Praha - Premiér Petr Nečas (ODS) má „důvodnou obavu“, že úplná paralyzace Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ještě před parlamentními volbami je podmínkou, kterou si dala komunistická strana před případnou povolební spoluprací s ČSSD. Premiér to uvedl poté, co senátoři ve středu nezvolili do rady ÚSTR kandidáta Poslanecké sněmovny Jiřího Lišku (ODS). Právě Liškovo nezvolení Nečas označil za „další nehoráznou demonstraci síly senátorského klubu ČSSD pod taktovkou Jiřího Dienstbiera“.
Snaží se senátoři ČSSD paralyzovat ÚSTR?
„Senát přestává být pojistkou demokracie a stále více se stává prostředkem nadbíhání ČSSD svým komunistickým spojencům,“ míní premiér. Zřetelnými signály snah o paralyzaci práce ÚSTR jsou podle předsedy vlády také stále otevřenější příprava na odvolání dosavadního ředitele Daniela Hermana, stejně jako reorganizační plány na převedení digitalizace z ÚSTR na archiv a jejího následného utlumení, což je podle premiéra v rozporu se zákonem.
Sílí obavy o budoucnost, chce Senát skrz radu ÚSTR zrušit?
Senát ve středu do rady ÚSTR vybral historika Jana Bureše z ČSSD. Jediný sněmovní kandidát, bývalý místopředseda Senátu Liška dostatek hlasů nezískal. Místo v radě, které má obsadit adept poslanců, tak zůstane i nadále prázdné. Výsledek voleb tak nahrává spekulacím pravicových senátorů o tom, že se sociální demokraté, kteří ovládají Senát, budou snažit ÚSTR pomocí jeho rady zrušit. Stejné obavy jsou slyšet i od zaměstnanců ÚSTR.
Loni senátoři do rady zvolili politologa Lukáše Jelínka, spřízněného se sociální demokracií, antropologa Michala Uhla a Emilii Benešovou z Národního archivu. Kroky této nové rady vnesly mezi zaměstnance a lidi kolem šéfa ústavu Daniela Hermana nervozitu. A obava, že konečným cílem členů rady je ústav zrušit, sílí.
Rada si podle informací Českého rozhlasu například měla zadat studii o proveditelnosti převodu digitalizace archivů z ústavu do Archivu bezpečnostních složek, který je správním úřadem přímo řízeným Ústavem pro studium totalitních režimů. Rada se ovšem hájí, chce práci ústavu jen zlepšovat. „Pokud jde o digitalizaci archiválií, byly digitalizovány miliony stránek, ale zájemcům je z nich na webových stránkách ústavu nebo Archivu bezpečnostních složek přístupný jen nepatrný zlomek,“ vysvětlila pro Český rozhlas předsedkyně rady Petruška Šustrová. Ani Lukáš Jelínek, místopředseda rady, se nedomnívá, že by se měl ÚSTR v budoucnu zrušit.
Členka Hermanova poradního kolegia Monika Pajerová má však strach: „Je to součást strategie, že současné vedení sociální demokracie chce za rok spolupracovat s komunisty. Je to kamínek v mozaice toho, že komunisté byli žádáni o podporu pro prezidentského kandidáta Jiřího Dienstbiera ze sociální demokracie. Je to součást toho, co se děje v regionech, kde sociální demokracie šla do koalice s komunisty, ačkoliv nemusela. A je to třeba součást toho, jak nám pan Grebeníček vysvětluje, že Jan Palach se neupálil na protest proti okupaci Československa v roce 1968,“ řekla v rozhovoru pro ČRo.
- Ústav, o jehož vznik svedli souboj pravicoví zákonodárci s levicovou opozicí, má za úkol shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty o období komunismu a nacistické okupace. Jeho rada má na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování a odvolávání ředitele. Funkční období členů rady je pětileté, nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.
