Příjmy šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, které byly předmětem auditu, nesedí s příjmy, které uvedl v majetkových přiznáních pro sněmovnu. Podle zjištění zpravodajského webu Českého rozhlasu se liší o desítky milionů korun. Babiš ale rozpor odmítá. Audit podle něho řešil jen vybrané položky.
Rozhlas: Audit Babišových příjmů se liší oproti majetkovému přiznání o desítky milionů
V majetkových přiznáních za rok 2014 Babiš uvedl, že vydělal 201 milionů korun (po zdanění, bez výnosů z dluhopisů). Podle auditu to ale bylo 175 milionů. V dokumentech pro Poslaneckou sněmovnu tak podle rozhlasu přiznal o 26 milionů více než v auditu, který vychází z jeho daňových přiznání.
Ministr v reakci na zprávu Českého rozhlasu později uvedl, že účetní bohužel udělala v majetkovém přiznání chybu. Uvedla do něj, že částka 201 milionů korun je po zdanění. „Příjmy jsou ale hrubé, ne čisté. To je ta chyba, proto to nevyšlo,“ uvedl na tiskové konferenci. Zároveň vyzval ostatní politiky, aby také zveřejnili všechny své příjmy z minulosti.
Babiš: Účetní udělala v majetkovém přiznání bohužel chybu (zdroj: ČT24)
Nejasnosti ale provází i příjmy uvedené v majetkovém přiznání za rok 2015. Babiš uvedl, že měl příjmy ve výši 48 milionů korun. Z přehledu ale nelze vyčíst, které z nich jsou po zdanění nebo které se nedaní. Podle auditu si měl za daný rok přijít na 22 milionů čistých příjmů. Této sumě se v dokumentech dostupných ve sněmovně nejvíce blíží příjem „výnosy z půjčky“ ve výši 22,5 milionu.
Babiš tvrdí, že všechny příjmy, které byly předmětem auditu, byly i v majetkovém přiznání. Opačně to ale neplatí. V majetkovém přiznání za rok 2015 uvádí také například výnosy z prodeje nemovitostí ve výši 23,6 milionu korun. Ty ale zřejmě danit nemusel, nezahrnul je proto ani do auditu. V něm jako nedaňové příjmy totiž uvedl pouze prodej akcií společností Afeed, Afeed CZ a Profrost v letech 2009 až 2011 za asi 748 milionů korun.
Cílem auditu ale podle šéfa ANO nebylo prověřit všechny jeho příjmy. Primárně měl doložit, že v roce 2013 měl na nákup první várky dluhopisů v hodnotě 1,25 miliardy korun dostatek peněz. „Smyslem auditu bylo ukázat, že jsem dosáhl příjmů, které významně převyšovaly částku na pořízení dluhopisů. Auditoři proto kompletně ověřili největší transakce. Ne tedy každý příjem,“ reagoval Babiš.
Závěry auditorů z firem EY a PWC potvrdily, že si do klíčového roku 2013 Babiš vydělal 1,3 miliardy korun po zdanění. Další peníze měl v této době z prodeje akcií zmíněných společností (748 milionů). Celkem si tak podle auditu do roku 2015 po zdanění vydělal zhruba 1,503 miliardy. Další nedaněné peníze získal v posledních dvou auditovaných letech z výnosů z korunových dluhopisů, a to 166 milionů korun. Celkově si tak od roku 1996 do 2015 přišel na 2,4 miliardy korun.
Původně přitom Babiš v lednu v rozhovoru pro Deník.cz uvedl, že od roku 1993 do 2015 měl čistý příjem 1,526 miliardy korun. To záhy rozporoval server Echo24. Upozornil, že podle majetkových přiznání nemohl mít na nákup korunových dluhopisů dostatek peněz. Pokud se totiž sečtou Babišovy příjmy, které přiznal v letech 2014 a 2015 v majetkových přiznáních a odečtou se od této sumy, vyjde, že v roce 2013 měl k dispozici „pouze“ 1,1 miliardy korun.
Babiš proto přišel s vysvětlením, že měl ještě další nedaněné příjmy, které v majetkových přiznáních neuvedl. Potvrdila to také v pátek vydaná zpráva auditorů, která vznikla na jeho objednávku. Kritizuje ji například analytička Echo24 Lenka Zlámalová. „Nejde o žádný audit, je to jakési zjištění příjmů. Ve mně to spíš vyvolává další pochybnosti,“ řekla v sobotu pro Český rozhlas Plus.
Zlámalová navíc upozornila, že Komise pro cenné papíry v USA udělila loni na podzim poradenské společnosti EY pokutu přes devět milionů dolarů za nadstandardní vztahy s klienty. „Jsou to auditoři Agrofertu. Bývalý a současný auditor Agrofertu. Pokud chcete skutečně nezávislý audit vašich příjmů, tak toho auditora musí objednat někdo jiný,“ dodala.
Uvést „přesné, pravdivé a úplné“ oznámení o majetku politikům ukládá zákon o střetu zájmů. Za jeho porušení hrozí pokuta až 50 000 korun. Kontrolu přiznání má na starosti mandátový a imunitní výbor, který ale řeší spíš formálními nedostatky. Pokud ovšem členové výboru nějaké nesrovnalosti zjistí, například z veřejných zdrojů, obrací se podle místopředsedy výboru Martina Plíška (TOP 09) na příslušný úřad v místě trvalého bydliště dotčeného politika.