Praha - Slováci jsou v České republice vůbec nejpočetnější národnostní skupinou - a podle průzkumů taky u Čechů nejoblíbenější. Při posledním sčítání se ke slovenské národnosti přihlásilo téměř 150 tisíc lidí a se slovenskou občankou žije v Česku 80 tisíc lidí, což Slováky řadí na druhou příčku za ukrajinské občany. Nejvíc Slováků žije na východě republiky, v krajích, které sousedí s jejich rodnou zemí, z oborů jsou mezi nimi nejoblíbenější medicína, stavebnictví, pohostinství nebo informatika, často také najdou uplatnění jako řemeslníci, kvalifikovaní výrobci a opraváři. Mezi nejčastější důvody mladých Slováků, kteří přichází do Čech, patří nejen prestiž a peníze, ale také partnerský vztah. Mnoho z nich v České republice vystuduje vysokou školu a když fakultu dostudují, domů už se často nevrací.
Do tuzemských nemocnic míří mladí doktoři ze Slovenska, řada z nich v Česku rovnou studuje. Aktuálně v ČR navštěvuje obor všeobecné lékařství 1 787 slovenských studentů a třeba na brněnské lékařské fakultě je tak ze Slovenska celá třetina studentů.
Lékařů se slovenským občanstvím je v Česku aktuálně 1 398, ve skutečnosti jich ale přišlo ze sousedního státu daleko víc, řada z nich už se prokazuje českou občankou. Kvůli pacientům, kteří často slovenštině rozumí jen těžko, mluví v práci hlavně česky. „A mimo s kolegy - ti to po mně nevyžadují, tak to můžu klidně slovensky,“ doplnila dětská lékařka Lucia Karnišová.
Osmdesát procent slovenských mediků plánuje odchod do zahraničí
Z lékařských fakult na Slovensku odejde každý rok 500 mediků. Statistika, kolik jich pak zůstane pracovat doma, neexistuje. Z nedávného průzkumu se ví jen to, že 80 % z nich plánuje práci v zahraničí. Že studenti medicíny vážně uvažují o odchodu do zahraničí hned po škole, potvrzuje i dvaadvacetiletý Martin Sirotňák. On sám ale chce zatím zůstat doma. „Je to dané tím, že si uvědomuji, že když všichni odejdeme, tak se tady nebude mít kdo starat o naše blízké,“ řekl student 5. ročníku medicíny. Náklady státu na studium jednoho doktora medicíny jdou do statisíců korun. Když ale ze země odejdou, Slovensko z vynaložených peněz nic nemá.
Pro velké podnikatele propojení obou trhů, jakési ekonomické Československo, funguje dodnes. A navíc platí, že všichni, kdo se objevují na předních místech žebříčku nejbohatších Slováků, podnikají i v České republice. Nejbohatší z nich má české občanství - Andrej Babiš, majitel konglomerátu firem Agrofert s firmami jako Penam nebo Synthesia Pardubice. Další - Ivan Chrenko podniká v realitách i na území ČR. A významní jsou i finančníci - Jaroslav Haščák, jeden z majitelů skupiny Penta, které patří třeba Aero Vodochody nebo síť lékáren, nebo Patrik Tkáč z JT banky, která mimo jiné ovládá český fotbalový klub Sparta. A Slováci uspěli i v těžkém průmyslu, za všechny například Tomáš Chrenek s Třineckými železárnami.
Díky mezinárodní smlouvě mezi českým a slovenským ministerstvem školství, která platí od září 2001, mohou být občané druhého státu přijímáni ke studiu na všechny veřejné vysoké školy za stejných podmínek jako domácí uchazeči. Navíc po celou dobu studia mohou používat svou mateřštinu.
V Brně jsou, i díky univerzitám, Slováků tisíce
Morava má ke Slovensku stále relativně blízko, hlavně díky zeměpisné poloze. I proto na brněnských univerzitách studuje celá řada slovenských studentů. Na Mendelově univerzitě v Brně je 450 slovenských studentů, Masarykova univerzita eviduje 5 618 Slováků. „Z celkového počtu zhruba 45 tisíc studentů na naší univerzitě tvoří téměř 15 procent cizinci, z nichž nejpočetnější skupinou jsou právě Slováci,“ potvrdila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.
