Spolupracoval s StB, ale na seznamech už není

Praha – Řada bývalých spolupracovníků StB se u soudu domohla toho, že je ministerstvo vnitra muselo vymazat ze seznamu spolupracovníků StB. Jedním takovým spolupracovníkem byl i uznávaný houslista, původem z Ruska, Boris Monoszon, který byl prvním prokázaným spolupracovníkem KGB u nás. O jeho činorodé aktivitě ale existuje více než stostránkový spis. Ukazuje se, že vyčistit skvrny z minulosti, je poměrně snadné a stačí k tomu školácky pozměnit vlastní rukopis.

Borise Monoszona StB získala v roce 1981. Jako sólista Doležalova kvarteta vyjíždějící často do zahraničí měl proniknout do ruské exilové organizace NTS. To se mu podařilo. Celkem podal čtyřicet agenturních zpráv. Příslušníci StB jeho aktivitu hodnotili v superlativech a jeho služby ocenili celkovou finanční odměnou ve výši tří tisíc korun. Případ je však výjimečný tím, že se zachoval protokol o předání agenta do rukou KGB. Avšak Monoszonovo jméno v seznamech spolupracovníků StB na stránkách ministerstva vnitra záhadně dlouhá léta chybělo.

Teprve po sériích reportáží ČT odvysílaných v roce 2005 byl pan Monoszon zapsán do seznamu spolupracovníků StB vedeném ministerstvem vnitra. Jenže poté Monoszon ministerstvo zažaloval s tím, že ho jako agenta eviduje neoprávněně, a soud překvapivě vyhrál. Podivné na celé věci je, že zde existuje více než stostránkový spis plný konkrétních údajů a důkazů o aktivní spolupráci.

38 minut
Reportéři ČT
Zdroj: ČT24

Zmiňovaný svazek má Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Svazek dokonce obsahuje vlastní rukou napsaný vázací akt. Svazek je jeden z velmi zajímavých svazků zachovaných v originále. „Je zajímavý tím, že je v něm doklad o spolupráci se sovětskou státní bezpečností KGB,“ popisuje historik ÚSTR Pavel Žáček. Naskýtá se tedy otázka, jak je možné, že ministerstvo vnitra spor s panem Monoszonem prohrálo. Monoszonova manželka tvrdí, že u písmoznaleckého posudku, který posloužil jako důkaz u soudu, pan Monsozon podváděl, když záměrně komolil písmo.

Při pohledu na písmo, které pan Monoszon předvedl u písmoznalecké zkoušky a které bylo posléze porovnáváno s vázacím aktem, připomíná spíše rukopis školáka. Posudek tehdy vypracoval soudní znalec Jiří Valeška, a to na zakázku advokáta pana Monoszona. „Na základě těch analýz a komparací jsem dospěl k pravděpodobnostnímu závěru, že tu listinu pan Monoszon nenapsal,“ tvrdí Valeška.

Jiří Straka, písmoznalec

„Ten znalec má tady zcela jasnou možnost odmítnout posudek vypracovat. On si zřejmě řekl, tedy podle mého soukromého názoru, tak ať mě oblafne, hlavně když mě zaplatí.“

Podle jiných písmoznalců, konkrétně Miloše Švandy z Kriminalistického ústavu Praha, vše nasvědčuje tomu, že Monoszov se snažil zakrýt to, jak ve skutečnosti píše. „Považuju ten posudek za odborně velmi nekvalitní a postup toho znalce za velmi pro mě nepochopitelný,“ konstatuje další písmoznalec Jiří Straka. Právě Straka byl tehdy soudem požádán o vypracování posudku. Jemu ale poskytli k posouzení jen zkouškové písmo od znalce Valešky, tedy to komolené a nespontánní. A tak stanovil, že závěr nemůže odpovědně učinit, protože nemá dost kvalitního materiálu.

Písmoznalecké posudky ale nebyly jediným důkazem u soudu

U soudu však stejně důležité byly i svědecké výpovědi. Soud ale vyslechl jen další pracovníky StB, kteří si ale na pana Monoszona prý nevzpomínají. Jedním takovým byl kapitán Jaromír Ulč, pracující na desáté správě SNB, a ve spisu Boris je jeho podpis uveden na desítkách dokumentů. Měl být dokonce při podepisování vázacího aktu pana Monoszona. Ten se hájí tím, že Monoszona nezná. „To někdo napsal a někdo tam dal nějaký můj podpis. Já toho člověka neznám osobně,“ tvrdí Ulč.

Jelikož ale strany sporu nenavrhovaly další svědky, soud dále již neprováděl další dokazování. Ministerstvo vnitra neuneslo důkazní břemeno a neprokázalo tedy pravdivost a oprávněnost spisu na jméno Boris Monoszon. A tak ministerstvo vnitra přehazuje odpovědnost za prohrané spory na soudy a naopak. Výsledkem je tedy více než sedmdesát procent prohraných žalob. Z historického hlediska prý ale navíc tyto rozsudky téměř o ničem nevypovídají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasičům se podařilo uhasit skládku u Rynholce

Rozsáhlý požár plastů v areálu společnosti Ekologie u Rynholce na Rakovnicku je téměř po čtyřech dnech uhašen, hasiči a těžká technika postupně odjíždějí. Na skládku budou ještě týden dojíždět na kontroly a je nařízena týdenní dohlídka, uvedl mluvčí hasičů Jan Sýkora.
14:41Aktualizovánopřed 3 mminutami

Sněmovna schválila omezení odkladů povinné školní docházky

Sněmovna i hlasy opozice v pátek schválila novelu, která má omezit odklady zahájení povinné školní docházky nebo zavést slovní hodnocení malých žáků místo známkování. Do budoucna by tak měl být odklad podle novely možný jen tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Naopak poslanci znovu nedokončili schvalování převodu financování nepedagogů, které chtěla uspíšit koalice. Plány jí překazilo opoziční hnutí ANO.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli uzavírce Benešova mostu v Ústí nad Labem čekají řidiče dopravní omezení

Přípravy na sobotní uzavření Benešova mostu v Ústí nad Labem vrcholí. Dopravní značení řidiče upozorňuje nejen na samotnou uzavírku, ale také na změny v dopravě. Například ulice K Loděnici je nově jednosměrná. Zapojené jsou semafory, které budou upřednostňovat průjezd záchranných složek a MHD. U krajského soudu jsou značky, které budou navádět chodce a cyklisty na provizorní lávku. Hotové je i stanoviště pro integrovaný záchranný systém u základní školy Nová.
před 2 hhodinami

Obžaloba žádá čtrnáct let vězení pro zubařku za vraždu vůdce kutnohorské sekty

Pro zubařku, jež usmrtila svého partnera, samozvaného léčitele a vůdce kutnohorské sekty, obžaloba žádá trest čtrnácti let vězení a pětiletý zákaz jakéhokoliv povolání ve zdravotnictví. Státní zástupkyně v závěrečné řeči trvala na tom, že žena spáchala předem promyšlenou vraždu a trestně za ni odpovídá. Odmítla tvrzení obhajoby, že muž trpěl bludy, které na partnerku přenesl, takže nebyla příčetná. Zubařka už dříve vypověděla, že ji partner fyzicky i psychicky týral, přál si zemřít a k činu ji přiměl.
před 2 hhodinami

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
před 3 hhodinami

Hasiči na Moravě pokračují v úklidu po přívalových deštích

Obce v Jihomoravském kraji zasažené čtvrtečními přívalovými dešti sčítají škody, čistí silnice a chodníky od nánosů bahna. Někde voda zatopila i desítky domů. Hasiči ve čtvrtek zasahovali například ve Veselí nad Moravou a několika dalších obcích na Hodonínsku, také ale třeba v Rájci-Jestřebí na Blanensku. Voda zatopila domy, sklepy, zahrady, chodníky a silnice. Lidé, kteří nedokážou nepříznivou situaci zvládnout sami, můžou získat mimořádnou dávku až 72 900 korun, uvedlo ministerstvo práce.
před 5 hhodinami

Prezident Petr Pavel svědčil u soudu v kauze generála Halenky

Prezident Petr Pavel jako svědek vypovídal u soudu, který se zabývá žalobou generála ve výslužbě Vladimíra Halenky o odškodné za trestní stíhání. Halenka byl na jaře roku 2015 obviněn v kauze převodů vojenského materiálu, jeho stíhání státní zastupitelství později zastavilo. Pavel, který byl náčelníkem generálního štábu mezi lety 2012 a 2015, řekl, že pokud by Halenka obviněn nebyl, mohl by se pravděpodobně zúčastnit zahraničního vojenského kurzu v USA. O tom, zda by muž mohl povýšit na zástupce náčelníka generálního štábu, neuvažoval, protože pozice v té době nebyla uvolněná, uvedl.
před 5 hhodinami

Ocelové ježky u Pražského hradu nahradí sloupky

Od vstupů na Pražský hrad postupně mizí takzvaní ježci. Ocelové zátarasy tam vjezdu aut bránily téměř deset let. Správci je teď postupně nahradí výsuvnými sloupky. „Když budeme mít zasouvací sloupky, můžeme usnadnit vjezd větších aut, jako jsou hasiči či záchranky,“ vysvětlil ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek. Sloupky teď budou pracovníci instalovat až do června. Nová budou i kontrolní stanoviště.
před 8 hhodinami
Načítání...