Tisíce komunálních politiků do 30. listopadu nezveřejnily majetková přiznání, jak jim to ukládá novela zákona o střetu zájmů. Vysoké pokuty jim za to ale nakonec hrozit nebudou. Podle Ministerstva spravedlnosti není možné nedodržení této lhůty postihovat. S pokutou ale musí počítat politici a funkcionáři, kteří přiznání neodevzdají při vstupu do funkce nebo po jejím opuštění. Podle Svazu měst a obcí proto hrozí, že mnoho starostů z komunální politiky odejde před podzimními volbami.
Novela zákona o střetu zájmů rozšířila povinnost zveřejňovat majetkové poměry mimo jiné i na komunální politiky. Do nově spuštěného Centrálního registru oznámení tak mělo do 30. listopadu dorazit více než 37 tisíc majetkových přiznání. Bezmála třetina z nich ale v databázi chybí.
Podle Jakuba Římana z Ministerstva spravedlnosti nebude za neodevzdání tohoto mimořádného oznámení hrozit stanovená padesátitisícová pokuta. „Nedodržení této lhůty není podle stanoviska Ministerstva spravedlnosti postižitelné. Ministerstvo proto nebude přestupkovým orgánům postupovat podněty kvůli spáchání přestupku,“ vyjádřil se Říman.
Starostové čekají na zmírnění zákona
S pokutami naopak musí počítat ti veřejní činitelé, kteří neodevzdají vstupní nebo výstupní oznámení, tedy údaje o majetkových poměrech, před vstupem do funkce a po jejím opuštění.
„Ministerstvo už postupuje přestupkovým orgánům případy nesplnění povinnosti učinit vstupní nebo výstupní oznámení – odhadujeme, že se bude jednat asi o 300 oznámení,“ doplňuje Říman. To by se po podzimních komunálních volbách mělo týkat i zvolených starostů a obecních zastupitelů.
„Právě proto mnoho komunálních politiků dosud neodevzdalo ani průběžné oznámení,“ myslí si předseda Svazu měst a obcí (SMO) František Lukl.
„Starostové a zastupitelé čekají, jestli se zákon nepodaří v průběhu roku zmírnit a do té doby nechtějí své majetkové poměry zveřejňovat. Máme signály, že by pak celá řada starostů v politice skončila – právě kvůli vstupnímu oznámení,“ říká Lukl.
Svaz měst a obcí i samotní starostové vystupují proti novele zákona o střetu zájmů dlouhodobě. Opakovaně přitom upozorňují na hrozící exodus komunálních politiků. Průzkum Svazu místních samospráv ukazuje, že konec v politice zvažuje dokonce polovina zastupitelů. Podle SMO už kvůli zákonu rezignovaly desítky starostů, místostarostů a radních. Stovky dalších s odchodem čekají na výsledky jednání o případné změně pravidel.
Babiš změny připouští
Zákon totiž chtějí změnit například poslanci KDU-ČSL a STAN. Jejich návrhy nyní leží ve sněmovně. Zmírnění zákona připouští po schůzce s představiteli Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv i premiér Andrej Babiš.
Novelu zákona o střetu zájmů schválila Poslanecká sněmovna v lednu 2017. Její část, která omezuje možnosti podnikání členům vlády, bývá označována jako „lex Babiš“ a platí už od února minulého roku. Od 1. září je účinný i zbytek novely.
Zásadní novinkou bylo rozšíření okruhu veřejných činitelů, kteří musí své majetkové poměry rozkrývat. Povinnost se teď týká více než 38 tisíc lidí, z velké části komunálních politiků.
