Bezpečnostní informační služba hledá nové zaměstnance, na otevřený inzerát se jí během krátké doby ozvaly stovky zájemců. Jenomže každý adept na zpravodajce musí počítat nejen s náročnými přijímacími podmínkami, ale i stinnými stránkami případného úspěchu. Práce v tajné službě totiž znamená i ztrátu soukromí.
Filmy poskytují často zkreslenou představu o tom, jak vlastně špión nebo zpravodajec v normálním světě pracuje. Fanoušci dobrodružných filmů by asi v takovém zaměstnání byli překvapení. „Jestli jste se dívali na filmy o Jamesi Bondovi, tak si nepředstavujte, že takhle vypadá superšpión v českých poměrech,“ zmínil novinář Jaroslav Kmenta, jehož kauzy ho přivedly do styku s muži v utajení. Zpravodajec musí nejlépe vypadat zcela běžně, a tedy přehlédnutelně. Musí být nenápadní, a tak jezdí standardními auty nebo chodí v obyčejném oblečení.
Šanci stát se zpravodajcem tak má teoreticky každý, vysvětluje to hojný zájem, který se zvedl s inzerátem na internetových stránkách Bezpečnostní informační služby. Žadatelé o práci v tajné službě se musejí připravit na důkladné prověrky. Samozřejmostí je určité vzdělání nebo bezúhonnost. Psychologické a fyzické testy pak zjišťují, zda mají uchazeči o specifické zaměstnání předpoklady. Nezbytností je i čisté lustrační osvědčení.
Psychologické testy odhalí, co by nikdo neřekl
„Zpravodajský důstojník musí respektovat autoritu, musí se podřídit autoritě, musí umět jednat s lidmi, být tak trochu jako psycholog, vytvářet důvěru, musí být zvídavý,“ uvedl mluvčí BIS Jan Šubert. Pečlivě se totiž posuzuje i to, zda uchazeč nemá vlastnosti, které zpravodajec mít nesmí. „Po psychologickém vyšetření nám třeba vypadlo, že člověk v sobě má skrytou agresivitu, kterou nedá vůbec najevo, nepoznáte to na první pohled,“ řekl bývalý ministr vnitra František Bublan, který krátce vedl také civilní rozvědku.
Ze stovky zájemců si tak BIS vybere tři nebo čtyři lidi. Šanci stát se zpravodajskými důstojníky mají z vysokoškoláků hlavně ti, kteří vystudovali ekonomii, práva, společenské vědy nebo informační technologie. Zpravodajci ale stojí i o středoškoláky s maturitou, kteří se mohou uplatnit v logistice, administrativě, ale i ve sledovací službě.
Kontrola zpravodajce i jeho okolí
Zájemce musí počítat s tím, že ruku v ruce se zajímavým povoláním jdou i nevýhody. Práce v tajné službě totiž znamená ztrátu soukromí. „Prověřují nejenom nebližší příbuzné, ale i širší okolí toho uchazeče. A prověřuje se skutečně velmi podrobně a detailně a trvá to velmi dlouho,“ zmínil bývalý zaměstnanec BIS Petr Soukenka.
Důraz na tajnost platí stejně jako v Česku i v zahraničí. „Naše nejdůležitější kritérium je, nepřeháním, schopnost pracovat bez uznání,“ uvedl důstojník CIA Chase Brandon. Lidé musí přijmout fakt, že se nemohou svými činy pochlubit. V některých případech takoví agenti dokonce ztrácejí vlastní identitu. U takzvaných ilegálů je důležité splynout s okolím. V cílové zemi žít, založit rodinu, a tajně dodávat informace. Američany tak zaujal případ, kdy úřady před pěti lety odhalily skupinu deseti ruských špionů.
Nábor agentů prošel velkou změnou rovněž ve Velké Británii. První kontakt už neprobíhá jako poklepání na rameno v Oxfordu nebo Cambridgi. Posledních devět let nabízí MI6 zaměstnání na internetu, s mnoha informacemi. Uchazeč si dokonce může udělat i malý test. Přijetím adepta ale veškerá otevřenost končí, nejinak je tomu v Česku.
Česká vláda posiluje tajné služby
BIS nabírá nové lidi s ohledem na postoj vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Sobotka v lednu prohlásil, že je třeba zlepšit financování tajných služeb. Vláda se pak postavila za posílení pravomocí zpravodajských služeb. Podle návrhu, který schválila a který teď řeší poslanci, by získaly tajné služby přístup k údajům, které chrání bankovní tajemství. Dostat by se k nim měly tehdy, pokud se týkají financování terorismu či organizovaného zločinu. Vláda také navrhuje, aby tajné služby mohly žádat informace o tom, komu patří které telefonní číslo.
