Předseda KSČM a poslanec sněmovny Vojtěch Filip označil církevní restituce darem státu církvím. „Nemohu se s tím smířit,“ prohlásil Vojtěch Filip. „Jsou tam církve, které do roku 1989 ani neexistovaly a dostávají prostředky. Tak mi řekněte, jaká to může být restituce,“ uvedl Filip. Takto ovšem komentoval způsob odluky církví od státu, na základě kterého mají církve dostávat státní příspěvky na svou činnost a skutečně jsou mezi nimi i některé malé církve bez restitučních nároků.
O církevním majetku diskutoval Vojtěch Filip v pořadu ČT Otázky Václava Moravce s ministrem kultury Danielem Hermanem z KDU-ČSL. Podle něj projevuje v této souvislosti šéf komunistů velkou názorovou kontinuitu, protože už před rokem 1989 byl členem strany, která nese přímou odpovědnost na naprosté rozvrácení majetkoprávních poměrů v zemi.
„Je naprosto absurdní hovořit o nějakém daru,“ prohlásil Daniel Herman. „Stejně, jako ostatní složky společnosti, byly církve po puči v roce 1948 komunistickou stranou brutálně okradeny o svůj legitimní majetek. Ten majetek je zčásti vracen a teď z toho má ten okradený ještě platit daň? To je přece na hlavu postavené.“
Dva návrhy na zdanění restitucí
Ve sněmovně aktuálně leží dva návrhy, které by mohly změnit podmínky zákona o církevních restitucích. Podle návrhu poslanců KSČM z března 2016 by měl stát církvím zdanit finanční náhrady, tedy peněžní část církevních restitucí.
Podle druhého návrhu, který do sněmovny poslalo zastupitelstvo Jihočeského kraje a který připravila jihočeská sociální demokracie vedená hejtmanem Jiřím Zimolou, by měly být zdaněny nejen náhrady, ale také státní příspěvky na činnost církví. Přestože zdanění církevních náhrad podporuje také šéf hnutí ANO ministr financí Andrej Babiš, vláda k oběma návrhům zaujala neutrální stanovisko.
Je tedy řada na sněmovně, která už však několikrát projednávání návrhů odložila. Do programu jednání se sice opakovaně dostaly, ale vždy z něho byly postupně vyřazeny. „Pokud se do voleb náš návrh nedostane k projednávání, přijdeme s ním v příštím volebním období znovu,“ sdělil Vojtěch Filip.
Herman: Odluka? Spíš kooperace
V roce 2016 získaly církve ze státního rozpočtu téměř tři a půl miliardy korun. Zákon z roku 2012 počítá s tím, že v rámci restitucí dostanou církve od státu nemovitý majetek zhruba za 75 miliard korun, za nemovitosti, které nelze vydat, mají církve během třiceti let získat 59 miliard korun a za 17 let by měly být církve úplně bez státního příspěvku na své fungování.
Podle Daniela Hermana však nikdy k úplné odluce státu od církví nemůže dojít, protože stát a církve se společně podílejí na mnoha veřejně prospěšných a společenských aktivitách. „Spíš než odluka používám výraz kooperativní model. Je tady asi tři sta deset škol, řada nemocnic, je tady spolupráce v ozbrojených silách, ať je to armáda, policie, nebo vězeňská služba,“ vyjmenoval Daniel Herman.
Připomněl, že stát kooperuje s církvemi v péči o památky, protože asi čtyřicet procent památkového fondu je sakrálního charakteru. Například kaple, kláštery nebo kostely. „To znamená, že to vždy budou platformy spolupráce,“ uvedl Daniel Herman.
