Dva dny zasahovali hasiči u hořící skládky komunálního odpadu nedaleko Litoměřic. V Ústeckém kraji se podobných událostí stává čím dál víc. Každý den zaměstnají v průměru 80 hasičů a v součtu stojí miliony korun. Sbor proto hledá cestu, jak riziko těchto požárů snížit.
Někdy musí hasiči na hořících skládkách pracovat i několik dní, což mimo jiné stojí spoustu peněz. „Pět dní jsme zasahovali, bylo tam něco přes 150 hasičů. Ten zásah vychází zhruba na 3,5 milionu korun,“ uvedl příklad ředitel HZS Ústeckého kraje Roman Vyskočil.
A podobných požárů přibývá. Zatímco dříve hořelo na skládkách v průměru sedmkrát do roka, v posledních třech letech je takových požárů deset až patnáct ročně.
Podle sdružení obcí je příčin několik. Lidé třeba nevědí, že vyhozená baterie může skládku zapálit. „Baterky nejsou jediný problém, další jsou propanbutanové lahve, které nacházíme v tělese skládky. Nebo pneumatiky včetně disků, kovové kordy všechny požáry šíří,“ doplnil předseda Rady sdružení obcí pro nakládání s odpady Litoměřic Petr Medáček.
Podle hasičů je nutný lepší monitoring skládek
Hasiči spolu s odborem životního prostředí Krajského úřadu a Českou inspekcí životního prostředí hledají způsob, jak počet požárů skládek snížit. Po provozovatelích například požadují lepší zabezpečení. „Včasný monitoring té skládky. To znamená termokamery, měření teploty ve skládce. To jsou věci, které by provozovatelé mohli zlepšit,“ konstatoval Vyskočil.
Po provozovatelích také chtějí, aby dodržovali stanovená pravidla pro skládkování – tedy aby mezi jednotlivými vrstvami odpadu byl materiál, který by zabránil hloubkovému prohoření.
