Sněmovní výbory zvolily své šéfy. Bezpečnostní povede Koten, školský Klaus

Poslanci zvolili předsedy sněmovních výborů. Bezpečnostní výbor povede Radek Koten z SPD, výbor pro obranu povede jeho dlouholetá členka Jana Černochová (ODS), ústavně právní její stranický kolega Marek Benda, hospodářský výbor připadl Radimu Fialovi (SPD). Školský Václavu Klausovi mladšímu, výbor pro životní prostředí pirátce Daně Balcarové a sociální výbor Radce Maxové (ANO). Zemědělský výbor zůstane Jaroslavu Faltýnkovi a kontrolní výbor povede Roman Kubíček (oba ANO).

Bezpečnostní výbor nakonec povede nominant SPD Radek Koten, který v tajné volbě porazil lidovce Jana Bartoška. Kotenova nominace do čela výboru ale vyvolala kontroverze. Podle serveru Aktuálně.cz Koten v minulosti sdílel například poplašnou zprávu o úniku záření z francouzské jaderné elektrárny, kterou vyvracel Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Na Facebooku pak byl podle médií členem skupin podporujících referendum o vystoupení ČR z EU, skupiny označující islám za smrtelné zlo či fanouškem stránky nazvané Chceme pryč z NATO a EU – Rusko je náš opravdový přítel.

Tato prohlášení se podle některých poslanců neslučují s povahou funkce šéfa bezpečnostního výboru. TOP 09 ještě před volbou předsedy výboru vyzývala, aby si Koten požádal o prověrku nejvyššího stupně. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy hnutí Kotenovi doporučí, aby o
prověrku požádal. Prověrka na stupeň přísně tajné má podle něj prokázat, že Koten nešířil dezinformace.

168 hodin: Digitální stopa Radka Kotena je opravdu hluboká (zdroj: ČT24)

Ve středu Koten řekl serveru Aktuálně.cz, že i o prověrku požádá: „Nemám co skrývat. Není problém, aby u mne prověrka proběhla. Stupeň prověrky si určí bezpečnostní výbor,“ dodal. Zároveň upozorňoval, že po bývalých šéfech výboru prověrku nikdo nechtěl.

Ústavně právní výbor povede Marek Benda (ODS). Byl jediným kandidátem, v tajné volbě dostal hlasy všech dvaceti přítomných členů. Benda je poslancem už desáté volební období, právní výbor vedl i v letech 2006 až 2010 a také v roce 2012. Po nynějším zvolení uvedl, že se pokusí, aby byla atmosféra při jednáních výboru navzdory možným politickým sporům dobrá.

Místo v čele právního výboru připadlo ODS na základě politických dohod. Při volbě předsedy ale padl i návrh protikandidáta, když poslanec ANO Miloslav Janulík nominoval bývalou ministryni spravedlnosti a kolegyni z hnutí Helenu Válkovou. Válková uvedla, že byla jeho krokem příjemně zaskočena a že práci ve výboru zná z minulého volebního období. Kandidatury se vzhledem k dohodám o obsazení vedení výborů vzdala.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výbor pro obranu bude řídit jeho dlouholetá členka Jana Černochová (ODS). V souladu s dohodami poslaneckých klubů byla jedinou adeptkou, v tajné volbě získala 15 ze 17 hlasů.

Členům výboru řekla, že z něj nechce mít bojiště. Ráda by prosadila uzákonění minimálních výdajů na obranu a jednodušší schvalování armádních misí. Obě úpravy prosazovala Černochová spolu s kolegy z výboru už v závěru minulého volebního období sněmovny, dolní komora je ale nestihla projednat.

První z úprav má zajistit, aby výdaje na obranu neklesly pod dvě procenta hrubého domácího produktu. Ústavní novela by pak měla umožnit, aby vláda mohla sama rozhodnout o vyslání vojáků do záchranné mise v zahraničí nebo do misí v rámci sil velmi rychlé reakce NATO.

Jana Černochová
Zdroj: ČT24

Zemědělský výbor bude i v tomto volebním období vést první místopředseda hnutí ANO a předseda poslaneckého klubu hnutí Jaroslav Faltýnek. Obdržel hlasy od 16 ze 17 přítomných poslanců. 

Faltýnek po volbě uvedl, že nechce řešit problémy politicky. Chce řídit výbor ve prospěch zemědělců, nerozlišovat malé a velké, zastavit propad zemědělské produkce a podpořit ji. Chtěl by například podpořit tuzemský chov prasat a nedovážet vepřové.

obrázek
Zdroj: ČT24

Kontrolní výbor zvolil za svého předsedu Romana Kubíčka z ANO, získal 13 z 15 hlasů. Poprvé od vzniku výboru v roce 2006 ho tak povede někdo jiný než představitel KSČM. Kubíček po svém zvolení uvedl, že výbor vždy pracoval na nepolitickém principu. „Slibuji, že budu měřit každému stejným metrem,“ řekl.

Kubíček nevidí problém v tom, že je reprezentantem vítězného hnutí. „Protože my jsme v uplynulém období opravdu pracovali na základě dohody všech politických stran. Zde se nepolitikařilo,“ dodal.

Hospodářský výbor povede předseda poslanců SPD Radim Fiala, získal 20 z 22 hlasů. 

Školský výbor získal Václav Klaus mladší (ODS). Podpořilo ho 23 členů, jeden byl proti. 

Výbor pro životní prostředí připadne Daně Balcarové (Piráti). Obdržela hlasy všech 15 přítomných členů. 

Sociální výbor si do čela zvolil Radku Maxovou (ANO). Získala 22 hlasů, jeden člen byl proti. V minulém volebním období byla Maxová místopředsedkyní výboru. 

Také v čele zdravotnického, petičního a volebního výboru stanou reprezentanti ANO, Věra Adámková, Helena Válková a Stanislav Berkovec.

Výbor pro veřejnou správu povede předseda Pirátů Ivan Bartoš. 

Evropský výbor povede dál místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík.

Zahraniční výbor zatím předsedu volit nemohl. Do jeho čela by měl zamířit ministr zahraničí Zaorálek (ČSSD), až skončí ve vládě. Do té doby nemůže být jako ministr ani členem výboru, jedno místo v něm proto zůstává neobsazeno. Výbor nyní dočasně řídí jeho bývalý předseda Karel Schwarzenberg (TOP 09).

  • Sněmovna má v tomto volebním období 18 výborů. Každý bude mít od 17 do 24 členů. Jejich počty vycházejí z dohody poslaneckých klubů.
  • 24 členů: rozpočtový, hospodářský, sociální, zdravotnický, školský, pro veřejnou správu
  • 22 členů: ústavně právní
  • 19 členů: mandátový a imunitní
  • 18 členů: organizační, volební, evropský, zahraniční, zemědělský, bezpečnostní, branný, pro životní prostředí
  • 17 členů: kontrolní, petiční

Nová sněmovna založila 18 výborů. Předsedy už mají mandátový a imunitní výbor a rozpočtový výbor, a to Stanislava Grospiče a Miloslavu Vostrou (oba KSČM). Organizační výbor vede Radek Vondráček (ANO) z titulu funkce předsedy sněmovny.

Role předsedů výborů je spíše organizačního charakteru. Pobírají ale zhruba o 30 tisíc korun vyšší plat než řadoví poslanci, tedy asi 100 tisíc korun měsíčně.