Praha - Skoro dvě třetiny Čechů by byly pro zavedení trestu smrti, vyplývá to z průzkumu agentury CVVM. Jako důvod nejčastěji uváděly, že trest smrti pro pachatele těžkých zločinů přináší pocit zadostiučinění pro pozůstalé a oběti. Proti zavedění nejpřísnějšího trestu je 31 % dotázaných. S trestem smrti rozhodně souhlasí 26 procent populace a spíše souhlasí 36 procent. Podle deseti procent ale rozhodně nemá existovat a podle 21 procent spíše ne. Sedm procent pak na věc nemá vyhraněný názor.
V porovnání s loňským průzkumem se výsledky příliš nezměnily. Nejvíce lidí se vyslovilo pro trest smrti v letech 1992 a 1994, a to 76 procent. Naopak nejméně jeho zastánců, 56 procent, bylo před sedmi lety. Ze sociodemografického hlediska se pro absolutní trest častěji vyslovili voliči KSČM a dotázaní se špatnou životní úrovní.
V souvislosti s výroky, které se často objevují v diskusích o trestu smrti, nejvíce Čechů, konkrétně 74 procent, souhlasilo s tím, že tento trest přináší obětem a pozůstalým pocit zadostiučinění. To, že bez absolutního trestu těžcí zločinci jen zabírají místo ve věznicích a že riziko justičního omylu představuje vážnou námitku proti absolutnímu trestu, shodně tvrdilo 71 procent občanů.
Jen o něco méně oslovených se domnívá, že smrt je přiměřeným trestem za nejtěžší zločiny a že nese riziko možného zneužití. Dvě třetiny lidí souhlasí s tezí, že jen trestem smrti lze zabránit nenapravitelným těžkým zločincům v opakování jejich činů. Více než polovina Čechů zastává zásadu „oko za oko, zub za zub“. Sedmatřicet procent lidí pokládá absolutní trest za barbarský a nehumánní. Nejméně lidí, 31 procent, souhlasilo s názorem, že obhajoba trestu smrti je projevem politického populismu.
