Senát podle očekávání odmítl rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Senátorům vadila především duplicita kontrol: města a obce už jsou prý teď zahlcena kontrolami z různých úřadů a senátoři se obávali, že by NKÚ kontroloval totéž. Senát odmítl ústavní novelu, která v horní komoře ležela už dva roky. Zároveň s ní pak odmítl také zákon, který je prováděcí normou k této ústavní novele a který poslanci nakonec po mnoha odkladech schválili letos v dubnu.
Vládní návrh počítal s tím, že by mohl NKÚ nově kontrolovat také místní samosprávu – tj. kraje a obce – ale také zdravotní pojišťovny nebo společnosti, ve kterých má stát, kraj nebo obec většinový podíl.
Prováděcí zákon se sice vrací zpátky do sněmovny, poslanci ho ale už nemohou schválit, jelikož měl navazovat právě na ústavní novelu. A v případě ústavní novely nemůže sněmovna Senát přehlasovat.
Pro schválení ústavní novely hlasovalo 37 ze 68 přítomných senátorů, většinou z vládní koalice, ale i za Stranu zelených nebo z klubu Strany práv občanů a komunistů. Vzhledem k tomu, že šlo o změnu Ústavy, ale nestačila prostá většina hlasů – zapotřebí byla nejméně třípětinová většina, tedy 41 hlasů.
Dienstbier sliboval zlepšení kontrol – na vládu se ale snesla kritika
Zákon v horní komoře obhajoval ministr Jiří Dienstbier (ČSSD): ten připomenul, že ústavní a prováděcí zákon má dát NKÚ právo prověřovat nakládání s veškerými veřejnými penězi. Senátoři by si podle něj neměli brát tyto normy jako rukojmí, protože s odstraněním několikanásobných kontrol stejných věcí „bezprostředně nesouvisí“. Zdůraznil ale také, že novela o požadovaném zlepšení systému kontrol už byla 12. května předložena vládě, a že se zasadí o její přijetí.
„Slibem nezarmoutíš,“ komentoval to předseda senátorského klubu Starostů Jan Horník. Dodal, že nesplněných ministerských slibů už zažil mnoho. Podle něj by měla být zrušena „nesmyslná“ kontrolní oddělení různých ministerstev.
Předseda senátorů ČSSD Petr Vícha i místopředseda ODS Miloš Vystrčil poukázali na to, že se vláda zavázala všechny uvedené úpravy předložit souběžně a slib za dva roky svého fungování nenaplnila.
Na přijetí ústavní novely i prováděcího zákona naopak apelovala předsedkyně senátorského klubu ANO Zdeňka Hamousová, ale i Libor Michálek (za Piráty) nebo Jitka Seitlová (za Stranu zelených).
Kritika ze Svazu měst a obcí i od krajů
Už dříve ovšem předlohu kritizoval Svaz měst a obcí: „Není možné, aby více než deset institucí kontrolovalo obce, aby na jeden projekt přišly tři subjekty a každý ho zkontroloval od začátku do konce,“ kritizoval předseda svazu František Lukl.
Podobné výhrady měla k zákonu také Asociace krajů ČR – podle jejího předsedy a jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD) se kraje nebrání tomu, když NKÚ bude kontrolovat všechny příjemce veřejných peněz, včetně územních samospráv. Mají však podmínku, aby vláda odstranila duplicitní, triplicitní kontroly a praxi, kdy stejné orgány, které kontrolují stejnou věc, docházejí s odstupem času k naprosto odlišným závěrům, zdůraznil Hašek.
Naopak prezident Miloš Zeman se postavil za rozšíření pravomocí NKÚ. „Domnívám se, že obecně vzato je třeba podporovat rozšíření pravomocí NKÚ, ale že kontrolní akce, které vyhlašuje, by v případě obcí měly být orientovány na investiční akce přesahující určitou poměrně vysokou hranici například 50 milionů korun. A to z toho důvodu, že právě tam často dochází k nejrůznějšímu zneužívání veřejných prostředků nesmyslnými investicemi,“ uvedl Zeman při návštěvě Olomouckého kraje. Jako příklad uvedl aquapark v Bublavě.
