Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 38 kandiduje uskupení KONZERVATIVNÍ ALTERNATIVA, lídrem je Pavel Poláček. Rozhovor s ním vedla Barbora Kroužková.
Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Pavel Poláček (KoA)
Rozhovory s lídry kandidátek do EP: Pavel Poláček (KoA) (zdroj: ČT24)
Na svém webu uvádíte: „Jedině Evropa vlastí, tak, jak ji formuloval Charles se Gaulle, to znamená Evropa spolupracujících národů od Gibraltaru po Ural, zaručuje další rozvoj a vývoj Evropy a jejích civilizačních zásad jako nejvyšších hodnot, které kdy byly vytvořeny.“ Takže vystupovat z Evropské unie nechcete? Abychom si vyjasnili váš postoj.
Na tuto otázku už jsem jednou odpovídal. To znamená – prozatím ne. Evropská unie byla stavěna na základech mírové politiky, to znamená, aby nebyly války, aby nebyly problémy, aby tady nebyli teroristi a tak dále. A bohužel od Lisabonské smlouvy došlo k určité změně, to znamená, došlo k tomu, že se začíná prosazovat militarizace Evropy. To je jednoznačné, to lze dokázat a vyjádřit na základě některých politiků. Usiluje se o to, aby se zvýšil podíl zbrojení na hrubém domácím produktu.
A jak byste to dokázal na příkladu České republiky? Nemluvíme teď o výdajích, které máme jako závazek v jiné organizaci.
Co se týče České republiky, to je země, která vcelku stojí v pozadí. Nejvíc protestuje Německo, které zdůrazňovalo na konferenci v Mnichově, že se jim s největší pravděpodobností nepodaří dosáhnout na dvě procenta HDP. Teď je otázka další a to je otázka, proč zbrojit – jestli je tady nějaký nepřítel nebo jsme v nějaké vážné situaci. Já si myslím, že bychom neměli pokračovat v militarizaci Evropy, to je i Česká republika. Protože hlavním naším problémem v současné době je terorismus a potom je to migrace.
To jsou věci, na které se budete chtít zaměřit, pokud se dostanete do Evropského parlamentu? Chápu to dobře?
Já se chci zaměřit na problematiku zemědělství a problematiku venkova. Protože jsem měl možnost pracovat profesionálně v zemědělské výrobě a potom jsem měl i možnost pracovat v zahraničí.
K tomu co jste říkal, migrace klesá, to jsou konkrétní statistická data.
Ano, to máte pravdu. To je správné přesné konstatování. Ale bohužel migrace pořád pokračuje. V malém počtu, můžeme to doložit třeba na Španělsku, kde na plážích, řekl bych, skoro prakticky každý den přijíždí čluny, kde přijíždějí migranti, ti se rozptýlí a cestují nahoru, na sever do Španělska a ze Španělska se potom dostávají do Německa.
Jak byste to řešil? To znamená vnější ochranu hranic Evropské unie, pokud tedy mluvíme o tom, že chcete, aby Česko bylo dál členem Evropské unie?
Rozhodně je potřeba se zamyslet nad ochranou hranic především vnějších, a to buď vlastními silami, anebo nadnárodními silami.
Teď mluvme o vnějších hranicích Evropské unie, protože jste zmiňoval nárazníkový stát Španělsko.
Samozřejmě že vnější hranice je prakticky nejdůležitější v současné době. A i přesto, že ostraha určitým způsobem je, tak není natolik dostatečná, aby zajistila přerušení toho proudu migrace. My si musíme říct, jak to s tou migrací je. Když někdo chce migrovat nebo odejít třeba do Kanady, tak musí napsat žádost. Uvedu příklad: přihlásí se tam 250 instalatérů a Kanada si z toho vybere pracovníky, které potřebuje. Ale tady to byla řízená, tohleto je řízená migrace.
Kdo ji řídí?
To je strategický záměr, řekl bych, snížit autoritu Evropy. Když se zamyslíme nad problémy Evropy jako důležitého článku promírové politiky, tak je tady jeden problém: jednak se v současné době připravuje odchod Velké Británie, to je určité negativum pro Evropskou unii. A další věc je migrace. Protože kdo ji řídí? Samozřejmě to je taková otázka, jako třeba kdo řídí Evropskou unii…
Mám tu konkrétní informaci, že rekordních více než 41 milionů lidí muselo loni opustit své domovy kvůli válečným konfliktům a násilí. Česká republika funguje i v rámci mezinárodního práva, dodržuje ho samozřejmě i Evropská unie. To máte nejen nelegální migranty, ale i lidi vyštvané válkou ze svých domovů.
Pokud sem migrant přijde, tak je potřeba, aby to posoudily příslušné orgány, jestli je to důvodné. To znamená, jestli on má důvod sem přicestovat a požádat o azyl, ale…
Vy jste zmiňoval Velkou Británii. Pokud jde o ni, tak poslední datum, se kterým operujeme, je 31. říjen. Byl byste pro dřívější opuštění, pro nějaké vyjasnění, usnadnění toho odchodu Velké Británie z Evropské unie? Ta zatím ještě neschválila ani rozvodovou dohodu.
Je to zajímavá otázka, protože termínů bylo několik, byl leden, únor, březen, teď je tam myslím 22. květen. Já si myslím, že musíme brát v úvahu vyjádření ministra financí Velké Británie, který jaksi charakterizuje současnou situaci a hledá nějakou cestu, která by byla optimální pro obě strany, to znamená jak pro Velkou Británii, tak pro Evropskou unii. A dochází asi k tomu závěru, že v každém případě musí být nějaká dohoda. To znamená, musí se dohodnout obě strany, ať je to celní unie, nebo jiná forma, ale to si musí vyřešit Britové sami. A potom je to další otázka, a to je otázka referenda. Že referendum, které bylo první, to znamená ten rozdíl 800 tisíc lidí, který byl ve prospěch odchodu, tak ministr financí upozorňuje na to, že by se mělo vycházet z toho prvního brexitu.
Byl byste pro referendum o odchodu z Evropské unie tady u nás, v Čechách? Pro tu možnost vypsání takového referenda?
Já si myslím, že by to bylo správné. Protože když jsme vstupovali do NATO, tak to bylo bez referenda. To bylo cestou administrativní a vstoupili jsme tam bez referenda. A když jsme my vstupovali do Evropské unie, je třeba říct, že rozdíl byl asi 70 ku 30. Já jsem si to dovolil vyjádřit v jedné své publikaci, že v naší republice média byla tak silná a agresivní, že když jste si pustili ráno rádio, v poledne rádio, večer rádio, tak vždycky se říkalo, jaká je Evropská unie vynikající, bezchybná a tak dále. Doslova musím říct popravdě, že to byl dokonce mediální teror.
Ještě si dovolím jednu otázku. Vy jste proti přijetí eura, ale píšete: „My v těchto volbách czexit ani zachování české koruny neslibujeme.“ Jak to v otázce eura přesně míníte?
Otázka eura je složitá věc. Musíme vycházet z faktů. Euro…
Jenom krátce, prosím.
Eurozóna prokázala, že nemá slibné výsledky. Neměli tak slibné výsledky, protože museli požádat Evropskou unii o finanční pomoc, protože jim žádná banka nechtěla půjčit peníze. To se jednalo o Řecko, Portugalsko, Španělsko, Kypr a tak dále. Ta věc je velmi složitá a já se přikláním k tomu, že bychom neměli vstupovat do eurozóny právě v tomto období.