Praha – Školská novela, která dnes ve sněmovně prošla prvním čtením, zavádí šestileté funkční období ředitelů škol a zjednodušuje podmínky pro firmy, které si zřídí vlastní mateřskou školu. Zároveň obsahuje i upřesnění pravidel pro navštěvování zahraničních škol, fixuje současnou podobu státních maturit na dva roky a ruší výstupní hodnocení základních škol na žáky. V novele zákona o získávání způsobilosti k výkonu zdravotního povolání se zase poslanci snaží zajistit lepší podmínky mladých lékařů pro získávání dalšího vzdělání. Stát by nyní měl dávat každý rok půl miliardy korun na specializační studium mladých lékařů. Obě novely nyní míří do výborů.
Předloha školského zákona ruší i výstupní hodnocení základních škol na žáky, kteří se hlásí na školy střední. Hodnocení mělo střední školy informovat, jací žáci se k nim hlásí, v čem jsou dobří a co jim naopak nejde. Návod, jak hodnocení napsat, ale učitelé základních škol nikdy nedostali, přestože dávat dětem výstupní hodnocení dostaly základní školy za úkol školským zákonem v roce 2005. Pro učitele to znamenalo hodiny práce a spoustu papírů. „Po hodinách práce to jde do tisku, potvrzuje se to, podepisuje se, razítkuje a přidává se to dětem k přihláškám, takže když mají tři přihlášky, jsou tři výstupní hodnocení a jedno jim ještě zůstává doma,“ popisuje administrativní kolečko zástupkyně ředitelky Hana Tenglerová.
Střední školy přitom k výstupním hodnocením při přijímání nových studentů nikdy nepřihlížely. Ani nemohly, protože jejich kvalita byla velmi rozdílná. „Některé paní učitelky napsaly takové obecné povídání a vlastně jste se nedozvěděli o tom žákovi nic. Některé si naopak s tím daly spoustu práce a informací bylo dost,“ vysvětluje problém ředitelka pražského gymnázia Jitka Kmentová. Nářky učitelů o zbytečnosti hodnocení ministerstvo vyslyšelo až po šesti letech, nyní novela zákona hodnocení ruší.
Funkční období ředitelů by se mělo zkrátit
Ředitelé škol by měli mít omezeno funkční období na šest let, počítá s tím novela školského zákona, kterou dnes v prvním čtení projednala Poslanecká sněmovna. Novela dále zjednodušuje podmínky pro firmy, které si zřídí vlastní mateřskou školu, a fixuje současnou podobu státních maturit na dva roky. Předlohu nyní posoudí školský výbor. Norma měla původně zavést i povinné osnovy pro základní školy a snížit možnost podat si přihlášky na střední školy ze tří na dvě. Proti ustanovení o osnovách však protestovali školy i učitelé. Považovali to za krok zpět. Vláda nakonec tato ustanovení vypustila.
Funkce ředitelů škol by měla být nově omezena na šest let, pak by zřizovatelé rozhodli, zda vypíšou nové výběrové řízení. Přechodné ustanovení říká, že konkurzem mají projít ředitelé do září 2015. Jako první ti, kteří jsou ve funkci víc než šest let, poté ředitelé působící ve funkci tři až šest let, nakonec i zbývající. Zjednodušena by měla být i cesta k případnému odvolání ředitele. To by bylo možné v případě shody zřizovatele se školní inspekcí.
Program rezidenčních míst
Mladí lékaři by měli mít lepší podmínky pro získávání dalšího vzdělání. Poslanci totiž v prvním čtení podpořili normu, díky které by měl dát stát každý rok půl miliardy korun na specializační studium mladých lékařů. Novelu zákona podpořila i opozice, podle níž je každá podpora lékařů dobrá. Podporou mladých lékařů chce vláda docílit toho, aby jich co nejméně odcházelo do zahraničí. V programu rezidenčních míst dostanou peníze všichni uchazeči ve společném programu v prvních dvou letech a u vybraných oborů po celou dobu vzdělávání. Novela vzdělávacího zákona ruší dosavadní povinnost lékařů vykonávat po složení atestační zkoušky praxi pět let v Česku.
