Sociální stát v ohrožení. V očích voličů jsme technokraté bez ideje, říká o debaklu ČSSD Špidla

Sociální stát je ve vážném ohrožení. ČSSD na dně. Utržila tak velkou porážku, kterou ani tak protřelý politik, jakým je bývalý předseda vlády a šéf strany Vladimír Špidla, nečekal. „Jedinou nyní jasnou příčinou je rozpolcenost strany. Jakmile nastane rozpor, jdete pryč,“ řekl krátce po sečtení hlasů pro web ČT 24. „Jsme pro voliče chladní technokraté. Správcovská strana bez ideje,“ sdělil.

Čekal jste tohle?

Výsledek sociálních demokratů výrazně pod deset procent je pro mne opravdu velkým překvapením. Počítal jsem s tím, že budeme mít těsně nad deset.

Jak si to vysvětlujete?

Nemám pro to ještě žádnou dobrou odpověď. Fakt je ten, že pokles jsme sledovali už poměrně dlouhou dobu a pod deset procent jsme se podle některých průzkumů dostávali už někdy minimálně před půl rokem. Takže je to zřejmě nějaký hlubší trend a stojí za to o něm přemýšlet.

Hodně lidí z vedení sociální demokracie, včetně Lubomíra Zaorálka, teď neustále opakuje, že to byla především chyba marketingu, že ČSSD nebyla dostatečně v kontaktu s voliči, že s nimi nedokázala po celé volební období dobře komunikovat. Sdílíte tento názor?

Nesdílím. Rozhodně ne. Když se podíváte do Evropy, tak například naši kolegové v Holandsku prošli podobnou porážkou, sociální demokraté ve východních zemích Německa zrovna tak. A ti umějí dělat kampaň, ti mají politický marketing zvládnutý. Je to tedy nějaký hlubší politický pohyb, o kterém teď ještě nemám přesnou představu.

Jak to, že o tom nemáte představu? Sám jste se zmínil, že propad sociálních demokratů pod deset procent už některé průzkumy hlásily nejméně před půl rokem.

Když si vybavím rozhovory s některými voliči, tak nám vyčítali, že nejsme ve svých tématech dostatečně zřetelní. Pro ně je sociální demokracie levicová strana, emancipační strana přesvědčená o tom, že lidé jsou si rovni a že je možné emancipovat je prostřednictvím společnosti. Jenže my jsme se jim jevili jako chladní technokraté. Jako správcovská strana bez nějaké velké vůle a ideje.

Není to třeba také tím, že se lidé už prostě mají tak dobře, že sociálně demokratickou stranu nepotřebují? Nebo že si to alespoň myslí, že ji nepotřebují?

Tak to ne. Jsou země, kde sociální demokraté vyhrávají volby. Jako třeba Portugalsko. A ve Španělsku zase, kde není lidem rozhodně lépe než v Portugalsku, socialisté nevyhráli. To se nedá takhle jednoduše zgeneralizovat.

Přece jenom. Nenastává éra, ve které bude mít politika jiný obsah?

To si nemyslím. Co to je, jiný obsah? Jiná politika? Co si pod tou otázkou představujete? Klasické politické vazby a volby zůstávají velmi obdobné a neznamená to, že je vždy musí nést strana určitého jména. Základní politické konflikty, jako rovnováha mezi prací a kapitálem, rovnost a emancipace, zůstávají pořád stejné. Je pouze na nás, sociálních demokratech, abychom se jich zase chopili.

Dokážete v tuto chvíli mluvit o tom, co by měli sociální demokraté udělat? Tedy kromě toho, že budou připravovat mimořádný sjezd avizovaný vedením strany na jaro příštího roku?

Musíme se pustit do řádné a hluboké diskuse. Tak, jako to udělali naši kolegové ve Francii. Tohle je prostě velká porážka, která se nedá zdůvodnit marketingem nebo nějakým triky. Je to cosi hlubšího a je třeba si o tom udělat určitou představu. A hlavně představu, která je sdílená. To je celé. Sociální demokracie teď asi momentálně nemá tu bezpečnou sdílenou představu. Takže na tom bude muset pracovat.

Jakou roli hrála u voličů skutečnost, že se Česká strana sociálně demokratická jeví jako strana nejednotná, rozpolcená a rozhádaná? Že nedrží pohromadě.

To přece vždy hraje roli. Jakmile nějaká strana začne vypadat, že je vnitřně rozložená, tak okamžitě ztrácí.

Sociální demokracie tak jenom vypadá?

Ale ne. Skutečně je rozložená. To je snad jediná věc, kterou v současné politické analýze považuji za jistou. Jakmile začne být rozpor ve vedení, tak jdete pryč.

Je reálné to vyřešit?

Samozřejmě, že je reálné to vyřešit. K tomu slouží normální demokratické mechanismy. Nikdy se to nevyřeší definitivně, ale jsou období, kdy se to vyřeší, stejně jako období, kdy ne. Právě rozpor ve vedení signalizuje tu vnitřní nejistotu, že nemáme úplně jasno, co je naše mise a ta sdílená představa o ní není příliš silná. Proto se jednotlivé osobnosti ve straně dostávají do rozdílných pozic.

Jaké může mít pro Českou republiku důsledky skutečnost, že je v tuto chvíli sociální demokracie na dně? Co to bude znamenat v praktické politice?

Jasně z toho vyplyne, že sociální stát, tak jak ho známe, je vážně ohrožen. V praxi to podle mého názoru bude znamenat, že se začnou prosazovat například jiné představy o nadstandardu ve zdravotnictví, což je jiná podoba privatizace nemocnic.

Začnou se přeorganizovávat systémy sociální ochrany, školství a tak dále. Je to vážné. Přestane fungovat základní sociálně demokratický princip.

To znamená, že prostřednictvím veřejných systémů každý člověk, bez ohledu na to, v jakém je postavení, získává v těch nejdůležitějších parametrech pozici střední vrstvy. Tím mám na mysli například to, že dítě, jehož rodina není zrovna bohatá, musí mít šanci dostat se od základní školy až na univerzitu. Pokud má talent a vůli.

Myslím si, že to všechno půjde pryč a budou daleko zásadněji rozhodovat peníze. Stejně jako výchozí pozice spočívající v majetku, do kterého se člověk narodí.

To si opravdu myslíte?

Jsem si tím naprosto jistý. Začnou se daleko zřetelněji projevovat sociální rozdíly ve společnosti. To všechno přijde. Na druhou stranu je fakt, že čtyři roky nejsou zase tak dlouhá doba. Takže toho snad zase tolik nestihnou. A ten svár v sociální demokracii bude snad dostatečně silný na to, abychom to zase změnili.

Říkáte čtyři roky. Takhle pestrá sněmovna snad ještě nebyla. Myslíte si, že to opravdu bude trvat čtyři roky?

Předčasné volby nelze nikdy vyloučit. Na druhé straně, pakliže se podaří sestavit nějakou vládu, tak právě ta roztříštěná sněmovna znemožňuje nějakou velkou aktivitu opozice. Takže předpokládám, že to volební období bude celé.

Vidíte ve sněmovně strany, se kterými by se sociální demokracie měla snažit v opozici spolupracovat?

V zásadě jich moc není. Myslím, že s žádnou stranou si nemůžeme připít na bratrství. Ale kolem velkých konkrétních témat jsou ad hoc koalice možné. To ano. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ranní vzorek vody v Odoleně Vodě překročil limit olova, další vyhověly limitu

Sobotní ranní rozbor vody z horního vodojemu v Odoleně Vodě obsahoval více než čtyřnásobek limitu pro obsah olova. Další dva pozdější odběry na stejném místě už limit splnily. Vodárny během dne provedly celkem 24 odběrů na několika místech vodovodní soustavy, 23 z nich limitu pro obsah olova vyhovělo. Voda dál není pitná. Omezení se týká 12 obcí se zhruba 15 tisíci obyvateli a 5133 odběrných míst. Vyplývá to z výsledků rozborů, které večer zveřejnily Středočeské vodárny, a z vyjádření jejich mluvčí Andrey Rabasové.
před 2 hhodinami

Požár bytu v centru Prahy omezil provoz tramvají

V Praze večer hořelo v bytě ve Francouzské ulici. Zdravotní záchranáři vyšetřili osm lidí, z nichž jedna žena poté skončila v nemocnici. Jeden z hasičů se při zásahu poranil na ruce. Kvůli zásahu byl v místě zastaven provoz tramvají, neprojela ani auta. Hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu ze čtyř.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoAno si řekli před 75 lety. V Česku není manželský pár, který by byl spolu déle

Tři čtvrtě století spolu jako manželé žijí Milena Švagerková a Milan Švagerka z Hradce Králové. V Česku není manželský pár, který by byl spolu déle. Jubilanti si v sobotu sňatek po 75 letech zopakovali. Svatbu připravili na den přesně příbuzní. Pro manžele Švagerkovy byla do poslední chvíle utajeným překvapením.
před 4 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 4 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 5 hhodinami

VideoČínu nemá smysl si idealizovat ani démonizovat, myslí si Staněk

Nemá smysl si Čínu nějakým způsobem idealizovat, ale nemůžeme ji ani démonizovat, uvedl europoslanec Antonín Staněk (Motoristé) v reakci na návštěvu čínského vládce Si Ťin-pchinga ve Spojených státech. Přál by si prý, aby Evropané počítali s tím, že Čína je dnes „opravdu velmi silný ekonomický partner a je potřeba s ní určitým způsobem i jednat“. Peking i Washington dle něj hledají cestu, jak minimalizovat ekonomické problémy, které by z případného obchodního střetu mohly vzniknout. V Interview ČT24 hovořil také o česko-čínských vztazích, rozhovor moderoval Daniel Takáč.
před 17 hhodinami

VideoPoruchy zabezpečovacího zařízení zpožďovaly vlaky

Poruchy zabezpečovacího zařízení hned dvakrát jen v tomto týdnu omezily provoz na hlavním železničním koridoru mezi Pardubicemi a Kolínem, vlaky nabíraly téměř hodinové zpoždění. Mezi městy navíc byly plánované výluky kvůli rekonstrukci trati. Největší problémy byly na konci srpna, kdy porucha výrazně zkomplikovala provoz dálkových vlaků. Podobných závad zaznamenali dopravci v posledních dvou měsících několik.
před 18 hhodinami

VideoPlaty příslušníků bezpečnostních sborů v příštích třech letech porostou

Zvýšení výdělků policistům, hasičům, celníkům a příslušníkům vězeňské služby má jasnější obrysy. Jejich platy by měly v příštích třech letech růst každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) ČT řekl, že do tarifů půjde jen třináct set korun. Stejnou sumu dostanou příslušníci formou stabilizačního příspěvku. Zbývající zhruba tři stovky připadnou na odměny za pohotovosti a přesčasy. Podle opozice nicméně avizované zvýšení v zásadě odpovídá tomu, s čím už počítala předchozí vláda. S koalicí avizovaným padesátitisícovým nástupním platem pro příslušníky bezpečnostních sborů po absolvování základní přípravy kabinet podle Metnara počítá v roce 2029. Podle opozice to ale má být dřív. Od stejného startu u všech bezpečnostních složek si vláda slibuje vyšší počty nových příslušnic a příslušníků.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.