Školáci se bojí září. Na Linku bezpečí volá dvakrát víc dětí, trápí je hlavně šikana

S koncem prázdnin přibývá dětí, které mají obavy z návratu do školy. Uplynulý týden volalo na Linku bezpečí kvůli škole 46 dětí. To je skoro dvakrát tolik než v předchozích prázdninových týdnech. Děti mají strach hlavně ze šikany a z neznámého prostředí v nové škole.

O prázdninách děti podle vedoucího Linky bezpečí Petera Porubského školu moc neřeší. Strach z návratu do školních lavic se jich zmocňuje až poslední týden letního volna. Kvůli škole za poslední týden volalo na Linku bezpečí 46 dětí, což je skoro dvakrát víc než v předchozích prázdninových týdnech. Strach mají hlavně z šikany a z neznámého, nového prostředí.

„Na téma škola nám od minulé středy do této středy zavolalo 16 dětí. O šikaně si chtělo promluvit dalších 30 dětí. V předchozích šesti prázdninových týdnech nám kvůli škole volalo průměrně 6 dětí za týden, kvůli šikaně to bylo 20 dětí,“ informuje Peter Porubský. Z návratu do školy mají děti podobné obavy jako z vysvědčení. V červnu na Linku bezpečí kvůli známkám volalo 49 dětí za týden.

Největší strach mají děti na konci srpna z toho, že se po dvouměsíční odmlce znovu stanou oběťmi šikany. „Děti volají kvůli strachu z šikany, od které si přes prázdniny odpočaly, ale teď vrací. Nebo kvůli přestupu na jinou školu, protože mají obavy, jaké to tam bude,“ dodal Porubský.

V průběhu roku se témata dětí volajících na Linku bezpečí mění. „O prázdninách řešíme využití volného času, závislosti nebo sexuální vyzrávání. Během školního roku jsou to témata, která se týkají školy a rodiny. Děti často volají i v návaznosti na poplašné zprávy, které jim přijdou na sociální sítě, například boom v souvislosti s Modrou velrybou. Před Vánoci jsou to hovory o tom, jak budou děti trávit prázdniny, když rodina například prochází rozvodem,“ popisuje Porubský.

O šikaně je třeba mluvit

Linka bezpečí dětem pomáhá s tím, aby o šikaně dokázaly promluvit. Ale i s tím, jak se před ní chránit, než ji škola vyřeší. „Děti se velmi často bojí komukoliv o šikaně říct, protože jim agresor vyhrožuje. Ukazujeme jim druhý pohled, že když to nikomu neřeknou, tak se to bude stupňovat,“ upozorňuje Porubský.

„Škola má povinnost řešení šikany, takže s dítětem hledáme možnosti, jestli to říct ve spolupráci se spolužákem nebo dospělou osobou. Je důležité udělat s dítětem plán ochrany, než se šikana začne řešit. Například během přestávek se zdržovat u sborovny nebo pedagogického dozoru, stěžovat si u spolužáků, kteří mu neubližují, nebo se domluvit s rodiči, aby dítě doprovázeli do školy a ze školy,“ radí vedoucí Linky bezpečí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jiřikovský si chtěl bitcoinový dar odečíst z daní, tvrdí advokát

Tomáš Jiřikovský, který daroval ministerstvu spravedlnosti bitcoiny v hodnotě miliardy korun, si chtěl dar odečíst z daní. Serveru Novinky.cz to řekl jeho advokát Kárim Titz. Při domlouvání daru se ale podle něj motivace vůbec neřešila. Média už dříve uvedla, že podle policie darované bitcoiny mohou pocházet z trestné činnosti. Kvůli kauze podal demisi předchozí ministr spravedlnosti za ODS Pavel Blažek.
10:41Aktualizovánopřed 51 mminutami

Čeští řidiči už za hranicemi spáchali přes 177 tisíc přestupků. Nejvíc v Německu

Ministerstvo dopravy letos dostalo už přes 177 tisíc žádostí o údaje řidičů, kteří v zahraničí spáchali dopravní přestupek, vyplývá z dat poskytnutých resortem. Většina žádostí od zahraničních úřadů míří z Německa, kde radary a kontroly zachycují nejvíce přestupků. Nejčastěji čeští řidiči překračují maximální povolenou rychlost, časté jsou i pokuty za jízdu na červenou.
před 3 hhodinami

Tygří mast jako suvenýr? Celníci varují před neoprávněným dovozem

Mušle, tygří mast nebo písek se mohou jako suvenýry z dovolené při návratu prodražit a v krajním případě přijít až na 1,5 milionu korun. Turista může nevědomě přivézt na hranice chráněný předmět. A nejedná se o výjimečnou záležitost. Letos podle Vladimíry Malovíkové z Generálního ředitelství cel došlo už k 63 takovým případům.
před 4 hhodinami

Od neděle pojedou vlaky podle nového jízdního řádu

V neděli začne na železnici v Česku platit upravený jízdní řád Českých drah (ČD). Regionální vlaky podle něj budou jezdit do poloviny prosince. Změny se dotknou většiny krajů a dopravce k nim přistoupil na základě požadavků krajských samospráv či Správy železnic, uvedl mluvčí ČD Petr Pošta. Téměř beze změn podle něj pojedou vlaky v Praze, Středočeském, Libereckém a Ústeckém kraji.
před 5 hhodinami

Nemocnice řeší nedostatek krve, dárců bývá v létě méně

Řada nemocnic po celém Česku hlásí nedostatek krve. Během léta sice lékaři operují méně, častěji ale řeší úrazy. Transfuze jsou tak potřeba dál, ale odběrů se dělá méně. Lidé po návratu z dovolené často nemohou několik týdnů krev darovat. Průměrný věk dárců se navíc pořád zvyšuje. V královéhradecké nemocnici jsou rádi za každý balíček naplněný krví, hlavně od dárců se skupinou nula. V příbramské nemocnici pak musejí každý rok nahradit zhruba tisícovku lidí, a to kvůli věku či nemoci. Krev může darovat občan Česka ve věku 18 až 65 let bez závažného interního onemocnění. Lákat nové dárce se nemocnice snaží třeba soutěžemi nebo oceňováním velkého počtu odběrů.
před 6 hhodinami

Zájem o nové partnerství je čtyřikrát větší než o registrované

Za první čtyři měsíce letošního roku uzavřelo partnerství, nový typ svazku, přes šest set stejnopohlavních párů. Je to zhruba čtyřikrát víc než původních svazků na začátku loňského roku. „Přehled nezohledňuje partnerství uzavřená dvěma cizinci na území České republiky, ale pouze ta, kdy alespoň jeden je státním občanem Česka,“ ujasnila mluvčí resortu vnitra Hana Malá. Institut párům zajišťuje větší právní i sociální jistoty než dříve. Od ledna nahradil registrované partnerství, které bylo možné v tuzemsku uzavírat od roku 2006.
před 7 hhodinami

Sněmovna schválila příspěvky na spoření části náročných profesí

Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna přispívat do spoření na stáří pracovníkům z části takzvané třetí kategorie rizika. Zákon schválila sněmovna. Poslanci rovněž schválili, že Česká pošta nebo jiný držitel poštovní licence zřejmě bude moci získat od státu na úhradu nákladů na základní služby o půl miliardy víc než dosud. Přerušeno ale bylo závěrečné schvalování novely o rozšíření pravomoci obcí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vyšší Brod zahájil privatizaci části svých bytů

Vyšší Brod na Českokrumlovsku prodává byty. Vlastní jich přes 180, v nabídce jich je nyní 78. Z nájemného, které se mnoho let nezvyšovalo, nezískal dostatek prostředků na jejich údržbu. Zájem o koupi zatím projevilo jedenáct lidí a další žádosti prý k úředníkům míří. Privatizace má do pokladny města přinést osmdesát milionů korun. Peníze chce Vyšší Brod použít na opravu chátrajícího areálu bývalého plicního sanatoria, o jehož převzetí jedná s Jihočeským krajem. Až po případném převodu hodlá město sdělit, jaké má s místem další plány.
před 16 hhodinami
Načítání...