Praha – Pokud budou prolomeny limity pro těžbu na velkolomu Československé armády, došlo by k výrazné ztrátě pracovních příležitostí a přitom by žádná nová vzniknout nemusela. Tvrdí to starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (SZ), který dnes vystoupil na tiskové konferenci Greenpeace ČR k vlivu limitů těžby na zaměstnanost v Ústeckém kraji. Litvínovsko by navíc mohlo postihnout propouštění v Unipetrolu v Záluží, který by mohl skončit při prosazení širší varianty prolomení limitů.
Argumenty pro rozšíření těžby ve velkolomu v severních Čechách se často opírají o příslib tvorby nových pracovních míst. Podle zástupců organizace Greenpeace a města Horní Jiřetín, kterému hrozí v nejhorší variantě zánik, je ale otázka pracovních míst složitější. Jednoznačně by prolomení limitů přineslo ztrátu mnoha pracovních příležitostí ve městě. „Jednalo by se v první řadě přibližně o osm set pracovních míst na katastru Horního Jiřetína,“ řekl starosta města Vladimír Buřt (SZ). Číslo zahrnuje jak zaměstnance, tak živnostníky. Mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová nciméně namítá, že „pokud by došlo k plánovanému stěhování Jiřetína, stěhoval by se i s firmami, institucemi a obchody a že pracovní místa pokračováním těžby ohrožena nejsou.“
Mezi ohrožené pracovníky má spadat i přes tři sta zaměstnanců hlubinného dolu Centrum, který je posledním svého druhu na Mostecku. Podle starosty by zcela logicky musel zaniknout. „Byl by nesmysl, aby se roztěžovalo ložisko, které by se za pět, za deset let či za dvacet let přetěžilo povrchem,“ řekl Buřt. Mluvčí Severní energetické k tomu uvedla, že se už ale horníci z Centra přesouvají na boční svahy lomu ČSA.
Ztráta tisícovek míst v chemičce, nejistota nových v lomu
Ohrožení pro širší oblast Litvínovska vidí v konci petrochemického závodu v Záluží, kde podle oficiálních údajů pracuje více než čtyři tisíce zaměstnanců a který by stejně jako město Horní Jiřetín v případě prosazení odborářské a těžařské verze prolomení limitů v průběhu času zaniklo. Než by se k území těžaři dostali, trvalo by to sice desítky let, na zaměstnance by to ale mohlo dopadnout mnohem dřív. Podle Jana Rovenského, vedoucího energetické kampaně Greenpeace, majitel těžko bude chtít investovat do závodu, o kterém ví, že ho bude muset zavřít, a pokud se petrochemický průmysl ocitá v krizi, zaměří pozornost na provoz, který má perspektivu.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) sice říká, že se existující pracovní místa mohou přestěhovat, ale podle odpůrců to neplatí ve všech případech - těžko by se stěhovala textilka Triola nebo právě hlubinný důl Centrum a Unipetrol. Ministerstvo průmyslu a obchodu s tím nesouhlasí. „Ani jedna z uvažovaných variant v žádném případě neovlivní chod zmíněného podniku (Unipetrol),“ řekl dnes Miroslav Kynčl z tiskového odboru ministerstva.
Nejisté to má být i se vznikem nových míst v souvislosti s těžbou. „Pravděpodobně by žádná pracovní místa nevznikla. Dá se to odvodit od toho, že těžaři z dřívější Mostecké uhelné společnosti v posledních asi sedmnácti letech propustili téměř patnáct tisíc zaměstnanců,“ uvedl Buřt. Původně v lomu ČSA mělo pracovat šestnáct tisíc lidí. Rovenský zpochybňuje různé údaje o počtech současných zaměstnanců, s nimiž se argumentuje. Mnohdy jsou prý navýšené o sekundární pracovní místa, která stejně tak zajistí i chemický závod. „Udělali jsme si poměrně podrobnou analýzu materiálů těžebních společností. Přímo Severní energetická v loňském roce zaměstnávala 851 lidí,“ uvedl Rovenský. Třetina z nich má navíc pracovat v úpravně uhlí Komořany, kde současně zpracovávají z větší části uhlí z lomu Vršany, který není dotčen limity. Rovenský tak míní, že ztráta těchto pracovních míst je menší než ztráta těch z Horního Jiřetína a Unipetrolu.
Propouštění zaměstnanců velkolomu by se dalo zvládnout
Co by se tedy stalo se stávajícími zaměstnanci lomu? Zbývajících zhruba šest set lidí, kteří by v případě zachování limitů přišli o práci, by prý nebyl sociální problém celostátního významu. „Nechceme bagatelizovat problém těch lidí, co o práci přijdou. My vnímáme a chápeme, že přijít o práci je velmi nepříjemné,“ dodal Rovenský. Upozorňují ale, že více než polovina pracovníků je ve věku nad padesát let. Než by se firma za osm let zavírala, byli by v důchodovém nebo předdůchodovém věku s nárokem na předčasný důchod.
Stát by tu měl pomoci - jak prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti, tak zlepšením podmínek pro předčasný odchod do důchodu. Peníze by na to podle Rovenského mohl stát získat jednoduchým zvýšením odvodů od těžařů za to, že jim umožňuje těžit z vlastnictví státu. Nyní úhrada činí 1,5 procenta ceny uhlí. „Dlouhodobě navrhujeme, aby se částka zvýšila na desetinásobek, což ještě na jaře navrhoval ministr financí Andrej Babiš (ANO). Toto zvýšení by do státního rozpočtu přineslo zhruba 2,8 miliardy korun ročně navíc,“ upřesnil Rovenský. Pouhé osmina tohoto přijmu by pokryla rentu pro propuštěné zaměstnance.
Diskuse o prolomení těžebních limitů
Možné varianty dalšího osudu těžebních limitů
- Ponechání limitů v současném rozsahu
- Částečná úprava limitů na dole Bílina
- Malé prolomení – částečné prolomení na dolech Bílina a ČSA
- Úplné prolomení limitů
Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) je nejpravděpodobnější variantou prolomení limitů pro těžbu hnědého uhlí na Mostecku některá z možností částečného prolomení, a to buď pouze na dole Bílina, kde by se těžba nepřiblížila k lidským sídlům, nebo kromě Bíliny i na lomu ČSA. Tato varianta by přitom obsahovala bourání části Horního Jiřetína. Úplné prolomení limitů by pak vedlo ke zbourání Horního Jiřetína a Černic. I v případě prolomení limitů by se ale podle Mládka s těžbou začalo nejdříve v roce 2020.
