalý ministr školství a někdejší rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala je přesvědčen, že je to důsledek toho, „že nemáme dotaženo do finiše hodnocení výzkumu, aby odpovídalo mezinárodním standardům“.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se ke změnám rozpočtových pravidel a jejich dopadu na vědu nechtěl vyjádřit. Je to přitom právě Babišovo ministerstvo, které pravidla připravuje a zohledňuje připomínky včetně těch, které přicházejí z Akademie věd.
Nízké platy odrazují špičkové vědce
- výzkumní pracovníci: 48 846
- odborní pracovníci: 37 381
- provozní pracovníci: 19 077
- zdroj: Akademie věd ČR
S tím, kolik peněz jde na vědu – ať už přímo z rozpočtu, prostřednictvím dotací nebo ze soukromé sféry – přitom bezprostředně souvisí její kvalita. Nejde jen o zázemí, které vědci mají, ale i o to, aby české vědecké instituce dokázaly zaplatit kapacity svých oborů. To je v současnosti velký problém.
Například Aleš Benda, který přišel do nového centra Biocev po pěti letech strávených v Austrálii, měl problém sehnat odborníky ze zahraničí. „Když došlo na platební podmínky, vědci ze západní Evropy vycouvali,“ poukázal.
Odborní a výzkumní pracovníci totiž sice podle údajů mají platy nadprůměrné, ale pouze v českém kontextu. Ve srovnání se západní Evropou jsou nicotné. Výzkumní pracovníci berou v průměru necelých 49 tisíc, odborní pracovníci 37 tisíc. Průměrný plat provozního pracovníka ve vědě je potom nízký i na české poměry, činí pouhých 19 tisíc korun.
Uložit
Uložit
