Praha - Pod návrh žaloby na prezidenta Václava Klause pro velezradu kvůli novoroční amnestii se nakonec podepsalo celkem 28 senátorů. Poslední podpis připojil Zdeněk Škromach (ČSSD). Návrh žaloby už převzal šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD). Aby se jí Senát zabýval, stačilo 27 podpisů (třetina z 81 senátorů); ty senátoři sesbírali už včera. Nastupující prezident Miloš Zeman dnes naopak kvitoval, že ne všichni sociálnědemokratičtí senátoři návrh podepsali.
Štěch návrh předá organizačnímu výboru Senátu. Ten se jím má zabývat dnes odpoledne - bude posuzovat jeho formální správnost a pak vydá doporučení, zda návrh schválit, nebo zamítnout.
Následně musí Štěch v časové lhůtě pěti dní svolat jednání horní komory, které bude o návrhu rozhodovat. Mimořádná schůze by se tak mohla konat už v pondělí. Senát musí o ústavní žalobě rozhodnout nadpoloviční většinou senátorů přítomných v sále.
Zeman přivítal, že se někteří senátoři ČSSD k žalobě nepřipojili
„Já se domnívám, že pokud páni senátoři žalují pana prezidenta Klause pro velezradu, tak je to poněkud velmi a velmi nadnesený termín. A velmi jsem uvítal, že i někteří sociálnědemokratičtí senátoři tento návrh odmítli,“ řekl Zeman.
Podle předsedy senátního klubu ČSSD Petra Víchy se z 45členného klubu podepsaly asi dvě desítky senátorů.
Zákonodárci chtějí Klause pohnat k Ústavnímu soudu kvůli jeho novoroční amnestii, zejména tzv. abolici, která ukončila zdlouhavá stíhání. „Nejde o to soudit Václava Klause jako osobu, ale jako toho, kdo vykonává prezidentský úřad, a do budoucna tak předejít tomu, aby docházelo k porušování ústavy,“ vysvětlil už včera senátor a další z petentů Jiří Dienstbier. „Smyslem je, aby Ústavní soud jako autorita posoudil, do jaké míry prezident republiky skutečně jednal protiústavně, aby jasně vymezil, kde jsou meze jeho ústavních pravomocí.“
Ústavní žalobu na odcházejícího prezidenta inicioval senátor Miroslav Antl a jeho kolegyně a někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Své podpisy připojili mj. Alena Dernerová, Libor Michálek nebo Tomio Okamura.
Klaus vyhlásil amnestii na Nový rok u příležitosti dvaceti let výročí vzniku České republiky. Největší kontroverze mezi veřejností i některými politiky vyvolalo ustanovení, podle nějž Klaus zastavil pravomocně neskončené trestní stíhání, od jehož zahájení k 1. lednu uplynulo více než osm let. Nařízení se dotýká trestných činů se sazbou nepřevyšující desetileté odnětí svobody. Vztahuje se to i na několik velkých hospodářských kauz spadajících pod vrchní státní zastupitelství. Prezident se proti výhradám vyvolaným amnestií několikrát ohradil a označil je za kampaň proti svojí osobě. Nedávno také prohlásil, že by amnestii vyhlásil znovu úplně stejně.
