Sokolové se začali chystat na svůj šestnáctý slet, který se bude konat na začátku července v Praze. Organizace očekává, že se v rámci jedenácti hromadných skladeb do programu zapojí 50 tisíc cvičenců z Česka i ze zahraničí. Poslední slet se konal v roce 2012, od toho úplně prvního letos uplynulo 135 let.
Červencový slet bude věnován 100. výročí vzniku samostatného Československa. Čeští a slovenští sokolové ho proto chtějí uspořádat společně. „Chceme ukázat naši činnost široké veřejnosti a také širokou veřejnost zapojit,“ řekla České televizi starostka České obce sokolské Hana Moučková.
Hlavním vedoucím hromadné skladby pro muže je Miroslav Vrána. Rodiče ho dali do Sokola v roce 1948, kdy mu bylo pět let. Nyní je jeho hlavním úkolem stát na můstku a ukazovat sokolům, jak mají cvičit. Skladbu proto musí umět, na rozdíl od svých svěřenců, zrcadlově.
Bratři a sestry Nazdar!
Sokol byl první českou tělocvičnou organizací v Rakousku-Uhersku. Založili ho čeští vlastenci 16. února 1862. V ten samý rok vzniklo osm jednot na venkově. U kolébky stáli Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, kteří tak navazovali na své zkušenosti z revolučního roku 1848. Název Sokol vymyslel pedagog Emanuel Tonner, Josef Mánes navrhl kroj a namaloval i sokolský prapor, jehož matkou se při jeho prvním rozvinutí stala Karolína Světlá.
Fügner navrhl tykání a oslovování „bratře“ a „sestro“, Josef Barák pak zase stál za rozšířením pozdravu „Nazdar!“. Tyrš se mimo jiné zasloužil o tvorbu sokolských zásad. O sedm let později byl založen Tělocvičný spolek paní a dívek pražských, jehož vedoucí osobností byla Tyršova žákyně Klemeňa Hanušová.
První slet proběhl v roce 1882. Vůbec nejstarší dochované snímky sletových cvičení pochází z roku 1901 z pražské Letné. V období první světové války působili sokolové jako „národní strážci“ a měli velký podíl na vzniku československých legií. Ve chvílích převratu v říjnu 1918 udržovali pořádek ve městech a fungovali jako polovojenský sbor.
Zasloužené členství, pravidelná docházka
Zlatý věk Sokol prožíval v meziválečném období, kdy se hlásila řada rolníků, živnostníků a místní honorace. Avšak stát se členem nebylo jednoduché, žadatelé museli projít určitou zkušební dobou, během které se sledovala pravidelnost návštěvnosti. Poté přišlo na řadu ideové školení a museli se zavázat, že budou povinně odebírat sokolský tisk a že ho budou číst. Zájemci mladší třiceti šesti let se museli také zavázat, že budou mít pravidelnou docházku.
Jestliže zájemce prošel kladně zkušební lhůtou a vykonal kladně ideové zkoušky, mohlo se přejít ke složení slibu. Až teprve v tento moment se stal právoplatným členem.
Sokol se stal milionovou organizací a v jeho řadách byli i významní politici včetně prezidentů Masaryka a Beneše. Sokolníci reprezentovali úspěšně Československo na olympiádách a mezinárodních přeborech a vrcholem činnosti se staly všesokolské slety.
Ani tři likvidace Sokol nezničily
Sokol si ovšem prošel i těžkými chvílemi, a to v podobě likvidací, které nastaly celkově třikrát, když se stal nepohodlným pro všechny totalitní režimy. Prvně byl zakázán za první světové války, v roce 1941 se o likvidaci postarali nacisté v čele s Heydrichem.
Ještě předtím proběhl v červenci 1938 legendární 10. slet. Průvod Prahou trval čtyři hodiny a stal se národní manifestací Sokolů před nastupujícím nacismem. Dominantní skladbou byla Pecháčkova „Přísaha republice“. Část z jeho prostných jsou dodnes součástí sestavy mužů.
Heydrichově výnosu o rozpuštění České obce sokolské a zabavení veškerého jejího majetku předcházela tzv. sokolská akce. V noci ze 7. na 8. října 1941 gestapo zatklo všechny činovníky z ústředí, žup i větších jednot, kteří byli ještě na svobodě. Němci je nejprve mučili a následně odvezli do koncentračních táborů. Téměř 93 procent z nich se již na svá místa po skončení války nikdy nevrátilo.
Potřetí Sokol pohltila „sjednocená tělovýchova“ po roce 1948. O dvacet let později proběhly snahy o vzkříšení, opět ho však udusila normalizace. Teprve po převratu v lednu 1990 byl původní Sokol obnoven. Jeho návrat ale nezačal lehce. Přišlo období bojů o navrácení majetku a objevily se i generační problémy. Nyní sdružuje Česká obec sokolská přibližně 1 200 tělovýchovných jednot.
