Praha – Kauza, která vypukla na plzeňských právech, jasně ukázala, že je třeba ostřeji sledovat kvalitu českých vysokých škol. Hlavně soukromých škol totiž v posledních letech rychle přibylo, což ovšem může být vykoupeno sníženou kvalitou titulů. Reportéři ČT zaměřili pozornost na soukromou Vysokou školu podnikání v Ostravě (VSP) - bakalářská práce zdejší studentky Jitky Wiszczorové je totiž prokazatelně nepůvodním dílem, které opisuje z jiných publikací bez uvedení zdroje. Škola za ni přesto udělila studentce červený diplom a práci hájí i přes výtky odborníků.
Spouštěcím mechanismem celé kauzy byl anonymní e-mail z února letošního roku, který upozorňoval na to, že na VSP bude za pár dní nejspíše obhájena plagiovaná diplomová práce. Autorem e-mailu byl bývalý kamarád Wiszczorové, kterému se nelíbilo, že se studentka chlubila tím, jak práci opsala a že ji napsala za pouhých 11 dnů.
V příloze e-mailu přišel i rozbor práce poukazující na to, že většina teoretické části práce se shoduje nebo nápadně podobá již dříve publikovaným textům na internetu, včetně pasáží, kde autorka nemá uvedeny žádné odkazy na zdroje. Stejný rozbor přišel i celé komisi, u které měla být práce obhájena. Jedinou reakcí byla odpověď předsedy zkušební komise, který pisateli sdělil, že komisi upozorní a práci posoudí. Studentka však práci nakonec obhájila, získala červený diplom a ze státnic odešla s jedničkami.
Vladimíra Dvořáková:
„Práce není v pořádku, má celou řadu nedostatků, zejména formálních. To znamená, že se ukazuje, že dotyčná měla velký problém zvládnout základní řemeslo, tedy umět odkazovat, pracovat se zdroji, používat ty zdroje tak, aby bylo jasné, co jsou její názory, co jsou názory někoho jiného, kde přejímá text doslova, kde pouze parafrázuje.“
„Při analýze vůči vyhledávači Google bylo nalezeno významné množství externích dokumentů, ve kterých se nacházejí celé fráze použité v diplomové práci,“ tvrdí expert na plagiáty VŠE v Praze Jan Mach a není ve svém názoru osamocen. „V takovém znění, jaké jsem obdržel, tak nikoliv. Ta práce je z teoretického hlediska nepůvodní,“ reaguje na dotaz, zda by u něj práce prošla, expert na vzdělávání ve veřejné správě Miloš Matula. „Teoretická část práce z velké míry není řádně citována, je převzato okolo 90 % textu a minimum z toho je řádně citováno. V praktické části není citováno z externích zdrojů,“ vypočítává další nedostatky Mach.
„Ve třetí kapitole už není rozlišitelné, co psala autorka sama, co převzala z literárních zdrojů a zda nepoužila i jiný zdroj,“ tvrdí Matula. Právě ve třetí a částečně ve druhé kapitole je převzetí textu vidět nejvíce. I když text prokazatelně není autorčin, tváří se tak. Doslovné citace nejsou v uvozovkách, jak by měly být, a na mnoha stranách chybí jakékoliv odkazy na použitou literaturu či jiné zdroje.
Vedení školy veškeré pochybnosti odmítá
Prorektorka Renáta Nešporková, která byla také členkou hodnotící komise, však argumentuje tím, že škola práci prověřovala i v rámci testování v Thesisu a žádné pochybení zjištěno nebylo. „Ta práce, o které hovoříme, teď se nebavíme obecně, je podle Vysoké školy podnikání v pořádku. A jsou tam uvedeny všechny zdroje, které tam uvedeny mají být,“ je přesvědčena prorektorka.
Části textu jsou také obsaženy v bakalářské práci Nadi Pecinové, která ji ale obhájila už v roce 2009 na Masarykově univerzitě v Brně, a dnes je práce volně dostupná na internetu. „Já bych si to vysvětlila dvěma způsoby, buď to opsala ode mne, nebo to čerpala z té samé publikace, kterou já ocitovanou mám. Nicméně ona ji ocitovanou nemá,“ hledá vysvětlení Pecinová a pokračuje: „Když se podívám na tu práci, tak bych spíš řekla, že se inspirovala tou mojí, protože některá slovní spojení, která jsem si tam psala podle sebe, jsou téměř shodná.“
Jiří Zlatuška:
„Jestliže dojde k obhajobě závěrečné práce a ta práce nesplňuje takové podmínky, jaké by měla mít, nesplňuje podmínky samozřejmě ani ten udílený titul. Udělením toho titulu je mnoho dalších lidí uvedeno v omyl.“
Přestože stačilo kliknout na přiložené internetové odkazy, vedení školy práci kontrolovalo pomocí antiplagiátorského softwaru Thesis, který vyvinuli na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Podle děkana fakulty Jiřího Zlatušky je systém Thesis ale jen jakousi pomůckou. „Program nemusí zachytit části, které jsou drobně modifikované nebo citované po částech. Čili to je opravdu hrubá pomůcka, která usnadňuje práci, nikoli vyviňuje komisi,“ je přesvědčen Zlatuška.
Předsedkyně akreditační komise Vladimíra Dvořáková upozorňuje na podíl zodpovědnosti u vedoucího práce. „Vedoucí práce nic neinicioval, takže i to je důkaz, že ta práce je v pořádku,“ míní Nešporková. Vedoucím zmiňované práce byl přitom přímo rektor Vysoké školy podnikání Vladimír Krajčík. Ten ovšem k celé věci odmítl podat vysvětlení. „Pokud sám šéf školy je vedoucí takovéto problematické práce a je to zameteno pod koberec, tak k tomu nemám slov,“ reaguje Zlatuška. Mluvit následně odmítli i ostatní členové zkušební komise včetně předsedy komise prof. Miroslava Kaloče z Vysoké školy báňské a také autorka práce.
Vladimíra Dvořáková o omezení počtu vysokých škol:
„Zákon nám velmi znesnadňuje, abychom zamítli vznik vysokých škol, abychom odebírali akreditaci nebo aby došlo k tomu, že se odebere státní souhlas. My víme, že škola je nekvalitní, ale než se to rozhodne, než k tomu dojde, to může trvat dva nebo tři roky.“
Počet studentů na soukromých školách strmě roste
Tento případ ale není jediným problémem Vysoké školy podnikání. Už v roce 2009 jí akreditační komise kvůli personálním nedostatkům omezila akreditaci na magisterské studium, nyní čeká, zda ji dostane zpět. Tato škola se tak zařadila na seznam případů a kauz, kterých se v posledních letech vyrojilo mnoho. Ať už jde o plzeňská práva, Vysokou školu finanční a správní, Bankovní institut, Univerzitu Jana Amose Komenského a nedávno i Rašínovu Vysokou školu a Vysokou škola Karla Engliše, kde podivně získal bakalářský titul brněnský primátor.
Jiří Zlatuška:
„Některé soukromé školy si evidentně víc hledí toho, aby byly v černých číslech a aby si na poplatcích, které od studentů vybírají, vydělaly.“
Počet vysokoškolských studentů na soukromých školách totiž za posledních deset let téměř třicetinásobně vzrostl. Na 44 soukromých vysokých školách dnes studuje už více než 57 tisíc studentů. „Všechny kauzy vypovídají o tom, že je tu obrovský tlak na masifikaci. Stoupající počet studentů vede k poklesu kvality škol. Ty nemají ani personál na to, aby se mohli studentům dostatečně věnovat a znamená to snižování úrovně vysokého školství obecně,“ je přesvědčena Dvořáková.
Zásadní změny v systému by měl podle ministerstva školství přinést chystaný nový vysokoškolský zákon. Ten ale obsahuje i body, které v akademické obci zatím příliš velký ohlas nevzbudily a ke zkvalitnění vysokých škol, zejména těch soukromých, podle mnohých nepovedou. „V tom zákoně žádná konkrétní opatření, která by dávala moc naděje ke změnám, nejsou. Domnívám se, že nový zákon si dost těžko poradí s těmi obchodními společnostmi, které dneska fungují jako vysoké školy,“ uzavírá Zlatuška.
