Praha – Vláda si za zákonem o státní službě stojí a generální ředitelství státní správy, které má českou byrokracii zastřešovat, z nového zákona nevypustí. Prohlásil to předseda kabinetu Bohuslav Sobotka. Zrušení ředitelství po vládě žádá opozice a hrozí zablokováním schvalování služebního zákona.
„Těžko si lze představit, že generální ředitelství zrušíme bez toho, aniž by se zákon rozpadl,“ prohlásil premiér. Generální ředitel státní služby, čili superúředník stojící v čele nové instituce, podle něj ponese klíčovou úlohu. Šéf vládních legislativců Jiří Dienstbier potom hovoří přímo o „stavebním kameni“ a nástroji k odpolitizování státní správy. Vláda si od nového funkcionáře slibuje především to, že zabrání změnám ve vedení státní správy, které přicházejí po každých parlamentních volbách.
Opozice však chce ředitelství ze zákona vypustit; tvrdí, že koalice zákonem „zabetonuje“ ve státní správě své nominanty, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek dokonce hovoří o „ohrožení demokratického charakteru státu“. Pokud jim koalice nevyhoví, jsou strany připraveny blokovat jednání o služebním zákonu klidně až do konce volebního období.
Sobotka považuje obstrukce za mediální bublinu
Sobotka ale dle vlastních slov postupu TOP 09 a ODS a jejich obstrukcím nerozumí. Blokování normy označil za mediální bublinu. „Zákon už je platný. Podle schválené legislativy je účinný od ledna, zdrží se jen novely. Nezabrání se tedy účinnosti a vzniku generálního ředitelství,“ uvedl premiér při inspekci Dienstbierova úřadu.
„Jsem zvědavý, zda si pan premiér Sobotka vezme na zodpovědnost, že by tento zákon vstoupil v účinnost bez projednávané novely. Všichni totiž víme, že byl zastaralý už v době svého vzniku,“ kontruje předseda ODS Petr Fiala.
Premiér trvá i na tom, že pokud by předloha nebyla přijata, může to ohrozit pověst ČR i její ekonomické zájmy a čerpání peněz z EU. „Včera jsem předložil dokumenty, které jasně dokladují, že v případě, že zákon nebude účinný k prvnímu lednu, tak je vážně ohroženo čerpání evropských dotací v rozsahu více než 500 miliard korun,“ potvrzuje Dienstbier. Kalousek přitom včera ve sněmovně prohlásil, že Brusel evropské dotace s přijetím zákona nespojuje; odvolával se na poznámky Evropské komise.
Benda: Z vlády bude pošťák
Do závěrečného třetího čtení dolní komora poslala služební zákon včera. Dnes poslanci v úvodním legislativním kole podpořili doprovodné novely, které zákon promítnou do dalších desítek norem, aby mohl v praxi fungovat. Takzvaný změnový zákon přinese úpravu lustračního zákona. Nově se má vztahovat výlučně na místa představených, tedy vedoucích úředníků. Změnová norma upravuje také zákoník práce; úředníkům ruší smluvní platy. Nově budou mít tarif a příplatky.
Nejdelší debata se strhla o způsobu jmenování vysokých státních úředníků. Vláda by podle předlohy musela respektovat pořadí kandidátů, jak je určí výběrová komise. „Vláda je tam za naprostou bandu šašků, která to udělat musí. Pak ji do zákona nedávejme, jinak bude ústavní orgán pošťákem,“ uvedl Marek Benda (ODS). Zástupci koalice úpravu obhajovali, Dienstbier ale připustil změny.
„Za určitých podmínek nabízíme koalici schválení služebního zákony a ty požadavky jsou všeobecně známé,“ připomněla Věra Kovářová (TOP 09) s tím, že opozice jednoznačně trvá na tom, aby generální ředitelství v novém zákoně nebylo. Druhou variantou je vrátit zákon do druhého čtení a vypracovat jeho novelu.
Koalice: Jednat budeme, ale bez vydírání
Vlastní služební zákon přijde na pořad příští týden. Koalice chce podle Sobotky do té doby s pravicovými poslanci o jejich připomínkách jednat, vydírat se prý ale nenechá. „Vyděračům nelze ustupovat. A pokud vydírá tím způsobem, že buď nebude generální ředitelství, nebo nebude zákon o státní službě, tak se vyjednávat nedá,“ prohlásil Dienstbier. Proti čtveřici požadavků opozice se postavila i platforma Rekonstrukce státu, která přijetí služebního zákona dlouhodobě prosazuje. „Ultimativní požadavky ODS a TOP 09 podrývají základní principy zákona a jejich přijetí by zákon učinilo zbytečným,“ uvedlo sdružení. Zároveň ale podotklo, že i současný vládní návrh by měl být dopracován.
Koaliční lidovci jsou ale výrazně smířlivější. „Má-li vzniknout norma, která má přežít několik desítek let, tak by bylo férové se minimálně pokusit o to najít nějakou shodu,“ konstatoval místopředseda strany Jan Bartošek.
