Sobotka výroky k vojskům NATO chyboval, míní prezident

Praha – Prezident Miloš Zeman považuje včerejší vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky ohledně posílení americké vojenské přítomnosti v Evropě za chybu. Sobotka uvedl, že Česká republika nevolá po posílení vojenské přítomnosti Severoatlantické aliance v Evropě a země nic takového s ohledem na současnou bezpečnostní situaci nepotřebuje. Premiér tak reagoval na prohlášení amerického prezidenta Baracka Obamy, že Spojené státy posílí svou vojenskou přítomnost v Evropě. Kontroverzní výroky Sobotky se dnes dostaly na přetřes i na jednání kabinetu. Premiér zdůrazňoval, že se jeho slova týkala Česka, které podle něj nepotřebuje přijímat mimořádná opatření.

Prezident Miloš Zeman vnímá avizované posílení americké vojenské přítomnosti za „v zásadě symbolické“. „To jsou především stovky výsadkářů. A symbolické navýšení není nic, co by mně vadilo,“ řekl prezident. Sobotkovu reakci Zeman považuje za přehnanou a přičítá ji jeho nezkušenosti v zahraniční politice. „Já bych byl k panu premiérovi shovívavý. On se v životě nezabýval zahraniční politikou, takže se jí musí teprve učit. A každý, kdo se učí, dělá chyby,“ řekl Zeman ve Varšavě, kde se účastní oslav 25. výročí prvních částečně svobodných voleb, které vedly k pádu komunismu v Polsku.

Zemanův názor podpořil i Miroslav Kalousek (TOP 09): „Symbolické posílení je důležitý signál a prezident Zeman má pravdu. Jestliže se k tomu důležitému signálu staví česká vláda zdrženlivě, tak já se za svou vládu stydím a závidím Polákům jejich vládu.“ Silná slova použil i Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS, podle kterého vláda zásadním způsobem mění priority zahraniční politiky.

Sobotka: Česká republika více vojáků NATO nepotřebuje

Sobotka připustil, že některé evropské země, včetně Polska nebo pobaltských zemí, se obracejí na NATO, aby byla zvýšena vojenská přítomnost na kontinentu, Česko ale podle něj nic takového nepotřebuje. „Já myslím, že taková přítomnost má logiku jen v návaznosti na bezpečnostní situaci,“ podotkl s tím, že ta česká to nevyžaduje. „Česká republika tedy nebude patřit a nepatří mezi země, které by volaly po posílení vojenské přítomnosti jednotek NATO v Evropě,“ řekl Sobotka českým novinářům. Ministerský předseda je přitom přesvědčen, že zvyšování počtu aliančních jednotek v Evropě ještě řadu let nemusí být na pořadu dne. Závisí to podle něj na vývoji bezpečnostní situace.

2 minuty
Sobotka k Obamovi: Česká republika více vojáků NATO nepotřebuje
Zdroj: ČT24
  • „Některé země se obrací na NATO a chtějí, aby tam byla zvýšená vojenská přítomnost, vím, že se jedná o Polsko a některé baltské státy. Česká republika nic takového nepotřebuje. Když jsme si vyhodnotili aktuální bezpečnostní situaci, tak taková potřeba v ČR není a nebudeme tak patřit mezi země, které by volaly po posílení vojenských jednotek NATO v Evropě. Ono to nebude jednoduché ani z ekonomického hlediska, ta situace bude složitá a bude ještě nějakou dobu trvat,“ uvedl Sobotka.

Zatímco včera Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) označil Sobotkova slova za nezodpovědná, dnes svou kritiku mírnil. Včerejší konflikt označil za nedorozumění. „Na předsednictvu vlády jsme si vysvětlili, že ta formulace nebyla úplně přesná, že se nejednalo o ostatní státy NATO v Evropě, ale že se jedná o Českou republiku. To znamená, že pan premiér tím svým výrokem myslel, že není potřeba, aby v ČR byla zvýšená alianční přítomnost především vojáků USA,“ uvedl Bělobrádek. Ohradit se ale podle svých slov musel proti tvrzení, které se objevilo v médiích, že není třeba zvyšovat přítomnost vojáků v evropských státech NATO obecně.

Po dnešním jednání vlády svůj výrok upřesňoval i Sobotka: „Já jenom chci zdůraznit, že mé vyjádření ve Vídni se týkalo primárně situace České republiky, a aktuální bezpečnostní situace v České republice nevyžaduje přijetí nějakých mimořádných aliančních opatření na našem území.“

Podle ministra obrany Martina Stropnického je Sobotkovo prohlášení nesmírně citlivé a je třeba ho vnímat v kontextu, v jakém bylo řečeno. Šéf silového resortu si nemyslí, že by premiérova slova mohla být některými spojenci vnímána negativně. Malé pobaltské státy, které těsně sousedí s Ruskem, vnímají své ohrožení jinak než státy ležící dál od Moskvy, uvedl Stropnický.

Obama po setkání se svým polským protějškem Bronislawem Komorowským ve Varšavě v úterý prohlásil, že USA v rámci přehodnocení svých vojenských aktivit v reakci na „nové bezpečnostní výzvy“ pošlou na evropský kontinent více vojáků i vybavení. Obama, který žádá Kongres, aby pro tyto aktivity schválil jednu miliardu dolarů (asi 20 miliard Kč), se posílením vojenské přítomnosti v Evropě snaží zmírnit obavy amerických spojenců v NATO po znepokojivých ruských krocích vůči Ukrajině.

Velvyslanec ČR při NATO Jiří Šedivý na otázku zda a jak slova Bohuslava Sobotky rezonovala v rámci Severoatlantické aliance: „Nijak. Nikdo na to nezareagoval.“

Vláda je přístupná zvýšení výdajů na armádu

Polský prezident Komorowski v reakci na Obamův příslib ohlásil zvýšení výdajů na obranu ze současných 1,95 % na 2 % HDP, což má být příkladem i pro další členské země NATO. „Za mé vlády (když byl předsedou vlády v letech 1998-2002) byl rozpočet trvale čtyři roky na úrovni dvou procent, a to až do roku 2003. Nu a pak začal plynule klesat. Když to dokázala moje vláda v podmínkách tehdejší ekonomické krize, tak nevidím důvod, proč by to postupně nedokázala i vláda současná,“ odpověděl prezident Zeman na otázku, zda by Češi měli následovat polský příklad.

Se zvyšováním výdajů na armádu podle Hospodářských novin nově souhlasí i ministr financí Andrej Babiš (ANO), který byl až doposud proti. „Postupné zvyšování výdajů na obranu podporuji, ovšem za podmínky, že se začne efektivně hospodařit a šetřit na provozních nákladech,“ uvedl Babiš. Za větší finance pro svůj resort už dříve lobboval ministr obrany Martin Stropnický. Obranný rozpočet by se měl podle něj začít zvyšovat asi o desetinu procenta HDP. Posílení výdajů na armádu je podle něj nutné.

ČR vydává na obranu jen o něco málo přes 1 % HDP ročně. Při vstupu do NATO se přitom zavázalo k tomu, že bude ozbrojené síly financovat každoročně alespoň dvěma procenty HDP. Kvůli nízkým výdajům na armádu Prahu opakovaně kritizuje vedení NATO včetně generálního tajemníka Anderse Fogha Rasmussena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 8 hhodinami

Rakušan nebyl zvolen místopředsedou sněmovny

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy sněmovny. Bývalý ministr vnitra je teď jediným kandidátem. Poslanci v pátek naopak podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Přes dvacet státních institucí uzavřelo smlouvy s Agrofertem. Navzdory zákonu o střetu zájmů

Více než dvě desítky státních institucí uzavřely v rozporu se zákonem o střetu zájmů smlouvy s firmami z holdingu Agrofert, zjistil server iRozhlas.cz z dat Hlídače státu. Hodnota smluv podle serveru činí zhruba 15 milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že stále čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, aby mohl vložit akcie skupiny Agrofert do svěřenského fondu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský řekl, že změna akcionáře nemá na běžný chod společností holdingu vliv.
před 11 hhodinami
Načítání...