V Česku přibývá sporů rodičů o svěření dětí do péče. Počet podnětů ombudsmance v oblasti ochrany práv dětí vzrostl za poslední dva roky o čtvrtinu, nejčastěji si přitom lidé stěžovali na nečinnost orgánů sociálně právní ochrany dětí. Případy jsou také stále vyhrocenější a děti jimi často trpí.
V předchozích dvou letech dostala veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová 1151 podnětů z oblasti ochrany práv dětí a rodiny. Týkaly se například nečinnosti úřadů, odebírání dětí před vyčerpáním jiných možností, ale také pěstounské péče.
Ombudsmanka také řešila nerespektování práv dítěte, třeba nezjišťování jejich názoru. Úřady podle ní postupovaly špatně ve 108 prošetřovaných případech ze 190.
Dohoda má přednost před soudem
Kancelář zaznamenala třeba případy předčasného odebrání dítěte z péče rodičů, aniž orgány sociálně-právní ochrany dětí OSPOD využily všechny možnosti sociální práce s rodinou. „Dohoda rodičů má přednost před soudním rozhodováním,“ uvedla Šabatová, podle které je také důležité rodině umožnit, aby své problémy vyřešila a mohla děti znovu vzít k sobě.
„Je to velmi traumatizující situace, rodiče bývají v šoku, často nevědí, co mají dělat, a je povinností OSPOD jim vysvětlit, že to nejsou nevratné kroky, že to je krok na ochranu dítěte, že pořád je s nimi počítáno a že jim nějaká služba může pomoci řešit problémy, které vedly k odnětí dětí,“ řekla ombudsmanka.
- zkratka pro orgán sociálně-právní ochrany dětí;
- odbor péče o děti a mládež (obecní a krajské úřady);
- zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny,
vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči.
Ministerstvo práce a sociálních věcí o výtkách veřejné ochránkyně práv ví, chce je řešit na plánované schůzce společně se zástupci krajů. „Chceme po krajských úřadech, aby metodicky vedly OSPOD k tomu, aby se v rozhodování sjednotily a nedocházelo k chybám,“ uvedla Hana Jamrichová.
Spory v pěstounské péči
Vyhrocené spory rodičů o péči podle ombudsmanky silně zatěžují hlavně děti. Problémy vznikají také v pěstounské péči, kdy pěstouni brání kontaktu dětí s biologickými rodiči nebo jejich sourozenci. Na kancelář se třeba obrátil třináctiletý chlapec se stížností na nedostatečný kontakt s bratrem umístěným do jiné rodiny.
Šabatová v této souvislosti upozornila také na případy takzvané vynucené dobrovolnosti v případech umisťování dětí do ústavů či k pěstounům, pokud má rodina problémy s bydlením. Poukázala přitom na potřebu přijetí zákona o sociálním bydlení a zajištění dostatku sociálních služeb pro rodiče.
