Praha – Ve vojenském kostele sv. Jana Nepomuckého na pražských Hradčanech začala pietní vzpomínka za vojáky padlé při operacích v zahraničí. Bylo jich celkem 25, pietu uspořádala armáda přesně rok ode dne, kdy sebevražedný útočník v Afghánistánu zabil čtyři české vojáky a pátému způsobil poranění, kterému po týdnu podlehl.
Rok po nejhorší ztrátě vzpomínala armáda na padlé v zahraničních misích
David Beneš, Ivo Klusák, Libor Ligač a Jan Šenkýř zahynuli před rokem, když hlídkovali u spojenecké základny Bagrám. Po převozu do Prahy zemřel i Jaroslav Lieskovan. Jediný útok tak zvýšil počet českých vojáků padlých po roce 1989 při zahraničních misích o čtvrtinu. Vojáci si letos jejich památku připomínají přímo v Afghánistánu, v posádkách v Chrudimi a Žatci, odkud pocházeli, vzpomínali i vojáci v některých dalších útvarech.
Vrcholem byla pietní vzpomínka ve vojenském kostele v Praze. Součástí bylo zapálení svíček, společné modlitby a položení květin. „Každá smrt je tragická, každá předčasná smrt dvojnásob – ale ne zbytečná. Je důležité uvědomit si, že mír něco stojí a někdy je cena setsakra vysoká. Je zdrojem řekněme i optimismu, že jsou lidé, kteří jsou ochotni dát život,“ podotkl ministr obrany Martin Stropnický.
Akci zorganizoval náčelník generálního štábu Josef Bečvář, který by chtěl ze vzpomínky na padlé vytvořit tradici. „Nesmíme na ně zapomínat. Snažili jsme se najít vhodnou formu, abychom si výročí připomněli,“ řekl.
Útočník měl policejní uniformu
K útoku v Bagrámu v Afghánistánu došlo 8. července 2014 po sedmé ráno místního času (po páté SELČ). „Spousta lidí šla na snídani. Ve stejný moment to zachytilo mě, protože důstojník, který měl směnu, mě okamžitě volal, že se stal ten incident,“ vzpomněl Jiří Pazděra, který tehdy strážní rotě v Bagrámu velel. Čeští vojáci nepadli při nájezdu na spojeneckou základnu, šlo o sebevražedný útok na pětičlennou hlídku vojáků, kteří hlídkovali v jejím okolí.
Útočník byl převlečen za místního policistu, popsal po útoku tehdejší náčelník generálního štábu Petr Pavel. Odpálil se v davu, který přitom měl být pro vojáky zárukou bezpečí. „Byly tam přítomny i ženy a děti, což se v případě předešlých podobných útoků nestalo – civilisté odešli, byli odtaženi, a potom následoval útok. Ne že to snížilo jejich pozornost, ale byl to signál, že nic podobného nehrozí,“ upozornil redaktor Aktuálně.cz Jan Gazdík. Na místě zahynulo celkem jedenáct lidí, bylo mezi nimi sedm afghánských civilistů, dva policisté a čtyři čeští vojáci. Pátý člen hlídky utrpěl těžké zranění, kterému po týdnu podlehl. K útoku se přihlásilo hnutí Taliban.
Bagrámská základna je největším spojeneckým zařízením v Afghánistánu. Je v ní velké letiště, které dokáže odbavit i největší transportní letouny. Celkem se na její ochraně podílí 150 českých vojáků, kteří kontrolují okolí základny, aby předem zabránili útokům na ni.
Účast českých a čs vojáků na zahraničních misích po r. 1989:
- 1990–1991: Irák, operace Pouštní štít a Pouštní bouře – do operací na ochranu Saúdské Arábie a osvobození Kuvajtu se zapojilo 200 vojáků z československé protichemické jednotky, v dalších letech se armáda účastnila humanitární mise v Iráku
- 1992–dosud: země bývalé Jugoslávie, mise UNPROFOR, UNCRO, IFOR, SFOR, KFOR, Essential Harvest a ALTHEA – československá a česká armáda se zapojily do mírových misí, které poslala do jednotlivých zemí bývalé Jugoslávie OSN v průběhu a po ukončení válek v Chorvatku, Bosně a Kosovu, celkem se jich zúčastnilo na 17 tisíc vojáků, krátce působili také v Makedonii
- 2002–2003: Kuvajt, součást operace Trvalá svoboda – více než 600 českých vojáků z jednotek radiační, chemické a biologické ochrany se vystřídalo v Kuvajtu v rámci protiteroristické operace
- 2003–2006: Irák – čeští vojenští policisté se podíleli na výcviku policie režimu, který se ujal moci v Iráku po pádu Saddáma Husajna
- 2004–dosud: Afghánistán, součást operací ISAF a Trvalá svoboda – na pět tisíc vojáků se vystřídalo na misích v Afghánistánu, mezi nejvýznamnější operace patřila práce Provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar v letech 2008–2013
- 2013–dosud: Mali, mise EU TM – skupina českých vojáků chrání velitelství výcvikové mise EU a částečně se podílí i na výcviku malijských vojáků
- mise vojenské nemocnice: v zemích postižených válkami, ale například také po zemětřesení v Turecku (1999) působila česká polní nemocnice
- mise taktického letectva: v letech 2009 a 2013 hlídkovali čeští stíhači nad Pobaltím, v roce 2014 hlídali islandský vzdušný prostor, což si zopakují i letos
- další mise: některých misí se účastní malé skupiny českých vojáků, například pozorovací mise na Golanech nebo protipirátské operace v Somálsku
Smrt vojáků jako politikum
Smrt čtyř českých vojáků byla největší jednorázovou ztrátou Armády ČR v její historii; celkem v Afghánistánu zahynulo mezi lety 2007 a 2014 deset jejích příslušníků. Po bagrámském útoku založil generální štáb spolu s Katolickou charitou speciální fond, který má pomáhat veteránům a pozůstalým. „Neobsahuje jenom finanční pomoc, ale i psychlogickou pomoc, pomoc při hledání práce,“ upozornil Jan Gazdík.
Tragický následek bagrámského teroristického útoku se stal i politickým tématem. Zatímco premiér, prezident, někteří ministři a poslanci stran koalice i části opozice vyjádřili soustrast rodinám a ocenili hrdinství vojáků, část politiků využila útok ke kritice české armády a její účasti na zahraničních misích. K jejich ukončení vyzval například předseda KSČM Vojtěch Filip nebo bývalý premiér Jiří Paroubek. Až k soudu se potom dostal člen KSČM Michal Kesudis, který na facebooku označil zabité vojáky za „žoldáky“ a útok na ně schválil. „To, co se jim stalo, si po čertech zasloužili. Jsem vděčný, že nás těch šmejdů zbavili,“ uvedl. Soudu letos řekl, že si za svými slovy stojí.
Prezident Miloš Zeman naopak pět vojáků, kteří padli v Bagrámu, a také šestého, který v Afghánistánu utrpěl zranění krátce poté, vyznamenal 28. října medailí Za hrdinství.