Neziskové organizace možná čekají hubené časy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by chtěla uspořit zhruba tři z necelých čtrnácti miliard, které neziskovky od vlády dostávají. Jednotliví ministři dostali za úkol navrhnout konkrétní úspory. Kabinet přitom ujišťuje, že o peníze nepřijdou organizace, které pomáhají handicapovaným, starším či sociálně slabým lidem. Premiér Andrej Babiš (ANO) zase nechce omezovat dotace na sport.
Schillerová chce ušetřit na neziskovkách. Těm sociálním ale brát nechce, dotace na sport zase brání Babiš
O hledání úspor prostřednictvím osekání dotací pro neziskové organizace se ministryně financí Alena Schillerová poprvé zmínila v červenci. Nyní začíná myšlenka dostávat konkrétní podobu. „Moje představa je, že by se ušetřilo několik miliard. Požádala jsem vládní kolegy o spolupráci – aby zrevidovali nutnost čerpání těchto programů,“ řekla ministryně Schillerová.
Loni dostaly neziskové organizace od státu souhrnně 13,6 miliardy korun. Podle Schillerové by se daly ušetřit až tři miliardy.
Některé neziskovky ostatně nemají státní dotaci ani letos. Třeba Fórum 50 %, které se zabývá rovným zastoupením žen a mužů v politice, mohlo loni použít více než půl milionu korun. Podle ředitelky organizace Veroniky Šprincové díky nim vznikly analýzy kandidátních listin a výsledků sněmovních voleb či proběhl vzdělávací program pro začínající političky.
Letos již stát Fóru 50 % nic nedal a premiér Andrej Babiš hovoří o potřebě „zamyslet se, jestli všechny ty analýzy a náklady, které do toho dáváme, mají smysl“.
S auditem dotací souhlasí i samotné neziskovky. Podle Filipa by se ale mohlo škrtat mnohem více
Vládní snaha revidovat příspěvky neziskovým organizacím najde ohlas i u části opozičních stran. „Neziskovky se u nás rozbujely. Stal se z toho velmi výnosný, ziskový způsob obživy pro některé, kteří v nich pracují,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.
Předseda KSČM Vojtěch Filip by se potom nebránil ještě výraznějším škrtům, než o kterých hovoří Alena Schillerová – mohly by se podle něj „snížit prostředky na neziskové organizace až na polovinu“.
Podle Jana Hrnčíře (SPD) je potřeba kontrola těchto peněz i proto, že proudí příliš velkým množstvím tras. „Je to kamuflováno do různých položek a podpoložek. (…) Je to neuvěřitelný chaos,“ řekl Hrnčíř v pátečních Událostech, komentářích.
Že „audit je na místě“ si ovšem myslí i ředitel neziskové organizace Evropské hodnoty Radko Hokovský. Připustil, že i jeho organizace dostává více než desetinu peněz od státu, domnívá se ale, že některé organizace hospodaří netransparentně.
Podotkl přitom, že existuje více druhů neziskových organizací. Jednak jde o jejich zaměření – některé se zabývají sociálními problémy, jiné třeba politikou. Ale také jde o jejich velikost a způsob financování.
„Jednak jsou neziskovky, které primárně čerpají ze státních dotací. (…) Druhá věc jsou velké mezinárodní neziskovky, které působí třeba v Africe a podílí se na politice, která je v rozporu se zájmy EU. A potom jsou neziskovky, které jsou politické a prosazují politické zájmy. Je potřeba tlačit na ně, aby byly transparentní,“ shrnul.
Neziskové organizace čelí zejména v Evropě sílící kritice. Podle komentátora deníku Echo 24 Petra Holuba sice přichází kritika zejména ze strany nových populistických hnutí, která usilují o ovládnutí občanské společnosti, ale mohou si za to i samy. „Pletou se do politiky, stávají se mocenskými centry a ovládají část scény,“ poukázal.
Poslanec SPD Hrnčíř si ostatně myslí, že by změna tohoto postoje image neziskovek vylepšila. „Asi by se neměly tolik politicky angažovat, jak se poslední dobou děje,“ uvedl. Zároveň však připustil, že „jen malá část jsou ty s politickým programem“.
Nejvíce peněz jde na sport, který Babiš nechce omezovat
Požadavek na omezení příspěvků neziskovým organizacím však naráží na výhrady dvou ministrů, jejichž resorty rozdělují nejvíce dotací – ministra školství a ministryně práce a sociálních věcí. Nová ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) poukázala, že neziskové organizace, jimž posílá dotace, dělají práci, kterou by jinak musel zajistit stát. „Když tyto veřejné služby zajišťují neziskové organizace, tak jsou mnohem levnější,“ zdůraznila.
Podle ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy (ANO) zase jdou příspěvky z jeho resortu hlavně sportovním organizacím. Ty jsou ostatně největšími příjemci dotací. Fotbalová asociace loni dostala od vlády přes půl miliardy, hokejový svaz 200 milionů, atletický svaz necelých 182 milionů. A premiér Andrej Babiš již ujistil, že sportovců se škrty týkat nemají.
Ministerstvo financí zase slibuje, že příspěvky nesníží organizacím, které pomáhají handicapovaným, starším nebo sociálně slabým lidem.
Ředitel Centra Paraple: Musíme obhajovat to, že pomáháme druhým
Úvahy o seškrtání peněz, které dostávají, ale i to, že někteří politici zpochybňují jejich smysl, ovšem některé neziskové organizace znervózňuje. Například Centrum Paraple, které pomáhá handicapovaným lidem, dostalo letos od státu osm milionů korun – a pro zachování rozsahu a kvality svých služeb je potřebuje. Naopak nepotřebuje kritické poznámky politiků.
„Jak se vyjadřují o neziskovém sektoru, nepomáhá ani nám. Vnímáme, že musíme u veřejnosti obhajovat to, že pomáháme druhým. A to mi přijde hrozné,“ zdůraznil ředitel Centra Paraple David Lukeš.