Začalo období masopustních průvodů. Tradiční masky se objevily i ve skanzenu na Veselém Kopci u Hlinska. Letošní první průvod předvedli obyvatelé obce Vortová. Místní udržují tradici starou přes 150 let, od roku 2010 ji chrání i UNESCO.
Skanzen na Veselém Kopci zažil první letošní masopustní veselí. Tradici chrání i UNESCO
Masopustní průvody mají své zákonitosti, které se předávají ústně z otce na syna. I proto byly tradiční průvody na Hlinecku zapsány na seznam nehmotných dědictví UNESCO. „UNESCO se snaží podpořit další existenci těchto obyčejů, které mnohdy mizí ze zemského povrchu,“ zmiňuje vedoucí Souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová.
Spolehlivé doklady o podobě zvyku na Hlinecku pocházejí z první poloviny 19. století, ale kořeny slavností, které měly zajistit dobrou úrodu, plodnost a také vítaly blížící se jaro, pak sahají ještě do předkřesťanských dob.
Být součástí masopustního průvodu považuje každý muž za čest. Masky se v rodinách dědí z generace na generaci.
Každá z masek v průvodu má svou roli a také místo, jako první jde kobyla a naopak poslední ras. Mezi nimi procházejí nejprve takzvané červené maškary – strakatý se ženou (i ji jako tradičně všechny masky představuje muž) a turci – a ke konci průvodu jdou maškary černé, tedy kominíci, slamění a židé. Právě ti mají za úkol pomazat obličeje přihlížejících (dříve obyvatel vsi, kterou průvod dům od domu procházel) zvláštním mazadlem.