Brno - Sociální demokraté přijeli do Brna s jasným cílem: zvolit nové vedení a vyřešit tak vnitřní rozkol ve straně. Nové kompletní vedení mají, nicméně zůstává otázkou, zda strana skutečně z Brna odjela silná a jednotná. Kromě předsedy a prvního místopředsedy dnes delegáti zvolili i všech pět místopředsedů, mezi nimiž je i jedna žena, bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Nebude se tedy opakovat situace z minulého, pražského sjezdu, kde se přes opakované úsilí místopředsedkyni zvolit nepodařilo. Dalšími místopředsedy se stali Jiří Dienstbier a Lubomír Zaorálek, kteří uspěli v druhém kole voleb, a Zdeněk Škromach a Martin Starec, uspěšní ve třetím kole. Kromě místopředsedů delegáti rovněž zvolili Valtra Komárka čestným předsedou strany. Posledním bodem programu bylo schválení rezolucí, v nichž delegáti odmítli vládní důchodovou reformu a sjednocenou sazbu DPH a naopak podpořili rozvoj sociálního státu.
Nejvíce hlasů z vítězů druhého kola voleb dosáhla bývalá nejvyšší státní zástupkyně Benešová (376). Dienstbier, který v těchto dnech rovněž kandiduje v doplňovacích senátních volbách na Kladensku, Benešovou následuje s 306 hlasy a třetí zvolený Zaorálek s 291 hlasy. Posledními z řady pěti místopředsedů zvolil sjezd Martina Starce a Zdeňka Škromacha. Starec dostal od delegátů 319 a Škromach 314 hlasů.
Výsledek voleb ale okamžitě kritizovali někteří vlivní členové strany – například Martin Pecina oznámil, že se na protest vzdává poslaneckého mandátu a že odchází ze sněmovny. Tím ale vznikla paradoxní situace. V dolní komoře by ho podle volebních výsledků mě nahradit Jiří Dienstbier. Ten ale bojuje o senátní křeslo po svém otci na Kladensku. Pokud by uspěl dalším v pořadí je poslanec Miroslav Svoboda.
Sjezd zamítl většinu návrhů na změnu stanov. Delegáti neschválili prodloužení funkčního období předsedy, místopředsedů a dalších funkcionářů ze dvou na tři roky. Odmítli také kvóty pro kandidaturu žen i předlohy, které by omezily vliv takzvaných velrybářů a účelové hromadné nábory členů. Naopak prošla změna, která zamezí kumulování stranických funkcí.
Valtr Komárek – jednomyslně zvolen čestným předsedou
ČSSD má čestného předsedu, polistopadového vicepremiéra Valtra Komárka. Brněnský sjezd ho zvolil jednomyslně aklamací. V čestné funkci nahradí zesnulého Slavomíra Klabana. Komárek v děkovací řeči prohlásil, že zápas o povznesení člověka, který by měla sociální demokracie vést, je dlouhý. Vzpomněl také na svého přítele Ernesta Che Guevaru. Delegáti ho vestoje pozdravili neutuchajícím potleskem.
V jiném svém příspěvku na sjezdu Komárek připomněl, že metou ČSSD by mělo být obrátit politický kurs země. Sociální demokraté by se měli zaměřit na všeobecný rozvoj národa, vzestup vzdělanosti a ekonomiky. Sociální demokraty také vyzval, aby fráze a billboardy nahradili osobní obětavostí. Strhnout by měli občany lidskostí.
NE vládní důchodové reformě a sjednocení DPH
Delegáti přijali rezoluce, v nichž odmítli vládní důchodovou reformu, sjednocenou sazbu DPH a naopak podpořili rozvoj sociálního státu. Schválení těchto dokumentů bylo posledním bodem programu sjezdu, který skončil závěrečným projevem předsedy strany Bohuslava Sobotky. Rezoluce vládě vytýká, že dosud nezahájila seriózní celospolečenskou debatu o podobě připravované důchodové reformy. Bez ní považuje sjezd ČSSD souhlas s reformou za nedosažitelný.
ČSSD odmítá spojovat reformu se sjednocením sazby DPH a vyvádění části prostředků z průběžného důchodového systému do soukromého fondového připojištění. Za nepřijatelné považuje, aby lidé, kteří se rozhodnou pro připojištění, museli do fondů povinně přispívat až do dosažení důchodového věku bez záruky státu za fondům svěřené prostředky.
Sjezd odmítl i takzvanou malou důchodovou reformu, kterou vláda reagovala na nález Ústavního fondu, který zvýhodnil občany s vyššími příjmy. Za nepřijatelné považuje, aby se 70 procent obyvatel se středními příjmy skládalo na 10 procent spoluobčanů s příjmy vysokými. Sjezd uložil ČSSD, aby nepřistupovala na žádnou dohodu, která by vedla k poklesu důchodů pod 40 procent průměrné hrubé mzdy. Vládu vyzval, aby penzijní reformu nespouštěla bez souhlasu ústavní většiny zákonodárců.
Sjednocení sazby DPH na 17,5 procentech sjezd odmítl, protože ji považuje za nespravedlivou vůči nízkopříjmovým a sociálně slabším skupinám obyvatel a důchodcům. Jestliže ČSSD vyhraje volby, pak sociálně citlivé položky vrátí do původní nižší sazby DPH, popřípadě bude potřebným, především rodinám s dětmi a důchodcům, kompenzovat zvýšení cen. Vládu sjezd vyzval, aby od zvyšování cen základních potřeb prostřednictvím sjednocování sazby DPH upustila.
Politické ohlasy
Jiří Pospíšil (ODS): „Podle mého názoru sociální demokracie dále bude levicovou populistickou stranou. Velmi se obávám, že se budou obtížně zkomunikovávat vládní reformy.“
Karel Schwarzenberg (TOP 09): „Šéf té partaje, který má velmi slabý mandát, je ve velmi těžké situaci. Tohle opravdu silný mandát není. A v tom bude mít Bohuslav Sobotka v budoucnu ještě těžkou práci.“
Radek John (VV): "Teprve v pondělí v parlamentu uvidíme v realitě, jak po volbách prostě platí ty věty, které byly řečeny. A jestli je možnost spolupráce."
Vojtěch Filip (KSČM): „Někdy mi ta komunikace v rámci opozice chybí a zdá se mi, že je menší, než by bylo potřeba v této poměrně dramatické situaci pro Českou republiku.“
Hašek zvládne tři funkce: hejtmana, poslance, i místopředsedu
V pátek sjezd zvolil nového předsedu ČSSD. Stal se jím Bohuslav Sobotka, který stranu vedl od loňských sněmovních voleb, po nichž kvůli volebnímu nezdaru na předsednické křeslo rezignoval Jiří Paroubek. Sobotka v pátek těsně zvítězil nad svým rivalem, jihomoravským hejtmanem Michalem Haškem. Toho krátce poté sjezd zvolil v napjaté atmosféře statutárním místopředsedou, což je v sociální demokracii označení druhého nejvyššího muže ve straně.
Michal Hašek si podle posledních informací nechá obě funkce hejtmana i poslance. Na začátku svého působení na hejtmanství je považoval
jako obtížně zvladatelné dohromady a ze sněmovny odešel. Při nové
kandidatuře mezi poslance mluvil o tom, že se rozhodne, které z funkcí se
vzdá. Dnes je přesvědčen, že obě zvládne.
Kdyby Hašek uspěl ve volbě šéfa ČSSD, chtěl z hejtmanství odejít. Funkce prvního místopředsedy je podle něj jiná. Uvedl, že po pracovní stránce se nyní pro něj příliš nezmění - i dosud se jako šéf Asociace krajů zúčastňoval zasedání stranického grémia jako host, teď jen bude mít hlasovací právo. O tom, že by Hašek odešel ze sněmovny, prý neuvažoval. „V situaci, kdy Nečasova vláda velmi brutálně útočí na krajské reprezentace z hlediska toho, jak jsou škrtány peníze, tak já považují za výhodu spojení funkce hejtmana a poslance,“ popsal. „Koneckonců nejsem jediný,“ dodal. Oba posty má i středočeský hejtman David Rath.
Kdo jsou místopředsedové ČSSD
Marie Benešová (62) – advokátka - vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (1971). Pracovala jako prokurátorka Okresní prokuratury v Kladně (1971-1992), poté přešla na Generální prokuraturu (1992-1993), poté vedla oddělení obecné kriminality (1993-1996), v letech 1996 až 1998 měla advokátní praxi. Od ledna 1999 do září 2005 byla nejvyšší státní zástupkyní.
Jiří Dienstbier (41) - advokát a pražský zastupitel - je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V roce 1989 se podílel na činnosti nezávislé studentské skupiny, která zorganizovala manifestaci 17. listopadu 1989. V roce 1990 byl jako zástupce studentů na dva roky zvolen poslancem Federálního shromáždění. V letech 1994-1998 a 2006-2010 působil jako zastupitel Prahy 2. V loňských říjnových komunálních volbách byl kandidátem ČSSD na pražského primátora, po volbách vystupoval proti koalici ČSSD a ODS. Je členem Zastupitelstva hlavního města Prahy. V právě probíhajících senátních volbách na Kladensku se uchází o mandát po svém otci.
Lubomír Zaorálek (54) - místopředseda Poslanecké sněmovny - absolvoval brněnskou filozofickou fakultu, tři roky byl dramaturgem v ostravském studiu Československé televize. V listopadu 1989 spoluzakládal ostravské OF, později vstoupil do Občanského hnutí. Od ledna do června 1990 byl poslancem Federálního shromáždění. V letech 1990 až 1996 byl ostravským zastupitelem. Členem sněmovny je od roku 1996, v letech 2002 až 2006 byl jejím předsedou, od roku 2006 je místopředsedou.
Martin Starec (48) - předseda Ústřední kontrolní komise ČSSD - vystudoval ekonomiku průmyslu na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde zůstal pracovat jako odborný asistent. Členem ČSSD je od roku 1989, byl již členem výboru k obnovení činnosti ČSSD po pádu komunistického režimu. Před listopadem 1989 byl členem KSČ. V letech 2003 až 2006 byl místopředsedou ČSSD pro řízení ČSSD, ve volebním období 1998 až 2002 zasedal za sociální demokracii v Poslanecké sněmovně. Předsedou Ústřední kontrolní komise ČSSD byl v letech 1997 až 1999, do funkce byl znovu zvolen v roce 2007.
Zdeněk Škromach (54) - místopředseda Senátu - po elektrotechnické průmyslové škole pracoval v Sigmě Hodonín; v roce 1991 dokončil elektrotechnickou fakultu VUT Brno. Po roce 1989 byl aktivním odborářem, v letech 1994 až 2002 byl členem sněmu Českomoravské komory odborových svazů. Od roku 1996 byl poslancem, jeho mandát zanikl po loňském zvolení senátorem na Hodonínsku. V letech 2002 až 2006 byl ministrem práce a sociálních věcí, od roku 2004 navíc i místopředsedou vlády. Před rokem 1989 byl v KSČ, do ČSSD vstoupil v roce 1995, od roku 1997 je s přestávkami jejím místopředsedou. Loni v říjnu byl na Hodonínsku zvolen senátorem a v listopadu se stal místopředsedou horní parlamentní komory.
