Spolupracoval s StB, ale na seznamech už není

Praha – Řada bývalých spolupracovníků StB se u soudu domohla toho, že je ministerstvo vnitra muselo vymazat ze seznamu spolupracovníků StB. Jedním takovým spolupracovníkem byl i uznávaný houslista, původem z Ruska, Boris Monoszon, který byl prvním prokázaným spolupracovníkem KGB u nás. O jeho činorodé aktivitě ale existuje více než stostránkový spis. Ukazuje se, že vyčistit skvrny z minulosti, je poměrně snadné a stačí k tomu školácky pozměnit vlastní rukopis.

Borise Monoszona StB získala v roce 1981. Jako sólista Doležalova kvarteta vyjíždějící často do zahraničí měl proniknout do ruské exilové organizace NTS. To se mu podařilo. Celkem podal čtyřicet agenturních zpráv. Příslušníci StB jeho aktivitu hodnotili v superlativech a jeho služby ocenili celkovou finanční odměnou ve výši tří tisíc korun. Případ je však výjimečný tím, že se zachoval protokol o předání agenta do rukou KGB. Avšak Monoszonovo jméno v seznamech spolupracovníků StB na stránkách ministerstva vnitra záhadně dlouhá léta chybělo.

Teprve po sériích reportáží ČT odvysílaných v roce 2005 byl pan Monoszon zapsán do seznamu spolupracovníků StB vedeném ministerstvem vnitra. Jenže poté Monoszon ministerstvo zažaloval s tím, že ho jako agenta eviduje neoprávněně, a soud překvapivě vyhrál. Podivné na celé věci je, že zde existuje více než stostránkový spis plný konkrétních údajů a důkazů o aktivní spolupráci.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Zmiňovaný svazek má Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Svazek dokonce obsahuje vlastní rukou napsaný vázací akt. Svazek je jeden z velmi zajímavých svazků zachovaných v originále. „Je zajímavý tím, že je v něm doklad o spolupráci se sovětskou státní bezpečností KGB,“ popisuje historik ÚSTR Pavel Žáček. Naskýtá se tedy otázka, jak je možné, že ministerstvo vnitra spor s panem Monoszonem prohrálo. Monoszonova manželka tvrdí, že u písmoznaleckého posudku, který posloužil jako důkaz u soudu, pan Monsozon podváděl, když záměrně komolil písmo.

Při pohledu na písmo, které pan Monoszon předvedl u písmoznalecké zkoušky a které bylo posléze porovnáváno s vázacím aktem, připomíná spíše rukopis školáka. Posudek tehdy vypracoval soudní znalec Jiří Valeška, a to na zakázku advokáta pana Monoszona. „Na základě těch analýz a komparací jsem dospěl k pravděpodobnostnímu závěru, že tu listinu pan Monoszon nenapsal,“ tvrdí Valeška.

Jiří Straka, písmoznalec

„Ten znalec má tady zcela jasnou možnost odmítnout posudek vypracovat. On si zřejmě řekl, tedy podle mého soukromého názoru, tak ať mě oblafne, hlavně když mě zaplatí.“

Podle jiných písmoznalců, konkrétně Miloše Švandy z Kriminalistického ústavu Praha, vše nasvědčuje tomu, že Monoszov se snažil zakrýt to, jak ve skutečnosti píše. „Považuju ten posudek za odborně velmi nekvalitní a postup toho znalce za velmi pro mě nepochopitelný,“ konstatuje další písmoznalec Jiří Straka. Právě Straka byl tehdy soudem požádán o vypracování posudku. Jemu ale poskytli k posouzení jen zkouškové písmo od znalce Valešky, tedy to komolené a nespontánní. A tak stanovil, že závěr nemůže odpovědně učinit, protože nemá dost kvalitního materiálu.

Písmoznalecké posudky ale nebyly jediným důkazem u soudu

U soudu však stejně důležité byly i svědecké výpovědi. Soud ale vyslechl jen další pracovníky StB, kteří si ale na pana Monoszona prý nevzpomínají. Jedním takovým byl kapitán Jaromír Ulč, pracující na desáté správě SNB, a ve spisu Boris je jeho podpis uveden na desítkách dokumentů. Měl být dokonce při podepisování vázacího aktu pana Monoszona. Ten se hájí tím, že Monoszona nezná. „To někdo napsal a někdo tam dal nějaký můj podpis. Já toho člověka neznám osobně,“ tvrdí Ulč.

Jelikož ale strany sporu nenavrhovaly další svědky, soud dále již neprováděl další dokazování. Ministerstvo vnitra neuneslo důkazní břemeno a neprokázalo tedy pravdivost a oprávněnost spisu na jméno Boris Monoszon. A tak ministerstvo vnitra přehazuje odpovědnost za prohrané spory na soudy a naopak. Výsledkem je tedy více než sedmdesát procent prohraných žalob. Z historického hlediska prý ale navíc tyto rozsudky téměř o ničem nevypovídají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
před 14 mminutami

Minutu po minutěČesko si připomíná výročí 17. listopadu. Na Národní třídu přišla řada politiků

Na pražské Národní třídě lidé zapalují svíčky a připomínají si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva připomíná řada akcí po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde se koná celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomíná se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
05:00Aktualizovánopřed 32 mminutami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
07:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Řečníci při pietě u Hlávkovy koleje v Praze připomněli nutnost bránit demokracii

Význam veřejnoprávních médií a demonstrací na podporu České televizi a Českému rozhlasu vyzdvihli v úterý zástupci vysokých škol při pietním shromáždění k výročí 17. listopadu u Hlávkovy koleje v Praze. Akademici a studenti hovořili i o nutnosti bránit demokracii a svobodu kritického myšlení. Akce se tiše zúčastnili také předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura, ministr školství Robert Plaga (za ANO), předseda ODS Martin Kupka nebo místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN).
před 2 hhodinami

Část území zasáhne silný vítr, varují meteorologové

Odpoledne a zejména ve středu zasáhne část Česka silný vítr s nárazy 55 až 70 kilometrů za hodinu. Hrozí poškození stromů, problémy v energetice a dopravní komplikace. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí.
před 3 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
před 4 hhodinami

VideoNová studie říká, že až čtvrtina území si zaslouží vyšší ochranu přírody

Až čtvrtina území Česka by si podle Výzkumného ústavu pro krajinu zasloužila vyšší ochranu přírody. Nyní je to zhruba šestnáct procent. Ministerstvo životního prostředí hodlá s novou studií v budoucnu pracovat, v současné době ale ochranu rozšiřovat nehodlá. Výjimkou je rozjednaný vznik CHKO Krušné hory.
před 8 hhodinami

O čem plánujeme informovat v úterý 17. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.