Bez ohledu na to, zda Andrej Babiš porušil pravidla pro čerpání dotací, nebo ne, ukazuje případ Čapího hnízda jednu podstatnou chybu systému – evropské peníze, které měly pomoci rozvoji českého venkova, nakonec mohly zaplatit výstavbu luxusního hotelu, kde se platí za jednu noc tisíce korun. V Interview ČT24 to prohlásil prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.
Váš úřad sleduje dodržování pravidel při využívání evropských dotací. Jaký je váš názor na kauzu Čapí hnízdo?
Už vůbec to, že poskytovatel dotace poskytne dotaci na výstavbu nějakého luxusního hotelu, kde jedna noc stojí několik tisíc korun a kde pobyt neslouží veřejnosti, tak nenastavil ty podmínky správně. A od toho se odvíjí další problémy, to znamená to, o čem se hodně diskutovalo a byla o tom mimořádná schůze sněmovny, zda na to příjemce dotace vůbec měl, nebo neměl nárok. To dnes šetří jiné orgány. Já musím říci, že pocitově tam ten nárok spíše nebyl, ale to je věc detailního zkoumání převodu těch majetků a toho, jaké podmínky zrovna v ten daný okamžik platily.
Ale je to možné dohledat? Já jsem nedávno četla, že ty nejdůležitější dokumenty nejsou k nalezení.
Možná, že není, ale já jsem přesvědčený, že dnes by si to podnikatel jako pan Babiš nebo kterýkoliv jiný pořádně rozmyslel, jestli vůbec stojí za to, žádat takovouto dotaci, a jestli ty problémy, které z toho následně má, mu stojí za to.
Možná, že dnes už by si to rozmyslel. Ale to byla jiná doba, nebyl ministr financí.
Ale aby ta chyba nebyla na panu Babišovi a já nevím, jestli na něm je, nebo ne – nechci to takhle stavět. Ale ta jednoznačná chyba byla v tom, že tady přeci měl vzniknout projekt na podporu cestovního ruchu. Na to měly být ty prostředky. A slouží skutečně na podporu cestovního ruchu? Je to skutečně nějaká masová záležitost, která skutečně naplnila smysl té dotace? Toho, že Evropská unie, občané Evropské unie vyberou na daních své peníze a dají nám je a měli skutečně představu, že se postaví takový luxusní resort?
A není jediný, těch golfových hřišť a nejrůznějších projektů, které byly velmi sporné právě v tom, co to přineslo, bylo několik. Podpora cestovního ruchu není sama o sobě. Ta má přinést zaměstnanost, má přinést efekty místním obyvatelům, komunitě, která tam žije – má je stabilizovat na té vesnici. Tyto efekty podle mě nebyly bez výhrad naplněny. A to, co se tam odehrálo, je bohužel případ, který se v té době odehrával docela běžně.
Kontrolní hlášení zafunguje možná líp než EET
Ministr financí očekává, že zavedení elektronické evidence tržeb přinese každý rok do rozpočtu 10 až 12 miliard. Vy říkáte, že v Česku je daňová mezera 100 miliard. Stojí ten humbuk kolem EET za to, když vidíme ta čísla, která jsou v podstatě nepoměřitelná?
Tak především těch 100 miliard se týká pouze daně z přidané hodnoty, takže ten problém je trochu složitější. Ale máte pravdu, ta čísla jsou neporovnatelná. Také jsme řekli, že tu největší část, až 40 procent, z těch úniků jsou podnikatelé, kteří zkreslují svoje účetnictví. A na ně elektronická evidence tržeb do určité míry cílí. Ale jak je vidět, ten rozdíl zůstává příliš vysoký.
Myslím si, že je dobře, že se začíná dělat pořádek. Je dobře, že se tím projektem elektronické evidence tržeb říká, že se daně platit mají. Ale ty projekty musí pokračovat i na velké podnikatele, na ty, kteří mají mnohem větší možnosti optimalizovat daně. Ti k tomu využívají legální i nelegální možnosti. A tam je ten prostor pro nalezení výběru daní podstatně větší.
Váš odhad je 100 miliard korun. Jak se k takovému číslu dospěje, z jakých údajů vycházíte?
Jsou různé metodiky, jakým způsobem to zpracovávat. My jsme použili metodiku, kterou před námi použil Evropský účetní dvůr proto, abychom mohli srovnat jednotlivé státy, které prošly tímto šetřením. Na druhou stranu pan ministr financí používá trochu jinou metodiku a má výsledek řekněme 90 miliard.
Pro potřeby úvah, co s daňovým systémem dál, je ten výsledek, jestli 100 nebo 90 miliard, v zásadě nepodstatný. Ale důležité je rozdělení do těch jednotlivých kategorií a jestli zacílit na ty, kde to je relativně jednoduché, tedy na ty malé živnostníky v obchodech, kde vše jde přes ten centrální systém, nebo třeba na řemeslníky, kteří k vám přijdou domů a vy se s nimi můžete dohodnout. Tam ta veřejná kontrola vlastně není možná a tam elektronická evidence tržeb podle mě příliš nepomůže.
A co kontrolní hlášení? Vypadá to, jako by se do té doby, než se zavedla elektronická evidence tržeb a kontrolní hlášení, nedařilo daně vybírat. Bude mít skutečně kontrolní hlášení zásadní vliv na výběr daní?
Zatím se ukazuje, že ano. Ta první čísla, která jsou, ukazují, že kontrolní hlášení bude možná účinnější než třeba elektronická evidence tržeb.
Existuje něco, čím může stát přimět lidi, aby platili daně, aniž by je to zásadně administrativně zatěžovalo?
Zásadní je právě ta otázka – jak podnikatele motivovat. My se soustředíme na tu část spíš represivní a tím, jak je zatížit povinnostmi. Ale úspěšné země, kde bychom se měli inspirovat, postupují i na té druhé straně. To znamená, vysvětlovat veřejnosti, že se s daněmi nakládá hospodárně, účelně, efektivně, že slouží k zajištění služeb, které občané požadují, že je správné platit daně, že neplatit daně není žádný kavalírský delikt, že je to projev i určité sounáležitosti ke společnosti.
Jsme schopni si tady v Česku k takovému uvědomění dospět?
Myslím, že ano. V celé řadě věcí se ta situace už zlepšuje. Když si vzpomeneme na dobu před pár lety, když se hovořilo o korupci, o rozkrádání fondů, kdy vysocí úředníci nebo hejtman a poslanec byli zatýkáni, tak si myslím, že se ta situace z tohoto pohledu také zlepšuje.
Více pravomocí kontrolorům
NKÚ usiluje o rozšíření pravomocí. Sněmovnou návrh už prošel, ale nejspíš narazí v Senátu. Chcete se ještě pokusit přesvědčit senátory o tom, že máte mít pravomoc kontrolovat třeba i hospodaření obcí, nebo na to naopak rezignujete s ohledem na to, že v 81členném Senátu je 47 komunálních politiků, kteří jsou proti?
Při projednávání ve výborech, byť nepřijaly žádná usnesení, tak nálada vůči NKÚ nebyla negativní a byla oceňována práce, kterou děláme. To je velmi důležité a vážím si toho. A myslím si, že to naznačuje, že ta cesta není úplně uzavřená.
A za druhé – není pravda, že máme kontrolovat hospodaření obcí. Takhle se to bohužel interpretuje, ale my máme chodit kontrolovat veřejné prostředky. Je politika školská, dopravní, zdravotní, ty ale nerealizuje jenom stát, ale významnou část z nich převedl na kraje, na obce i jiné instituce. Energetickou politiku vytváří například ministerstvo průmyslu a podílí se na tom i Energetický regulační úřad a také třeba ČEZ jako jedna z nejvýznamnějších firem.
A smysl toho, proč máme kontrolovat veřejné prostředky, je ten, abychom těm, kteří nastaví politiku, přinesli informace o tom, zda ta politika funguje, či nefunguje.
Rozhovor byl redakčně zkrácen.
