Praha - Předseda sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) Richard Dolejš (ČSSD) obvinil premiéra Petra Nečase z toho, že paralyzuje parlamentní kontrolu této tajné služby. Dolejšova kritika se vztahuje k případu uniklých odposlechů lobbisty Romana Janouška a bývalého pražského primátora Pavla Béma, které mohly pocházet právě z BIS; šéf komise Nečasovi vytýká, že mu odmítl odpovědět na otázky, které se tohoto úniku týkají, a odmítl s ním jednat i o odtajnění příslušných dokumentů.
Poslanecká kontrolní komise jednala o této kauze odposlechů 24. dubna a premiér Nečas se z jejího jednání omluvil. Dolejš mu proto poté poslal několik dotazů. Chtěl například vědět, zda vláda dostala o záležitosti zprávy, pokud ano, jak s informacemi naložila. Ptal se i na případné kontakty Janouška s nynějšími ministry.
Dolejš ke svému dnešnímu prohlášení přiložil i Nečasovu odpověď. Nečas mu mimo jiné sděluje, že již z podstaty je komunikace mezi vládou a BIS vedena v režimu utajení. „Váš dotaz týkající se možného zrušení stupně utajení, byť jen u části materiálů, které k medializovaným případům vede Bezpečnostní informační služba, považuji za zcela irelevantní,“ napsal premiér Dolejšovi. Argumentuje tím, že ani on, ani vláda nejsou oprávnění žádat BIS, aby snížila stupeň utajení u některých dokumentů. Nečas své mlčení zdůvodňuje také tím, že není zřejmé, zda mu otázky klade komise, nebo Dolejš osobně.
Dolejš o Nečasovi: arogance vládní garnitury
Dolejš premiérovu odpověď považuje za „skandální projev arogance této vládní garnitury“. Po premiérovi bude i nadále požadovat odpovědi na své otázky. Varuje, že ten, kdo má odposlechy Béma a Janouška, může mít i další kompromitující materiály na vysoce postavené veřejné činitele, kteří s nimi byli v kontaktu. Může jít i o osoby z nejvyšších pater politiky, justice a státních úřadů, uvedl Dolejš.
Odposlechy, které zveřejňovala Mladá fronta DNES, ukazují na Janouškův vliv na kroky města pod Bémovým vedením. Nynější poslanec Bém už kvůli tomu přerušil členství v ODS. Odposlechy pořídila podle listu před pěti lety BIS, o dva roky později údajně unikly do bezpečnostní agentury ABL, kterou tehdy vlastnil bývalý šéf poslanců Věcí veřejných Vít Bárta.
