Ruští i čínští špioni jsou často podnikatelé i akademici

Praha – Z Ruska a Číny přijíždějí do Česka vedle zpravodajců s diplomatickým krytím také samostatní špioni v rolích akademiků, turistů nebo podnikatelů, píše Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě za rok 2013. Na vliv východních agentů, jejichž hlavní cíl představují především ekonomické zájmy, upozorňuje česká zpravodajská služba dlouhodobě. Jejich počet označila za setrvale „extrémně vysoký“.

„V případě ruské diplomatické mise byl i v roce 2013 počet zpravodajských důstojníků pod diplomatickým krytím extrémně vysoký a navíc je doplňován zpravodajci, kteří do Česka cestují samostatně – turisté, experti, akademici, podnikatelé,“ píše BIS.

Východním špionům napomáhají politici, novináři i úředníci

Zpravodajci z Ruska a Číny přijíždějí upevňovat a rozšiřovat vliv obou zemí. Rusové se prý snaží o mediální a společenský vliv k podpoře svých ekonomických zájmů. „V případě Číny šlo zejména o využití ekonomických argumentů k podpoře čínských politických zájmů v ČR,“ dodávají zpravodajci.

Bezpečnostní informační služba
Zdroj: ČT24

Důležitým partnerem pro „vedení otevřených, poloutajených i utajených vlivových operací“ jsou pro zpravodajce z Východu vybraní Češi, kteří jim prý pomáhají vědomě nebo nevědomě. „Při budování přístupových a vlivových sítí v Česku jsou pro Rusy i Číňany důležití novináři, členové parlamentních politických stran, státní úředníci, lobbisté, networkingové organizace, organizace zaměstnavatelů či zaměstnanců,“ píše BIS.

Andor Šándor: Rusko se zajímá o Česka jako o člena EU a NATO

V souvislosti se zprávou BIS uvedl v rozhovoru pro ČT bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor, že Rusové mají zájem o Českou republiku jako takovou a jako o součást EU a NATO. „Rusko má zájem prostřednictvím kontaktů v ČR ovlivňovat a rozmělňovat integrační tendence v rámci EU a stabilitu a akceschopnost Severoatlantické aliance,“ vysvětlil. Zdůraznil ale, že vysoký počet agentů přijíždějících k nám v rolích, které uvedla BIS, ještě automaticky neznamená, že jsou také úspěšní.

9 minut
Andor Šándor: Ruští zpravodajové cílí na ČR kvůli EU a NATO
Zdroj: ČT24

Podle jeho slov ruská zpravodajská služba vždycky vynikala třeba v ovlivňování veřejného mínění přes různé lidi, na které se napojuje. Jde totiž o to, jaké názory se v ČR utvářejí k hlavním bezpečnostním problémům ve světě. Cílem je především rozdělovat společnost, aby se v důsledku toho země stala slabším článkem právě mezinárodních organizací, dodal Šándor.

Východní firmy jako bezpečnostní riziko

Číny se týkala loni také rizika ohledně kybernetické bezpečnosti. Nebezpečí může podle BIS představovat rostoucí podíl čínských společností Huawei a ZTE na českém trhu. „Obě společnosti jsou ve světě dlouhodobě podezřívány ze spolupráce s čínskými zpravodajskými službami a podílu na výzvědných aktivitách,“ dodali zpravodajci.

Poslanec Marek Benda (ODS) o zprávě BIS: „Samozřejmě, že to mohou v té veřejné části zprávy říci takto obecně, ale svědčí to o výrazných nebezpečích, kterých si zřejmě nejsme ani vědomi.“

Huawei byla prý v některých zemích již dříve vyloučena z účasti na státních zakázkách a budování sítí pro přenos citlivých informací. Odborníci podle BIS také upozorňují na to, že obě firmy neberou ohled na chybová hlášení ve svých produktech. Údajně je možné, že jsou v nich úmyslně vložené chyby, které lze využít například k získání informací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...