Praha – Fotovoltaické elektrárny si v posledních letech opatřily tisíce českých domácností. Solární panely dokážou vyrobit elektřinu pro domácnost a přebytek posílají do sítě. Kromě úspory energie ale mají i svá rizika. Jak potvrzují hasiči, kteří vyjíždějí k požárům rodinných domů, nebo dokonce velkých solárních parků, uhasit solární panely s elektroinstalací bývá velmi složité. Tím spíš, pokud hasiči o elektrárně nedostanou potřebné informace.
„Zásadním problémem je to, že fotovoltaické zařízení je stále pod elektrickým proudem a produkuje elektrické napětí, které se pohybuje od 40 do 600 voltů,“ uvedla mluvčí pardubických hasičů Vendula Horáková. Uhasit solární panely s elektroinstalací proto bývá velmi složité.
Požáry domů se solárními panely často provázejí agresivní plameny. Ať už příčinou byla porucha samotné elektrárny, nebo cokoliv jiného. „Majitelé domů ani nemusí označit místo zapojení těchto fotovoltaických prvků, takže hasiči vlastně nevědí, kde toto zapojení je,“ komentovala mluvčí královéhradeckých hasičů Martina Žahourková.
„Bylo by vhodné, kdyby tam byl nějaký regulační prvek, který by na změnu teploty nebo na změnu stavu zareagoval a článek úplně odpojil od všech vedení a kabelů,“ uvedl Ladislav Štěpánek, ředitel elektrotechnické školy v Pardubicích. A takové zařízení není v oboru fotovoltaiky neznámým pojmem. Takzvaný optimizér dokáže v případě požáru nebo plánované údržby snížit výkon solárních panelů na bezpečné napětí.
„Fotovoltaika v ten daný okamžik dává maximálně 40 voltů, což podle třeba německé FDE normy je bezpečné napětí pro hašení,“ dodal Libor Váka, předseda Cechu aplikovaných fotovoltaických technologií. Cena takového doplňku na jedné střeše se ale může pohybovat kolem čtyřiceti tisíc korun.
Na přítomnost solárních panelů hasiče v některých evropských zemích a částečně už i v Česku upozorňují zvláštní tabulky umístěné u domů. To proto, aby při požáru mohli co nejrychleji zvolit nejlepší způsob hašení.
