Praha - Senát dnes odmítl zrušení či výrazné omezení zdravotnických poplatků, jak to ve sněmovně prosadily ČSSD a KSČM v novelách o veřejném zdravotním pojištění. Rušení poplatků senátoři navrhli nahradit snížením cen léčiv a bezplatným očkováním dětí proti pneumokokovi. Senátoři také prosadili úpravu novely zákona o střetu zájmů, který se má týkat jen ústavních činitelů, a nikoli ředitelů škol. Senátní návrhy nyní posoudí sněmovna, která má možnost horní komoru přehlasovat.
Senát navrhl roční snížení cen léčiv o pět procent, což by lidem údajně ušetřilo celkem 2,5 miliardy korun. Pacienti by navíc měli mít možnost více využívat generik, tedy levnějších ekvivalentů originálních léků. Rodiče by podle Senátu měli ušetřit 8 000 korun za očkování svého dítěte proti pneumokokovým infekcím. Tyto úpravy navrhla ODS v duchu protikrizových opatření ministerstva zdravotnictví. Očkování by přišlo pojišťovny ročně na dvě stě milionů.
Představitelé ČSSD tyto úpravy označovali za účelovou zástěrku, jak zhatit rušení poplatků. Podle nich mohl snížení cen léků prosadit Tomáš Julínek (ODS) ještě jako ministr zdravotnictví. Zástupci ČSSD a ODS se ve zhruba tříhodinové rozpravě vzájemně obviňovali také z demagogie, zkreslování statistik a narušování solidarity ve zdravotnictví. „“Velmi se mi nelíbí ten, promiňtě mi ten výraz, kšeft - poplatky za očkování," zlobí se 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.
Rozhodnutí Senátu uvítal náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr, protože se prý konečně dostane tento návrh na půdu sněmovny. „Již třikrát koalice KSČM, ČSSD a několika lidovců zabránila, aby poslanecká sněmovna vůbec projednávala tento návrh a vyřadila jej z programu. Takže se zcela bez úspěchu už půl roku snažíme, aby sněmovna legislativně tuto ryze odbornou a pozitivní věc prosadila,“ uvedl Šnajdr. Stejně tak ocenila senátní rozhodnutí ministryně zdravotnictví Dana Jurásková: „Zůstanou peníze z poplatků, to je zhruba sedm miliard korun, úspory na lécích odhadujeme na dvě a půl miliardy korun,“ upřesnila Jurásková.
Návrh snížit ceny léků uvítal i ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Martin Beneš, protože prý pomůže všem, nejen pacientům. „Pětiprocentní snížení cen i úhrad je určitým lékem volby na aktuální situaci. Je také časově omezené a myslím si, že je to model, který nakonec prospěje pacientům, pojišťovnám i výrobcům léčiv,“ uvedl Beneš ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
ČSSD se pokusí senátory přehlasovat
Sociální demokraté podle očekávání návrh Senátu nahradit rušení zdravotnických poplatků snížením cen léků odmítla. Pokusí se ve sněmovně
opětovně prosadit buď úplné zrušení poplatků, nebo alespoň jejich omezení.
Oznámil to středočeský hejtman a stínový ministr zdravotnictví ČSSD David Rath. „Je to jakýsi vztyčený prostředník vůči pacientům. Snížíte-li úhrady o pět procent, jak navrhuje ministervo zdravotnictví, tak tím o pět procent automaticky zvyšujete doplatky na léky,“ vysvětluje Rath. Také předseda komunistů Vojtěch Filip potvrzuje, že se strana pokusí najít 101 poslanců a návrh přehlasovat ve sněmovně. Mimořádnou schůzi k poplatkům chtějí sociální demokraté svolat na první polovinu července.
Ředitelé škol by majetková přiznání podávat neměli
Minimálně letos budou muset majetková přiznání přece jen podat i ředitelé škol. Novelu zákona, která právě jim tuto povinnost promíjí, totiž Senát vrací zpět do Sněmovny. Senátoři chtějí majetková přiznání odpustit kromě ředitelů také zastupitelům, a dokonce i manažerům státních firem - přestože právě oni často rozhodují o milionových zakázkách. To kritizují organizace mapující korupci. Ředitelé totiž o veřejných prostředcích nerozhodují, kdežto zastupitelé ano - a nejedná se lecky o zanedbatelné částky.
Senátoři ČSSD také navrhovali, aby přiznání nemuseli podávat ještě ředitelé kulturních institucí, jako jsou galerie a knihovny. To ale senátoři ODS odmítli s tím, že vyřazení jen některých ředitelů je nesystémové. Současný zákon o střetu zájmů by navíc měl ke konci příštího roku platit úplně a vláda má předložit úplně nový.
Senátní úpravy nyní posoudí sněmovna, která má možnost horní komoru přehlasovat. Pokud by to nestihla před koncem června, ředitelé škol majetková přiznání budou muset letos předložit. Někteří ředitelé již sice přiznání vyplnili a poslali na ministerstvo, shodli se však, že v podstatě neměli co přiznávat. Včasné schválení původní novely je nejisté i kvůli tomu, že normu ještě dostane k podpisu prezident.
Kdo musí podat majetková přiznání?
Kromě ústavních činitelů a řídicích pracovníků státních nebo obcemi zřízených institucí musí přiznání předkládat také šéfové ústředních státních orgánů, ředitelé tajných služeb nebo členové statutárních, řídicích, dozorčích a kontrolních orgánů. Již loni byli povinnosti zbaveni soudci a státní zástupci, přibyla naopak některým policistům.
