Případ takzvaných trafik pro bývalé poslance ODS znovu řešil Obvodní soud pro Prahu 1. Ve čtvrtek pokračovaly výslechy svědků, vypovídal mimo jiné bývalý poslanec Marek Šnajdr, který se ohradil proti tomu, že by od Nečase potřeboval zajistit funkci. Vždy se prý o sebe uměl postarat sám. Také další exposlanec Petr Tluchoř u soudu vyloučil, že by mu někdo za složení mandátu nabídl funkci. Bývalý premiér Nečas, jeho současná manželka Jana Nečasová a exnáměstek ministra zemědělství Roman Boček čelí obžalobě z toho, že Šnajdra a další dva zákonodárce podplatili funkcemi kvůli prosazení vládního balíčku.
Soud znovu řešil kauzu „trafik“ pro poslance ODS. Šnajdr i Tluchoř verzi obžaloby odmítli
Kauza, jež přispěla k pádu Nečasovy vlády, má kořeny v roce 2012, kdy se vládní koalici nepodařilo zvrátit ve sněmovně senátní veto balíčku daňových změn. Spolu s opozicí hlasovalo několik poslanců ODS, mezi nimi Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř.
Rebelové později umožnili schválení balíčku tím, že složili poslanecké mandáty. Šnajdr a Fuksa vzápětí dostali lukrativní pozice ve státních firmách. Podle obžaloby odstoupili právě proto, že jim Nečas slíbil tyto „trafiky“.
Proti tomu se ale Šnajdr u soudu ohradil: „Velmi ješitně se mě dotýká, že bych při mých znalostech, schopnostech a profesním životopisu potřeboval od kohokoliv, aby mi zajišťoval živobytí.“
Zdůraznil, že se už před vstupem do politiky pohyboval ve vysokých funkcích. „Žádnou nabídku ohledně mého dalšího působení jsem nedostal, žádnou jsem nepotřeboval,“ řekl ke svému odchodu ze sněmovny.
Šnajdr také uvedl, že složení mandátu považoval za nejférovější postup. „Odmítl jsem se nechat zatlačit většinou k něčemu, co jsem nechtěl,“ popsal. Připustil, že v jeho kroku byl i „drobný kus politického kalkulu“ – předpokládal, že až občanským demokratům klesnou preference, většina ODS se přikloní k jeho názoru a umožní mu tím návrat do vysoké politiky.
Podle Tluchoře jsou tvrzení o podplácení Nečasem fake news
Po Šnajdrovi přišel na řadu exposlanec Petr Tluchoř: také on vyloučil, že by mu někdo za složení mandátu nabídl funkci. Tvrzení o podplácení premiérem Nečasem označil za fake news.
„Kategoricky vylučuji, že by mi učinili nabídku, slib, či mi dokonce dali jakýkoliv úplatek. Vylučuji, že by to mým prostřednictvím učinili směrem k mým kolegům Ivanu Fuksovi a Marku Šnajdrovi. Vylučuji, že bych o to já osobně žádal,“ vypověděl k tomu u Obvodního soudu pro Prahu 1 Tluchoř.
Příběh o tom, že Nečas si příslibem lukrativních postů pro něj, Šnajdra a Fuksu zajistil schválení vládního daňového balíčku, se podle Tluchoře nikdy nestal a státní zástupci se jej snaží „slepit z několika střípků“.
K rozhodnutí, že za složité situace v ODS složí mandát, prý v listopadu 2012 dospěl jako první Šnajdr, který to Tluchořovi zatelefonoval. Tluchoře to prý do té chvíle nenapadlo, ale nápad se mu zalíbil. Na setkání v Hrzánském paláci pak později premiérovi „absolutně nepodmíněně“ sdělil, že se Šnajdrem a s Fuksou ze sněmovny odejdou. „Na schůzce jsme se rozhodně nebavili o tom, že bych měl dostat nějakou funkci,“ zdůrazňoval Tluchoř u soudu.
Vypovídat měl ve čtvrtek i Fuksa, ten ale nedorazil ze zdravotních důvodů. Ve svědecké ohrádce se ale vystřídaly jiné známé tváře ODS: další dva někdejší poslanečtí „rebelové“ Tomáš Úlehla a Jan Florián, předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura a další z kritiků daňového balíčku, exposlanec Boris Šťastný. Všichni se shodli na tom, že o nabídkách osobního prospěchu v souvislosti s hlasováním o balíčku jim není nic známo.
Podle Nečase je obžaloba nepravdivá
Letos v červenci vypovídal expremiér Nečas, který popřel, že by někoho přesvědčoval – obžaloba je prý vykonstruovaná a nepravdivá. Nečas také tvrdí, že balíček by byl schválen, i pokud by pro něj trojice rebelů nehlasovala. „Tyto hlasy jsem nepotřeboval, tak jakou by mělo logiku, abych tyto poslance podplácel?“ zeptal se soudu.
Nečas také zdůraznil, že rebelové si po složení mandátu výrazně finančně pohoršili, například Šnajdr přišel vedle poslanecké funkce i o pozici ve správní radě VZP a Tluchoř „šel na nulu“.
Stíhání v kauze trafik nejprve směřovalo i vůči trojici poslanců, těch se ale zastal Nejvyšší soud s odkazem na poslaneckou indemnitu. Stát se jim pak za obvinění a vazbu musel omluvit.
Luxusní dary za téměř deset milionů
Nečasovi s Bočkem hrozí za trafiky až šest let. Nečasové až osm, protože navíc čelí obžalobě z krácení daní u luxusních darů. Olomoucké vrchní státní zastupitelství totiž kauzu trafik s krácením daní spojilo. Podle obžaloby Nečasová nezaplatila daň ve výši 700 tisíc korun z darovaných kabelek, oblečení a šperků za téměř deset milionů.
Nečasová podle vyšetřovatelů dostávala dary v letech 2012 až 2013 od různých představitelů firem a státních institucí. Dávali je například lobbista Vladimír Johanes, podnikatel Daniel Křetínský nebo šéf ČEZu Daniel Beneš. Policie předpokládala, že šlo o úplatky, které měly vlivným lidem zajistit udržení pozic ve firmách nebo přístup k Nečasovi.
Obvodní soud pro Prahu 1 se začal obžalobou kolem trafik a luxusních darů zabývat loni v prosinci, bezprostředně po jejím přečtení však hlavní líčení odročil kvůli námitkám advokátů ohledně údajné podjatosti státních zástupců.
Stěžovali si i žalobci, kteří zase pokládali za podjatou soudkyni Helenu Královou. Městský soud v Praze ale v dubnu stížnost státních zástupců zamítl. V kauze zneužití Vojenského zpravodajství, kde také figuruje Jana Nečasová, naopak soud Královou loni vyloučil právě kvůli pochybnostem o její nestrannosti.