Praha – Politoložka a předsedkyně akreditační komise pro vysoké školy Vladimíra Dvořáková dnes pokřtila svou polemickou knihu Rozkrádání, resp. Rozkládání státu. Již podvojnost názvu (správné jsou obě varianty) naznačuje cesty, kterými se Dvořákové text ubírá. Známá tvář veřejného života v něm plísní stávající nastavení politického systému, konkrétně pak legislativního procesu.
Podle Dvořákové v současné České republice selhává vládnutí a proces schvalování zákonů; správa věcí veřejných je podle ní nahrazována lobbingem a netransparentními přílepky k zákonům. Vláda se tak postupně přesouvá ze sídel výkonné a zákonodárné moci do polosvěta lobbistů a poradců, čili k lidem, kteří nenesou odpovědnost, nemají za sebou oporu voličů, ale za to disponují kontakty, neregulovanou mocí a vlivem na politickou scénu. Podobně na objednávku upravované zákony pak kabinet podle Dvořákové prezentuje jako reformní.
Politoložka, jež již řadu let přednáší na VŠE, varuje také před chudnutím a mizením střední třídy, která přitom představuje hlavní oporu demokracie. Nevládní organizace, které v knize popisované nešvary podle Dvořákové soustavně kritizují, se navíc potýkají s kritickým nedostatkem peněz a bojují tak o přežití.
Své názory Vladimíra Dvořáková prezentovala také jako host pořadu Před půlnocí, textový přepis i záznam pořadu naleznete zde.
Podle nakladatele je kniha Rozkr(l)ádání státu určena širšímu publiku a měla by přispět „k posílení kritického myšlení a zvýšení zájmu o společenské problémy“. Názvem se publikace odvolává na mnohadílný opus Budování státu od novináře Ferdinanda Peroutky, v němž pozdější komentátor českého vysílání Rádia Svobodná Evropa vylíčil první roky utvářejícího se Československa (po roce 1918).
Řešení? Je potřeba „ořezat“ stát, říká Tajovský
Ekonom z Národohospodářské fakulty VŠE a kolega Vladimíry Dvořákové Ladislav Tajovský ovšem s novou publikací polemizuje. „Pokud si někdo myslí, že u nás dochází k rozkrádání čehokoli, a státu na prvním místě, tak by určitě měl běžet na policii, což se, předpokládám, nikdo z nás dělat nechystá,“ konstatoval ve Studiu ČT24 Tajovský. Problémy, na něž Dvořáková ve své knize upozornila, nicméně minimálně připouští.
Za východisko ze stavu, kdy politická lobby kontaminuje legislativní proces, spatřuje omezování pravomocí státního aparátu. „Z čistě ekonomického hlediska si nedovedu představit, jak tomu dlouhodobě a efektivně zabránit jiným způsobem, než stát těchto úkolů zbavit,“ konstatoval Tajovský.
Další řešení? Větší znalost veřejných zakázek, říká Glatzová
Cestou ke zlepšení stávající podoby správy věcí veřejných, kterou Dvořáková kritizuje, by mohla být také změna zákona o veřejných zakázkách. Soudí to aspoň advokátka Vladimíra Glatzová, která byla hostem Hyde Parku ČT24, podle níž současná podoba zákona selhává.
„Nemůžeme zakázat, aby firma, která je vlastněná politikem, vyhrála zakázku, protože si skutečně můžeme představit, že dá nejlepší nabídku,“ konstatovala Glatzová. „Je ale potřeba, aby bylo zřejmé, že vítěz zakázky je osoba, která může ovlivňovat rozhodování. To je klíč k tomu, abychom podstatně omezili korupci ve veřejných zakázkách, kdyby existovala povinnost rozkrývat důsledně strukturu každého vítěze veřejných zakázek a každého subdodavatele, dá se s těmi informacemi, jakmile dojde k nějakému podezření, pracovat.“
