Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Pavel Poláček (KoA)

Nahrávám video

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 38 kandiduje uskupení KONZERVATIVNÍ ALTERNATIVA, lídrem je Pavel Poláček. Rozhovor s ním vedla Barbora Kroužková.

Na svém webu uvádíte: „Jedině Evropa vlastí, tak, jak ji formuloval Charles se Gaulle, to znamená Evropa spolupracujících národů od Gibraltaru po Ural, zaručuje další rozvoj a vývoj Evropy a jejích civilizačních zásad jako nejvyšších hodnot, které kdy byly vytvořeny.“ Takže vystupovat z Evropské unie nechcete? Abychom si vyjasnili váš postoj.

Na tuto otázku už jsem jednou odpovídal. To znamená – prozatím ne. Evropská unie byla stavěna na základech mírové politiky, to znamená, aby nebyly války, aby nebyly problémy, aby tady nebyli teroristi a tak dále. A bohužel od Lisabonské smlouvy došlo k určité změně, to znamená, došlo k tomu, že se začíná prosazovat militarizace Evropy. To je jednoznačné, to lze dokázat a vyjádřit na základě některých politiků. Usiluje se o to, aby se zvýšil podíl zbrojení na hrubém domácím produktu.

A jak byste to dokázal na příkladu České republiky? Nemluvíme teď o výdajích, které máme jako závazek v jiné organizaci.

Co se týče České republiky, to je země, která vcelku stojí v pozadí. Nejvíc protestuje Německo, které zdůrazňovalo na konferenci v Mnichově, že se jim s největší pravděpodobností nepodaří dosáhnout na dvě procenta HDP. Teď je otázka další a to je otázka, proč zbrojit – jestli je tady nějaký nepřítel nebo jsme v nějaké vážné situaci. Já si myslím, že bychom neměli pokračovat v militarizaci Evropy, to je i Česká republika. Protože hlavním naším problémem v současné době je terorismus a potom je to migrace.

To jsou věci, na které se budete chtít zaměřit, pokud se dostanete do Evropského parlamentu? Chápu to dobře?

Já se chci zaměřit na problematiku zemědělství a problematiku venkova. Protože jsem měl možnost pracovat profesionálně v zemědělské výrobě a potom jsem měl i možnost pracovat v zahraničí.

K tomu co jste říkal, migrace klesá, to jsou konkrétní statistická data.

Ano, to máte pravdu. To je správné přesné konstatování. Ale bohužel migrace pořád pokračuje. V malém počtu, můžeme to doložit třeba na Španělsku, kde na plážích, řekl bych, skoro prakticky každý den přijíždí čluny, kde přijíždějí migranti, ti se rozptýlí a cestují nahoru, na sever do Španělska a ze Španělska se potom dostávají do Německa.

Jak byste to řešil? To znamená vnější ochranu hranic Evropské unie, pokud tedy mluvíme o tom, že chcete, aby Česko bylo dál členem Evropské unie?

Rozhodně je potřeba se zamyslet nad ochranou hranic především vnějších, a to buď vlastními silami, anebo nadnárodními silami.

Teď mluvme o vnějších hranicích Evropské unie, protože jste zmiňoval nárazníkový stát Španělsko.

Samozřejmě že vnější hranice je prakticky nejdůležitější v současné době. A i přesto, že ostraha určitým způsobem je, tak není natolik dostatečná, aby zajistila přerušení toho proudu migrace. My si musíme říct, jak to s tou migrací je. Když někdo chce migrovat nebo odejít třeba do Kanady, tak musí napsat žádost. Uvedu příklad: přihlásí se tam 250 instalatérů a Kanada si z toho vybere pracovníky, které potřebuje. Ale tady to byla řízená, tohleto je řízená migrace.

Kdo ji řídí?

To je strategický záměr, řekl bych, snížit autoritu Evropy. Když se zamyslíme nad problémy Evropy jako důležitého článku promírové politiky, tak je tady jeden problém: jednak se v současné době připravuje odchod Velké Británie, to je určité negativum pro Evropskou unii. A další věc je migrace. Protože kdo ji řídí? Samozřejmě to je taková otázka, jako třeba kdo řídí Evropskou unii…

Mám tu konkrétní informaci, že rekordních více než 41 milionů lidí muselo loni opustit své domovy kvůli válečným konfliktům a násilí. Česká republika funguje i v rámci mezinárodního práva, dodržuje ho samozřejmě i Evropská unie. To máte nejen nelegální migranty, ale i lidi vyštvané válkou ze svých domovů.

Pokud sem migrant přijde, tak je potřeba, aby to posoudily příslušné orgány, jestli je to důvodné. To znamená, jestli on má důvod sem přicestovat a požádat o azyl, ale…

Vy jste zmiňoval Velkou Británii. Pokud jde o ni, tak poslední datum, se kterým operujeme, je 31. říjen. Byl byste pro dřívější opuštění, pro nějaké vyjasnění, usnadnění toho odchodu Velké Británie z Evropské unie? Ta zatím ještě neschválila ani rozvodovou dohodu.

Je to zajímavá otázka, protože termínů bylo několik, byl leden, únor, březen, teď je tam myslím 22. květen. Já si myslím, že musíme brát v úvahu vyjádření ministra financí Velké Británie, který jaksi charakterizuje současnou situaci a hledá nějakou cestu, která by byla optimální pro obě strany, to znamená jak pro Velkou Británii, tak pro Evropskou unii. A dochází asi k tomu závěru, že v každém případě musí být nějaká dohoda. To znamená, musí se dohodnout obě strany, ať je to celní unie, nebo jiná forma, ale to si musí vyřešit Britové sami. A potom je to další otázka, a to je otázka referenda. Že referendum, které bylo první, to znamená ten rozdíl 800 tisíc lidí, který byl ve prospěch odchodu, tak ministr financí upozorňuje na to, že by se mělo vycházet z toho prvního brexitu.

Byl byste pro referendum o odchodu z Evropské unie tady u nás, v Čechách? Pro tu možnost vypsání takového referenda?

Já si myslím, že by to bylo správné. Protože když jsme vstupovali do NATO, tak to bylo bez referenda. To bylo cestou administrativní a vstoupili jsme tam bez referenda. A když jsme my vstupovali do Evropské unie, je třeba říct, že rozdíl byl asi 70 ku 30. Já jsem si to dovolil vyjádřit v jedné své publikaci, že v naší republice média byla tak silná a agresivní, že když jste si pustili ráno rádio, v poledne rádio, večer rádio, tak vždycky se říkalo, jaká je Evropská unie vynikající, bezchybná a tak dále. Doslova musím říct popravdě, že to byl dokonce mediální teror.

Ještě si dovolím jednu otázku. Vy jste proti přijetí eura, ale píšete: „My v těchto volbách czexit ani zachování české koruny neslibujeme.“ Jak to v otázce eura přesně míníte?

Otázka eura je složitá věc. Musíme vycházet z faktů. Euro…

Jenom krátce, prosím.

Eurozóna prokázala, že nemá slibné výsledky. Neměli tak slibné výsledky, protože museli požádat Evropskou unii o finanční pomoc, protože jim žádná banka nechtěla půjčit peníze. To se jednalo o Řecko, Portugalsko, Španělsko, Kypr a tak dále. Ta věc je velmi složitá a já se přikláním k tomu, že bychom neměli vstupovat do eurozóny právě v tomto období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 51 mminutami

Zavádíme kontrolu čtyř očí, řekl Bednárik po jednání bezpečnostní komise o srážce vlaků

Na železnici se začne od prosince zavádět takzvaný systém čtyř očí, sdělil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V pilotním projektu na pražském hlavním nádraží budou muset dva lidé kontrolovat odjezdová návěstidla, zda ukazují volnou dopravní cestu. Od ledna má systém začít fungovat v dalších stanicích, představil ministr doporučení komise pro zvýšení bezpečnosti na železnici. Opatření reaguje na úterní srážku osobních vlaků u pražského hlavního nádraží.
12:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

O čem plánujeme informovat v pátek 20. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
před 9 hhodinami

VideoPolicisté začali používat elektronické pokutové bloky. Pomůžou zrychlit práci

Dopravní policisté začali při řešení přestupků používat elektronické pokutové bloky místo papírových. Jejich vyplňování má být rychlejší a přesnější. Ty papírové ale úplně nekončí, ačkoli při jejich vypisování někteří policisté chybují. Toho pak využívají řidiči, když prostřednictvím právníků usilují o zrušení trestu. „Pokutový blok je opravdu malý kus papíru, do kterého musíte všechno vměstnat, a když máte souběh přestupků, tak to pro toho policistu není úplně snadné,“ vysvětluje ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Ročně dopravní policisté udělí kolem půl milionu blokových pokut. Zhruba 800 z nich se na žádost řidičů přezkoumává, u více než tří set se přestupek zruší.
před 10 hhodinami

Havlíček podporuje prodej letounů Skyfox Ukrajině. Okamura má výhrady

Ukrajina má zájem o šestnáct letounů L-39 Skyfox české výroby, obchod podpořil ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na návštěvě Kyjeva. Výhrady má předseda vládního hnutí SPD Tomio Okamura. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ale jde o byznys a kabinet o něm nerozhoduje. Ukrajina měla už dřív zájem také o bitevníky L-159 z výzbroje české armády. Minulá i současná vláda ale odprodej odmítly s tím, že je letectvo potřebuje.
před 20 hhodinami

Na Plzeňsku po srážce havaroval autobus s dětmi, řidička auta zemřela

Na Plzeňsku havaroval ve čtvrtek autobus, který převážel desítky dětí předškolního věku. Po kolizi s osobním autem se ocitl částečně na boku, hasiči děti a pedagogy dostávali ven okénky. Řidička auta zemřela. V autobuse utrpělo zranění deset dětí a čtyři dospělí. Žádné zranění není život ohrožující, řekl mluvčí záchranné služby Martin Štěpán. Provoz se v místě nehody na silnici I/27 obnovil před 20. hodinou, sdělil mluvčí krajské policie Michal Schön.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Ministr Tejc počítá se zrušením 27 okresních soudů

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) počítá se zrušením 27 okresních soudů a jejich sloučením do větších celků. Po čtvrtečním jednání ministra s předsedy krajských soudů to uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Ve většině dotčených lokalit zůstanou podle něj soudní pracoviště zachována v podobě poboček. Občané tak budou mít nadále zajištěnou dostupnost základních soudních agend – například opatrovnických, v nichž se rozhoduje o svéprávnosti či svěření dětí do péče.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.