Praha/Bratislava – V Česku spáchají sebevraždu každý den čtyři lidé. Podle psychiatrů je situace rozhodně lepší než v minulých desetiletích, přesto se počty dokonaných činů za posledních pět let zvyšují. V jiných státech Evropy na tom nese podíl i zvýšená nezaměstnanost – slovenští odborníci ji považují za jeden z největších problémů.
Mezi těmi, kteří se rozhodnou z vlastní vůle ukončit život, je pětkrát víc mužů než žen. Všichni mají jedno společné – stydí se nebo nechtějí vyhledat pomoc a zbytečně si sáhnou na život. V tom lepším případě neuspějí. „Už v řádu hodin po tom svém sebevražedném činu toho litují a vidí další možnosti, jak ty problémy, kvůli kterým se ještě před několika hodinami sebevraždili, řešit,“ říká psychiatr Jan Vevera.
Nejmíň lidí si sáhlo na život před pěti lety, od té doby jejich počty stoupají. Loni jich bylo o 87 víc než v roce 2010. Podle demografky ČSÚ Evy Kačerové jsou z hlediska vzdělání nejvíc rizikovou skupinou lidé se středoškolským vzděláním bez maturity, naopak nejmíň páchají sebevraždu vysokoškoláci.
Lidé rozhodnutí ukončit svůj život se nejčastěji oběsí, následuje zastřelení, na třetím místě pak léky nebo jedy. „Muži častěji páchají sebevraždu zastřelením nebo otravou, u žen je to otrava nebo skok z výše,“ dodává Kačerová.
Na Slovensku jsou nejrizikovější skupinou muži po padesátce
Počet sebevražd na Slovensku výrazně vzrostl v roce 2008, kdy začala hospodářská krize. Ve třech letech po sobě dobrovolně ukončilo svůj život více než šest stovek lidí. Teprve loni sebevražd ubylo. Pokusů o ně je ale pořád stejně.
A nezměnila se ještě jedna věc – nejčastěji si život vezmou muži mezi padesátkou a šedesátkou. Nejčastějším důvodem je podle psychiatra Víta Provazníka ztráta zaměstnání, neschopnost zabezpečit rodinu a z toho vyplývající deprese.
Podle slovenských psychiatrů jsou dnes pokusy o sebevraždu nejčastější na vesnicích. Lidé z větších měst se podle nich už totiž tolik nebojí své potíže přiznat a řešit je s lékaři.
