Roundup se v Česku prodává méně. Kontroverzní glyfosát je ale i v náhražkách

7 minut
Události: Kontroverzní glyfosát je v Roundupu i náhražkách
Zdroj: ČT24

Roundup je nejen v Česku jedním z nejpoužívanějších herbicidů. Debatu kolem něj znovu otevřelo rozhodnutí amerického soudu odškodnit částkou 6,5 miliardy korun Dewayna Johnsona, který umírá na rakovinu a tvrdí, že právě kvůli Roundupu. V Česku zájem o přípravek klesá.

Přestože je v celé Evropské unii povoleno používání Roundupu minimálně do konce roku 2022, čeští prodejci si všímají, že poslední roky je o tento herbicid nižší zájem. Mohou za to především jeho levnější alternativy.

„Cenový rozdíl mezi náhražkami je podstatný, jsou levnější třikrát, čtyřikrát,“ říká prodejce Roman Mitisek. I ty ale obsahují glyfosát, tedy stejnou klíčovou a zároveň problematickou látku, jakou obsahuje Roundup.

Nižší zájem o Roundup teď ale evidují prodejci i kvůli rozhodnutí soudu ve Spojených státech. Bývalý školní správce Johnson vymohl miliardy za to, že mu glyfosát v Roundupu, s nímž několikrát ročně pracoval, způsobil rakovinu.

Přesto stále platí, že v Česku používá glyfosát každý druhý zahrádkář. „Když se chce člověk opravdu chránit, měl by použít roušku, rukavice, mít tělo celé zakryté oděvem, případně se po aplikaci omýt,“ doporučuje předseda Českého zahrádkářského svazu Brno-město Martin Říha.

Glyfosátové přípravky způsobí, že rostlina začne do dvou nebo tří hodin vadnout a po dvou týdnech uhyne i s kořenovým systémem.

Spotřeba glyfosátů v Česku je kolem 750 tisíc kilogramů. Je to stále na podobné úrovni, přesto dochází k malému meziročnímu poklesu.
Vladimír Smutný
vědecký pracovník, Mendelova univerzita v Brně

Nebezpečný glyfosát? Vědci se zatím neshodují

Dnes je z glyfosátu jedna z nejprozkoumanějších látek světa, jeho škodlivost posuzovaly tisíce studií. Ovšem často s protichůdnými výsledky: mírně varovné stanovisko přijala Světová zdravotnická organizace (WHO), naopak regulační agentury Evropské unie nebo Spojených států tvrdí, že herbicid nejspíš rakovinu nezpůsobuje.

„V Evropě jde o Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropskou chemickou agenturu. Obě shodně konstatují, že zatím není dostatek důkazů pro to, aby glyfosát mohl být klasifikován jako látka karcinogenní, a zároveň to není látka mutagenní nebo toxická pro reprodukci,“ shrnuje stanoviska evropských regulačních agentur vedoucí Katedry agroekologie a biometeorologie České zemědělské univerzity Josef Soukup.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tato stanoviska, na základě kterých nedávno Unie prodloužila glyfosátu licenci o dalších pět let, vznikla na základě rešerše stovek existujících studií, úřad pro bezpečnost potravin jich zkoumal zhruba 2700, celkem 75 tisíc stránek. „Přihlížejí ke všemu, co je dnes k dispozici na základě současného vědeckého poznání,“ říká Soukup.

Zároveň ale existuje řada odborníků i studií, kteří stejně jednoznačně tvrdí pravý opak, než pro co se rozhodly evropské úřady. „Mám americké review z loňského roku, které jasně říká, že jsou prokázány rakovinotvorné účinky glyfosátu u myší. Pak mám studii, která říká, že v evropských zemědělských půdách se vyskytuje značné množství glyfosátu, což odporuje tomu, co říká výrobce – že se velmi rychle rozkládá,“ upozorňuje Jakub Hruška z oddělení biogeochemických a hydrologických cyklů Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. 

A vysvětluje, proč není jednoznačná shoda odborníků: „Původní studie nebyly možná udělány zcela korektně, případně je udělaly firmy, které samy tento herbicid vyrábějí.“

Nevyjasněné otázky o škodlivosti ale přivedly některé zemědělce k tomu, že se glyfosátu vyhýbají. Například Veřejná zeleň Brna, která spravuje největší brněnské parky, přestala glyfosáty používat před dvěma roky. Místo toho používá k likvidaci plevele horkou vodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Analýza: K říjnovým sněmovním volbám přišli méně často lidé ve středním věku

V říjnových sněmovních volbách hlasovali méně často než další věkové skupiny lidé ve středním věku od zhruba 25, 27 do 45 let. Výrazně podprůměrná byla účast žen kolem třiceti a čtyřiceti let, volit jich přišlo 58 procent. Nejmladší voliči se naopak nechali zmobilizovat, lidé v důchodovém věku prokázali výraznou disciplínu, vyplývá z analýzy datových souborů šesti agentur (STEM, Kantar, Ipsos, Median, NMS a Data Collect), které spojily své informace do rozsáhlého souboru o více než 7500 respondentech.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Falešný policista vylákal ze školy v Blansku miliony. Podvodníkům pomáhá i AI

Základní a mateřská škola Salmova v Blansku přišla kvůli podvodu o miliony korun, situací se zabývá už i město. Policie minulý týden uvedla, že žena z Blanenska uvěřila smyšlené historce podvodníků o tom, že si na její jméno někdo chtěl vzít bankovní půjčku, a poslala jim skoro deset milionů. Fiktivní policista ji přes telefon přesvědčil, že její peníze i finance školy jsou v ohrožení. Podle expertů pracují podvodníci i díky umělé inteligenci stále sofistikovaněji. Zásadní je zachovat klid a pravost informací si vždy ověřit, radí.
před 5 hhodinami

Plaga rozhodne o změnách v revizi vzdělávacího programu do konce února

Do konce února rozhodne ministr školství Robert Plaga (za ANO) o případných změnách v revizi takzvaného rámcového vzdělávacího programu v základních školách. Uvedl to ve středu na jednání sněmovního výboru po představení priorit svého resortu. Klíčové pro změny ve školách je podle něj to, aby měli učitelé dost podpůrných materiálů. Plaga také trvá na tom, že druhý jazyk by si od sedmé třídy děti měly vybírat, a ne ho mít povinně, jak s tím počítá současný dokument. Nový vzdělávací program schválil bývalý ministr Mikuláš Bek (STAN). Povinný má být pro prvňáky a šesťáky od září 2027.
před 6 hhodinami

Biatlonové závody v Novém Městě omezí dopravu v okolí, přijedou tisíce lidí

Na Světový pohár v biatlonu v Novém Městě na Moravě přijedou podle pořadatelů desítky tisíc diváků. Akce začne ve čtvrtek a potrvá až do neděle. V okolí bude omezená doprava. Některé silnice budou zcela neprůjezdné. Ubytovací zařízení v okolí už jsou v termínu závodů víceméně obsazená, především na víkend. Podle prezidenta biatlonového svazu Jiřího Hamzy jsou vstupenky téměř vyprodané, nízké stovky zbývají na neděli.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Udělá vlny a vytvoří si tak prostor k vyjednávání, říká o Trumpovi Červený

Prezident USA Donald Trump vyjednává stejným způsobem po několik desítek let, myslí si místopředseda sněmovního hospodářského výboru Igor Červený (Motoristé). Trump podle něj postupuje stejně i v případě Grónska. „Udělá vlny, vytvoří si prostor pro vyjednávání a pak v klidu zasedne a dojedná to,“ prohlásil poslanec vládní strany v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Kouzlo spočívá podle Červeného v tom, že se protistraně předem neprozradí, jakým způsobem se bude vyjednávat.
před 7 hhodinami

Senát se postavil proti rušení televizních a rozhlasových poplatků

Senát se ve středu postavil proti rušení rozhlasových a televizních poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. V přijatém usnesení vyzval vládu, aby upustila od „destrukce“ systému poplatků, který podle něj spolehlivě funguje už víc než třicet let. Senátoři míní, že zrušení systému poplatků a převod na financování ze státního rozpočtu vystavuje média veřejné služby nebezpečí subjektivního rozhodování a politické zvůle. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Senátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát vybral Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou jako kandidáty na ombudsmana, vybírat z nich bude sněmovna. Dále souhlasil s dalším působením Česka v takzvané koalici ochotných. Na rozdíl od sněmovny odsoudil protiukrajinské výroky šéfa SPD Tomia Okamury. Horní komora se usnesením rovněž postavila proti rušení televizních a rozhlasových poplatků.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...