Rodičovská u dvojčat je stejná jako u jedináčka, sněmovna chystá změnu

Nahrávám video
Reportáž: Chvojka chce u vícerčat zvýšit rodičovskou
Zdroj: ČT24

Rodičovský příspěvek pro matky a otce dvojčat nebo vícerčat by mohl narůst nejméně o polovinu. Zvýšení státní podpory prosazuje ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) a předběžný souhlas s jeho návrhem zaznívá od koaličních i opozičních stran. Rodiče dvojčat mají v současnosti nárok celkem na 220 tisíc korun čili stejně jako u jednoho potomka a nový systém chce tento nepoměr napravit.

„Zapracuji na novele zákona, která srovná nespravedlnost, kdy rodina s vícerčaty dostává stejný rodičovský příspěvek jako rodina s jedním dítětem. Přijde mi to nelogické,“ avizuje sociálnědemokratický ministr Chvojka, sám otec dvojčat. „S dvojčaty a vícerčaty se náklady domácnosti pochopitelně zvyšují. Rád bych, aby tyto rodiny měly nárok na příspěvek alespoň o polovinu vyšší.“

Podle Chvojkova záměru by rodiče dvojčat v souhrnu čerpali až 330 tisíc korun a rodiny s vícerčaty až 440 tisíc. Svůj návrh chce ministr ještě konzultovat s ministerstvem práce a sociálních věcí, a to poměrně spěšně, protože se krátí čas do konce volebního období. Kvůli rychlejšímu projednání by měl jít návrh cestou poslanecké novely, hotový by měl být během února.

K prosazení vyššího rodičovského příspěvku by se dala využít novela o státní sociální podpoře, kterou má sněmovna v dohledné době projednávat ve druhém čtení, a do které tedy poslanci mohou ještě zařazovat své doplňující a pozměňující návrhy.

Norma se primárně věnuje délce rodičovské – a chce umožnit čerpat kratší rodičovskou s vyšším příspěvkem. Nyní se při dvouletém rodičovském volnu vyplácí 11 500 korun, při tříletém 7600 korun a při čtyřletém 3800 korun.

Návrh na zvýšení rodičovského příspěvku
Zdroj: ČT24

Souhlas zaznívá z koalice i opozice

V Česku se rodí méně vícerčat než dřív. Na tisíc porodů připadá podle demografické příručky 15 narození více dětí naráz, v roce 2010 to bylo 21. V roce 2015 přišla na svět při 13 porodech trojčata a při 1617 porodech dvojčata. Čtyřčata se narodila naposledy v roce 2003, jediná česká paterčata pak v roce 2013.

Dvojčata
Zdroj: ČTK/SCANPIX BILDHUSET/Anders Thessing

Že by právě do tohoto zákona mohly přibýt koeficienty, které myslí na rodiče vícerčat, už dříve avizovali lidovci – a proti Chvojkovým snahám tak nic nenamítají. „Já jsem na to upozorňoval už v minulosti. Systém vůči rodičům vícerčat není spravedlivý, mají nejen více práce, ale také více nákladů,“ prohlásil místopředseda křesťanské demokracie Marian Jurečka. Plán se zamlouvá i třetí koaliční straně, hnutí ANO. „Musí se to spočítat, ale říkám, že asi ano,“ prohlásil šéf hnutí a ministr financí Andrej Babiš.

Podpora návrhu pak zní i od opozice. „Potřebovali bychom znát parametry, celkové náklady, ale myslím, že to je nápad, který stojí za diskusi,“ prohlásil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Malé děti mají dnes velké potřeby a tyto potřeby jsou hodně drahé,“ doplnila poslankyně za KSČM Soňa Marková a obdobně mluví i místopředsedkyně Úsvitu Jana Hnyková: „Když se vám narodí více dětí najednou, tak jsou nároky na péči samozřejmě větší.“

Dílčí výhrady zaznívají jen od TOP 09. „Je otázka, co s dětmi, které se narodí blízko sebe, třeba už po roce. Tam rodina také nemá nárok na dva rodičovské příspěvky,“ prohlásila místopředsedkyně Markéta Adamová.

Další rodinná témata? Přídavky a zálohované výživné

Lepší finanční podmínky pro rodiče dvojčat či paterčat nejsou jediné téma rodinné politiky, kterým se koalice zabývá. Do dvou týdnů chtějí vládní strany najít kompromis ohledně dětských přídavků; ČSSD preferuje jejich měsíční zvýšení na 1000 (u dětí do šesti let), 1100 (do patnácti let) a 1200 korun (do šestadvaceti let). Lidovcům a hnutí ANO je ale bližší podpora pomocí daňových slev.  Ty by se pak po letech mohly zvýšit i rodičům, kteří mají jen jednoho potomka.

Lídři na příštím zasedání koaliční rady proberou i lepší vymáhání výživného, včetně dlouho odkládané a diskutované normy o zálohovém výživném. Podle návrhu by za rodiče-neplatiče hradil alimenty stát a pak je po nich vymáhal. Prosazují to sociální demokraté, hnutí ANO má výhrady. V Česku je podle Českého statistického úřadu více než 175 tisíc domácností, kde děti žijí s jedním z rodičů. Tři pětiny těchto neúplných rodin vznikly kvůli rozvodu. Výše dlužných alimentů se v souhrnu odhaduje na 13 miliard korun.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odborný ústav vyšetřuje manévr portugalského letadla u Křivoklátu, píše MF Dnes

Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod vyšetřuje jako vážný incident lednový manévr letadla portugalského dopravce, při kterém se letoun poblíž Křivoklátu ve velké rychlosti dostal nízko nad zem. Pilot Airbusu A320neo na lince z Lisabonu do Prahy srážce s terénem zabránil, píše Mladá fronta DNES (MF Dnes).
před 1 hhodinou

Padl další rozsudek v kauze Stoka. Obžalovaný dostal tři roky vězení

Krajský soud v Brně ve čtvrtek uložil v korupční kauze Stoka Samanu el-Talabanimu souhrnný trest tři roky vězení a peněžitý trest 800 tisíc korun. Soud schválil jeho dohodu o vině a trestu, kterou uzavřel se státním zástupcem. Trest je mírnější, než který mu soud uložil v roce 2022. Jde o poslední, jedenáctou schválenou dohodu v kauze údajného ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed. Rozhodnutí je pravomocné. Kauza jako taková ještě ale nekončí.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci odsoudili všechny formy týrání zvířat

Poslanci se ve čtvrtek ve sněmovně postavili proti týrání a nepřijatelnému zacházení se zvířaty. Zároveň také vyzvali policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Podle opozice jen zpřísnění trestů nepomůže, neboť je třeba řešit i příčiny a umisťování zabavených zvířat. Poslanci by později také mohli pokračovat v debatě o protiobstrukčních změnách pravidel sněmovního jednání.
04:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
před 3 hhodinami

Prokurátor Urválek se vědomě podílel na vraždě Horákové, uzavřela policie

Prokurátor Josef Urválek měl podíl na vraždě Milady Horákové i tří dalších lidí, kteří byli v roce 1950 odsouzeni k trestu smrti, vyplývá ze závěrů policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Podle něj se Urválek na nezákonném odsouzení a následné vraždě podílel vědomě a aktivně, a to ve formě nepřímé účasti. Urválek je po smrti a nelze ho stíhat, podle vyjádření úřadu je však konstatování jeho trestní odpovědnosti významné pro historickou i právní spravedlnost.
před 6 hhodinami

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
před 7 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o financování veřejnoprávních médií

„Změny ve financování veřejnoprávních médií a zrušení koncesionářských poplatků není běžná politická agenda, to je vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti,“ uvedl Martin Baxa (ODS) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. „(Financování veřejnoprávních médií) ze státního rozpočtu je věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje, vidíme ale, že to funguje v dalších mnoha státech,“ sdělil Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) s tím, že v rámci vládní koalice probíhají diskuse o „nejrůznějších variantách“.
před 7 hhodinami

Vláda snahy o zrušení „protišpionského“ trestného činu nevzdává, řekl Tejc

Slib z programového prohlášení vlády o tom, že zruší trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, rozhodně nepadá, prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ústavní soud (ÚS) sice ve středu zamítl návrh skupiny senátorů, který o toto usiloval, podle ministra ale výhrady, které vládní koalice k jeho definici má, ÚS nevyvrátil. Bude tak dál hledat způsoby, jak výrazně změnit formulaci nebo tento trestný čin zcela zrušit a nahradit, třeba úpravou jiných, dříve přijatých opatření, nastínil Tejc ve středu v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou.
před 7 hhodinami
Načítání...