Rodí tajně, ale bezpečně. Každý rok v porodnicích zůstane bez matky přes deset dětí

Po porodu zanechá v tuzemských nemocnicích každý rok své dítě průměrně třináct žen. ČT informaci sdělilo ministerstvo zdravotnictví. Možnosti takzvaných utajených porodů, kdy žena může anonymně přivést na svět dítě v bezpečí zdravotnického zařízení, tak využívá zhruba stejný počet lidí jako babyboxů. Do těch v průměru každým rokem odloží své dítě čtrnáct rodičů. Utajené porody stát v Česku zavedl v roce 2004, první babybox vznikl o rok později.

Aby mohla žena přivést dítě na svět v nemocnici v utajeném režimu, musí ještě před samotným porodem vyplnit žádost, tu podepíše se dvěma svědky. „Většinou jde o lékaře, nejlépe gynekologa, a sestru,“ upřesňuje mluvčí Nemocnice Pardubického kraje Kateřina Semrádová. Po porodu se pak dítě předává novorozeneckému oddělení. „Zdravotníci poté zkontaktují pracovníky Orgánu sociálně-právní ochrany. Ti zajistí náhradní rodinnou péči,“ popisuje Semrádová. Zároveň zdravotnické zařízení garantuje ženě plnou anonymitu. Její zdravotní dokumentaci po odchodu z nemocnice personál zapečetí a uloží do archivu.

Podle odborníků zavedl stát před dvaceti lety utajené porody především pro bezpečí ženy. „Když rodí jinde než v nemocnici, hrozí poporodní komplikace – například krvácení nebo infekce. Matka má navíc možnost se s dítětem po porodu v klidu rozloučit,“ popisuje Semrádová. Rodička může také využít psychologickou pomoc, kterou nemocnice zajistí. „Mnoho žen o této možnosti neví, ačkoli česká legislativa na tuto situaci pamatuje,“ dodává Semrádová a poukazuje na to, že na rozdíl od babyboxů rodičky často netuší, že mohou tajně porodit a dítěte se vzdát přímo v bezpečí zdravotnického zařízení.

Od roku 2004 přitom poskytuje tuto možnost každá porodnice v Česku. Každoročně utajený porod podle dat ministerstva zdravotnictví využije asi třináct rodiček. Podobná data o odložených dětech přitom hlásí i provozovatelé babyboxů, ročně do nich rodiče odloží v průměru čtrnáct dětí. Situace jejich rodičů ale bývá podle mluvčího resortu zdravotnictví Jana Řežábka často odlišná. „Lze předpokládat, že jde spíše o ženu, která si nedovedla představit, co obnáší péče o dítě a z různých důvodů ji nezvládá. Samozřejmě může jít i o ženu, která nevěděla o možnosti utajeného porodu,“ uznává Řežábek.

Informovanost veřejnosti

Vůbec nejčastěji volí podle zjištění ČT utajené porody ženy z okolí Brna. Třeba ve Fakultní nemocnici Brno za uplynulé dvě dekády tajně porodilo a své dítě odevzdalo do péče lékařů a úřadů třicet pět rodiček. „Osvěta veřejnosti je u nás na dobré úrovni. Všechny ženy, které se před porodem dostanou k sociální pracovnici, jsou o této možnosti informované,“ popisuje možné důvody nebývale vyššího zájmu než ve zbytku republiky referentka komunikace FN Brno Anna Svobodová. Podobnou zkušenost hlásí i brněnská Nemocnice Milosrdných bratří, kde od roku 2005 utajeně porodilo třináct žen. 

Brněnské nemocnice jsou ale jedny z mála, kde institut utajeného porodu funguje tak, jak jej před dvaceti lety zamýšleli tvůrci legislativy. Třeba Ústav pro péči o matku a dítě v Praze (ÚPMD) má opačnou zkušenost. „Existence institutu utajeného porodu je i v současnosti pro většinu rodiček téměř neznámá. Jen díky ojedinělým článkům či reportážím se alespoň některé nastávající maminky o této možnosti dozvědí,“ popisuje situaci mluvčí ÚPMD Gabriela Hošková. Malý zájem pak hlásí i další pražské nemocnice, podobně jako ty ostravské.

Situace se pak liší podle měst i krajů, nemocnice rozdíly přičítají především míře informovanosti žen a především sociálních pracovnic, které je na podobnou možnost neupozorňují. Například ve Fakultní nemocnici Olomouc přišlo utajeně na svět sedm dětí, podobný počet jich tam ženy odložily do babyboxů. „Lze se jen domnívat, že veřejnost o možnosti rodit v utajení neví,“ zamýšlí se vedoucí oddělení vztahů s veřejností FN Olomouc Adam Fritscher. Třeba v Plzni během uplynulých dvaceti let takto děti přivedlo na svět jedenáct rodiček, do tamního babyboxu bylo uloženo pět dětí. 

Ne všechny rodičky, které se rozhodnou vzdát svého dítěte, ale mohou možnosti utajených porodů využít. Třeba vloni tak musela brněnská fakultní nemocnice žádost o utajený porod zamítnout. „Stalo se nám to jedenkrát za celou dobu. Důvodem bylo, že byla dotyčná vdaná,“ říká referentka komunikace Fakultní nemocnice Brno Anna Svobodová. Aby mohla žena tímto způsobem porodit a vzdát se dítěte, nesmí být vdaná, rozvedená méně než 300 dní a zároveň musí prokázat trvalý pobyt na území Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na nový centrální stavební úřad půjde 1,7 miliardy, sdělila Mrázová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pokračuje v jednání s dalšími členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jako první dorazil ve středu na schůzku ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Po něm byla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Už v úterý jednala Schillerová se sedmi ministry. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval, není tedy ani jasné, jaké bude celkové saldo. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliardami korun.
14:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Senát vrátil znovuzavedení EET i zákon o státních zaměstnancích sněmovně

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Poslancům vrátil i změny podmínek zaměstnávání státních úředníků a návrh na zrušení pravomoci prezidenta určovat vedoucí diplomatických misí. Senátoři schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line a umožnili i přijetí úpravy sněmovních pravidel k omezení možných obstrukcí. Novelu stavebního zákona budou probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli ní na Ústavní soud.
09:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoO lžích politiků i o tom, kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska, hovořili Moláček a Golis

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 5 hhodinami

Část Česka ve čtvrtek zasáhnou silné bouřky, uvedl ČHMÚ

V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 7 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 12 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.