Rodičovský příspěvek chtějí poslanci rozšířit. Do Rady ČTK poslali Davida Soukupa

Poslanci opět navrhli rozšíření okruhu rodin, které by měly nárok na zvýšený rodičovský příspěvek. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala zákon o právu občanů na digitální služby, díky němuž by úřady s občany měly komunikovat zejména elektronicky. Do Rady ČTK zákonodárci zvolili Davida Soukupa, jehož nominovalo hnutí ANO. Angelika Bazalová a Michal Semín postupují do druhého kola. Ve středu se sněmovna také opět zabývala vládním daňovým balíčkem.

Kvůli starším občanům zůstane papírová forma zachována, pokud ale zákon o digitálních službách projde legislativním procesem, státní správa bude muset změny v dokladech, výpisy z rejstříků či žádosti o státní podporu řešit elektronicky. Po občanech by měly státní úřady požadovat nezbytné údaje pouze jednou, chybějící data by si měly zjistit z registrů.

Poslanecký návrh zákona zavádí i povinnost úřadů takové služby elektronicky poskytovat. Nemá se ale týkat samospráv vzhledem k tomu, že na malých obcích by s tím mohli mít kvůli nedostatečné vybavenosti problémy.

Zdanění rezerv pojišťoven, tabáku, alkoholu i hazardu

Ve druhém čtení poslanci jednali o vládním daňovém balíčku, který především zvyšuje spotřební daně u lihu a tabákových výrobků. Balíček také počítá se zdaněním technických rezerv pojišťoven. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) se tak odstraní nesystémová výjimka; opozice ale ve středu mluvila o faktickém znárodnění pojišťoven a destabilizaci sektoru.

Rozpočtový výbor nepodpořil žádné poslanecké návrhy u zdanění těchto rezerv. Doporučil ale zachovat daňové osvobození plynu určeného pro vytápění v domovních kotelnách a navrhl úpravy ve zdanění hazardu včetně výher. Sněmovna ale projednávání balíčku přerušila a zatím není jasné, kdy se k němu vrátí.

Opozice chce rodičovský příspěvek rozšířit

Rovněž ve druhém čtení sněmovna projednávala zvýšení rodičovského příspěvku. Základní příspěvek by měl vzrůst od ledna podle vládní novely o 80 tisíc korun na 300 tisíc korun. V případě vícerčat se zvýší z 330 tisíc na 450 tisíc korun. Vyšší rodičovská připadne podle předlohy rodičům novorozenců i dětí do čtyř let, kteří budou příspěvek zrovna pobírat.

Ve středu se ale ve sněmovně sešlo hned několik pozměňovacích návrhů, aby příspěvek vzrostl i rodinám, které jej už vyčerpaly. Rozšíření okruhu rodin s nárokem na vyšší příspěvek navrhli Jan Bauer (ODS) spolu s Lucií Šafránkovou (SPD) a Pavla Golasowská (KDU-ČSL), podle níž je vládní návrh diskriminační. Bauer jej označil za neobhajitelný. Obdobným směrem míří úprava Piráta Tomáše Martínka.

Sociální výbor však už dřív tyto, ale i další poslanecké pozměňovací návrhy nepodpořil. Vládní předlohu doporučil schválit beze změn. Navzdory neúspěchu ve výboru skupina opozičních poslanců znovu navrhla valorizaci příspěvku stejně, jako je tomu u důchodů. Poslankyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová spolu s Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL) znovu prosazuje úpravu, podle níž by mohli příspěvek pobírat i prarodiče.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) představila šest variant možného zvyšování příspěvků na péči o postižené lidi bez nutnosti měnit pokaždé zákon. V úvahu podle Maláčové připadá valorizace příspěvku na péči podle vývoje průměrné hrubé mzdy, vývoje průměrného důchodu, podle inflace, podle inflace a růstu mezd a podle růstu minimální mzdy.

Dopady na státní rozpočet by činily podle hrubých odhadů půl miliardy až tři miliardy korun ročně. Jednotlivé varianty nyní ministerstvo posuzuje. Příspěvky na péči pobírá asi 360 tisíc lidí.

V Radě ČTK zasedne Soukup

Poslanci také vybírali nové členy Rady České tiskové kanceláře. Ve volbě uspěl nominant hnutí ANO David Soukup, zastupitel Prahy 3. Získal 93 ze 180 odevzdaných hlasů. Neuspěla naopak Angelika Bazalová, již nominovali Piráti, se ziskem 75 hlasů a Michal Semín (nominován SPD), který obdržel 31 hlasů. Pro zvolení bylo potřeba 91 hlasů.

Někdejší novinářka BBC i ČT Bazalová i místopředseda spolku Akce D.O.S.T. Semín postoupili do druhého kola volby, které by se mělo uskutečnit na říjnové schůzi dolní komory.

Sedmičlenná Rada ČTK je orgán, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly tohoto veřejnoprávního média. Do její působnosti náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu agentury.

Harmonogram schvalování rozpočtu

Poslanci také schválili harmonogram projednávání státního rozpočtu pro příští rok. V prvním čtení by se na plénu měl objevit 23. října. Pokud v něm sněmovna základní parametry schválí, už je nebude moci měnit. Bude už jen možné navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Samotné schvalování by mohlo přijít na řadu 4. prosince, tedy o dva týdny dříve než loni. 

V prvním čtení by měli poslanci dále projednat novely o platech v Nejvyšším kontrolním úřadu a širší poslaneckou novelu trestního zákoníku, která mimo jiné zvyšuje hranici škody pro posuzování majetkového protiprávního skutku jako trestného činu z pěti na deset tisíc korun a rozšiřuje využívání dohody o vině a trestu.

Zaorálek místo Staňka, Staněk místo Zaorálka

Sněmovna ve středu na návrh ČSSD také schválila několik změn ve výborech. Místo nového ministra kultury Lubomíra Zaorálka zasedne v zahraničním výboru místopředseda strany Ondřej Veselý. Ve školském výboru pak Zaorálka nahradil bývalý šéf resortu kultury Antonín Staněk, který zamířil také do zemědělského výboru. Z něj dříve rezignoval Jan Birke.

Další změny schválila dolní komora na návrh klubu KDU-ČSL. Předseda lidovců Marek Výborný rezignoval na členství ve volební komisi a v komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Do volební komise za něj nastoupil Jan Čižinský, do kontrolní komise bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...