Sestra prý vraždila pacienty draslíkem, aby si ulehčila práci

Ústí nad Labem – Bývalá zdravotní sestra zabíjela bezmocné pacienty v rumburské nemocnici, aby si ulehčila práci. Vyplývá to z textu obžaloby, kterou má ČTK k dispozici. Věra Marešová měla celkem šest pacientů zabít draslíkem, poprvé podle žalobců vraždila v roce 2010. V případě odsouzení jí hrozí až doživotí.

Vraždy se měly odehrát na jednotce intenzivní péče interního oddělení Lužické nemocnice. Všechny oběti byly vysokého věku a potřebovaly neustálou péči. Podle informací ČTK znalci u Marešové neodhalili žádnou duševní nemoc nebo poruchu. Státní zástupce tvrdí, že si chtěla ulehčit práci. „Takto jednala proto, aby si ulehčila od svých ošetřovatelských povinností, které měla vůči této pacientce, neboť se jednalo o osobu vysokého věku a nemohoucí, vyžadující neustálou zdravotní péči,“ popisuje žalobce jednotlivé vraždy.  

Do krevního oběhu prý Marešová všem obětem vpravila draslík. „Čímž vědomě na základě svých odborných znalostí způsobila rozvrat vnitřního prostředí, který měl za následek poruchy srdečního rytmu, takzvanou komorovou tachykardii s následnou zástavou srdeční činnosti a smrt,“ píše státní zástupce v obžalobě.  

Padesátiletou zdravotní sestru policie obvinila z vraždy loni v srpnu. Po prozkoumání dalších 11 podezřelých úmrtí v Lužické nemocnici pak kriminalisté rozšířili obvinění o dalších pět případů a od té doby je žena ve vazbě. Zdravotní sestra měla vraždit již od roku 2010. Zprvu se hovořilo i o variantě, že prováděla eutanazii, a tedy byl v jejím konání dobrý úmysl. Vyšetřování však tuto variantu vyloučilo.

Výběr událostí kolem podezření z vražd v Rumburku

6. června 2014 - V Lužické nemocnici v Rumburku zemřela sedmdesátiletá pacientka. Lékař Petr Vondráček zjistil, že u zemřelé před smrtí prudce stoupla hladina draslíku, který způsobil srdeční arytmii. Zástupce vedení nemocnice posléze podal trestní oznámení na jednu ze zdravotních sester kvůli podezření ze spáchání trestného činu.

22. srpna 2014 - V souvislosti s úmrtím pacientky obvinila policie z vraždy tehdy už bývalou zdravotní sestru, padesátiletou Věru Marešovou, která byla vzata do vazby. V tisku se posléze objevila spekulace, že šlo o eutanazii. Nemocnice nepotvrdila podezření na víc případů.

23. srpna 2014 - Vedení nemocnice oznámilo, že zpřísnilo vnitřní předpisy týkající se kontrol zdravotní dokumentace a nakládání s vybranými léky.

25. srpna 2014 - Ústecký krajský státní zástupce Jan Jakovec řekl, že policie prošetřuje dalších 11 případů úmrtí v rumburské nemocnici.

3. září 2014 - Státní zástupce Jakovec řekl Mladé frontě Dnes, že obviněná podle policie neprováděla eutanazii.

16. září 2014 - Vedení rumburské nemocnice oznámilo, že podá trestní oznámení na lékaře Vondráčka pro nadržování a neoznámení trestného činu. Lékař údajně manipuloval s důkazy a znehodnotil je. Vondráček jakékoli pochybení odmítl a kroky managementu nemocnice označil za účelové.

29. září 2014 - Obviněná byla propuštěna z vazby.

26. listopadu 2014 - Policie obvinila bývalou sestru z vražd dalších pěti pacientů. Státní zástupce podal návrh na vzetí ženy do vazby, protože se obával toho, že by obviněná mohla utéct. Ústecký okresní soud poté poslal Marešovou do vazby.

13. března 2015 - Policie ukončila vyšetřování vražd šesti pacientů v nemocnici v Rumburku a podala státnímu zástupci návrh na obžalobu Marešové, která údajně pacienty zabíjela draslíkem. Marešové hrozí až doživotní trest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...