Praha - Významnými českými dny se nově stanou 16. leden jako Den památky Jana Palacha a 28. březen jako Den narození Jana Amose Komenského. Senát novelu zákona o státních svátcích schválil jednomyslně. Ještě ji dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Senát dále schválil návrh na uznání zásluh účastníků protifašistického povstání z května 1945. Levice naopak překvapivě v Senátu neprosadila usnesení, které by obsahovalo výhrady k loňské činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
Smysl významných dnů je symbolický
Zatím je v kalendáři devět významných dnů, které na rozdíl od státních svátků nejsou dnem pracovního volna. Smysl těchto dnů je především symbolický. Senátoři k obsahu novely žádné připomínky neměli.
Zástupci ČSSD v čele s Martinem Tesaříkem pouze do budoucna doporučovali v rámci zákona vyzdvihnout i význam dalších českých a moravských obcí, které byly za druhé světové války nacisty vypáleny. Nyní je mezi významnými dny pouze 10. červen jako datum připomínající vyhlazení Lidic na Kladensku.
Významné dny
- 16. ledna – Den památky Jana Palacha
- 27. ledna – Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti
- 8. března – Mezinárodní den žen
- 12. března – Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO)
- 28. března – Den narození Jana Amose Komenského
- 7. dubna – Den vzdělanosti
- 5. května – Květnové povstání českého lidu
- 15. května – Den rodin
- 10. června – Vyhlazení obce Lidice
- 27. června – Den památky obětí komunistického režimu
- 11. listopadu – Den válečných veteránů
Poslanecká novela má především připomenout 16. leden 1969, kdy se tehdejší student filozofické fakulty Palach upálil na protest proti nastupující normalizaci po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. O tři dny později svým zraněním podlehl.
Novela by měla nabýt účinnosti symbolicky letošního 11. srpna, tedy v den 65. výročí Palachova narození. Poslanec Viktor Paggio (LIDEM) připomněl, že Palachův pohřeb se stal jednou z posledních velkých akcí, při níž Čechoslováci masovou účastí jednoznačně deklarovali nesouhlas s politickou realitou doby.
Hodnocení a výklad Palachova činu v Senátu nikdo nezpochybňoval na rozdíl od sněmovny, kde se proti představování Palacha jako bojovníka proti totalitě v prvních dvou kolech projednávání novely postavil někdejší předseda komunistů Miroslav Grebeníček.
Komenského narozeniny navrhla povýšit na významný den poslankyně Vlasta Bohdalová (ČSSD). Poukázala na to, že loni uplynulo 420 let od narození „tohoto velikého pedagoga a filozofa“. Předseda senátního školského výboru Marcel Chládek (ČSSD) připomněl, že už nyní se 28. březen připomíná jako den učitelů.
Květnové povstání českého lidu
Senát dnes dále hladce schválil návrh na uznání zásluh účastníků protifašistického povstání z května 1945. Horní komora přistoupila na sněmovní verzi předlohy, která odmítla přejmenování nynějšího Květnového povstání českého lidu na České národní povstání. Zákon má podle jeho tvůrců z řad senátorů ocenit všechny občany, kteří se na sklonku druhé světové války postavili na odpor nacistickému režimu.
Změnu názvu povstání skupina senátorů navrhovala v souvislosti s tím, že na českém území začalo někde už koncem dubna. Sněmovna ale přejmenování už dříve odmítla. Spoluautor předlohy Miroslav Nenutil (ČSSD) dnes podotkl, že senátní předloha uspěla v dolní komoře asi z poloviny. Navzdory tomu senátory žádal, aby normu podpořili. Pokud by byla projednávána déle, mohlo by se stát, že nebude koho ocenit, upozornil Nenutil.
Norma má dopřát alespoň morálně status účastníka odboje třem desítkám lidí, kteří o potvrzení účasti v povstání požádali po uplynutí zákonné lhůty. O potvrzení účasti v povstání bylo možné žádat jen rok po přijetí zákona z roku 2005 o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa. Jedinou materiální výhodou by pro aktéry událostí z jara 1945 mělo být získání pamětního odznaku od ministerstva obrany.
Potvrzení účasti na povstání mohli získat lidé, kteří mezi 30. dubnem 1945 a 12. květnem 1945 alespoň tři dny bojovali proti nacistické moci. Z přímých účastníků povstání bylo podle dosavadních předpisů oceněno jen zhruba 3 000 lidí, kteří byli zraněni nebo zemřeli. Do povstání, které se uskutečnilo podle historických pramenů ve 297 českých a moravských obcích, se přitom aktivně zapojilo 80 tisíc lidí.
Levice se nedokázala usnést nad výhradami k ÚSTR
Levici se dnes překvapivě nepodařilo prosadit v Senátu usnesení, které by obsahovalo výhrady k loňské činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů. Chyběl k tomu jediný hlas, přičemž například sedm sociálních demokratů včetně jejich místopředsedy Zdeňka Škromacha se hlasování zdrželo. Kvůli podobným výhradám byl minulý měsíc radou ústavu, kterou horní komora obměnila, odvolán ředitel ÚSTR Daniel Herman.
Senátní výbor pro lidská práva navrhoval horní komoře schválit, že výroční zpráva rady ústavu ve složení, které volil ještě pravicový Senát, nedostatečně popisuje spolupráci ústavu s jinými institucemi, neobjasňuje potřebu úspor a současné navýšení počtu zaměstnanců ÚSTR a obsahuje „značné nedostatky v oblasti výzkumné, badatelské a dokumentační činnosti“.
U projektů nejsou uvedena jména jejich řešitelů a není zřejmé, jaké mají být jejich výsledky, chybí i průběžné výsledky u dlouhodobých projektů, uvedla senátorka ČSSD Hana Doupovcová. Podobné námitky měla i současná předsedkyně rady Petruška Šustrová: „Pokládáme některá vylíčení za nekonkrétní.“ Ustav se podle ní potýká s velkou fluktuací zaměstnanců zejména ve vědecké oblasti.
Bez jakéhokoli závěru
Senátor ODS Tomáš Grulich namítl, že zpráva obsahuje verbální popis spolupráce ústavu s jednotlivými institucemi včetně Ústavu pro soudobé dějiny. K odchodu 18 a náboru 19 zaměstnanců řekl, že ústav dostal zákonem nové úkoly ohledně ocenění účastníků protikomunistického odboje. Výsledky práce ústavu jsou pak prezentovány na seminářích a konferencích, podotkl. Senátoři nicméně neschválili ani usnesení na návrh svého ústavně-právního výboru, aby zprávu vzali pouze na vědomí. Senát tak zprávu projednal bez jakéhokoli závěru.
