Hrad se příležitosti státního svátku 28. října chystá předat řadu státních vyznamenání. Média už v předstihu dvou týdnů spekulují o některých oceněných. Prezident už dříve avizoval, že in memoriam udělí medaili za hrdinství studentovi ze Žďáru nad Sázavou Petru Vejvodovi. Ceremoniálu se ale nezúčastní většina rektorů veřejných vysokých škol, protože Miloš Zeman znovu neposlal pozvánku dvěma z nich.
Petr Vejvoda přišel o život, když bránil spolužačky před útokem psychicky nemocné ženy. Na Hradě už rodiče Petra Vejvody byli vloni na jaře, za syna převzali ocenění za nejlepší záchranářský čin roku 2014. „Bude oceněn ještě jednou, bohužel in memoriam, 28. října, kdy obdrží medaili za hrdinství,“ uvedl Zeman.
Nedvěd, Kriegel, Žáček
Dalším laureátem se stane nejlepší evropský fotbalista roku 2003 a dlouholetý kapitán české reprezentace Pavel Nedvěd. Na státní vyznamenání jej spolu s dalšími 36 osobnostmi koncem července navrhl Senát. Prezident Miloš Zeman pak slavného sportovce v září při návštěvě Číny požádal, aby si 28. října udělal čas.
Dalším potvrzeným jménem je František Kriegel, který se během Pražského jara postavil proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Na sociální síti to oznámil prezidentův mluvčí, důvod zveřejnil Miloš Zeman vzápětí. „Byl jediný, kdo v roce 1968 v Moskvě odmítl podepsat takzvané Moskevské protokoly,“ vysvětlil svou volbu prezident.
Básníka a aforistu Jiřího Žáčka letos shodně navrhli poslanci i senátoři. „Já jsem musel slíbit, že o tom s nikým nebudu mluvit. Ale už jasně poznáváte, že jsem to přijal,“ sdělil literát. Jména dalších oceněných jsou zatím v řádu spekulací. Hovoří se o kardiochirurgu Janu Pirkovi, lékař ale tvrdí, že pozvánku z Hradu nedostal. Svou nominaci nechce komentovat ani bývalá atletka Helena Fibingerová, stejně jako rodina zemřelého exministra kultury Pavla Dostála.
Havel Zilkovi, Klaus Vávrovi, Zeman Frantové
Ani letos však nechybí osobnosti, které vzbuzují vyhrocené emoce, především vdova po politikovi a novináři Jiřím Pelikánovi Jitka Frantová. Před třemi lety podpořila současnou hlavu státu v předvolební kampani, nyní má být oceněna Medailí Za zásluhy v oblasti umění za divadelní inscenaci Moje pražské jaro. Jméno herečky je přitom kritizováno od té doby, co se v médiích objevila zpráva, že byla před svou emigrací v roce 1968 spolupracovnicí komunistické Státní bezpečnosti.
Frantová obvinění odmítá. „Já mohu jen s čistým svědomím říct, že jsem žádnou spolupráci s StB nepodepsala a také nikomu neškodila,“ tvrdí.
Kontroverzím se při udílení řádů nevyhnuli ani dva bývalí polistopadoví prezidenti. V říjnu 1998 chtěl Václav Havel vyznamenat starostu Vídně Helmuta Zilka za pomoc československým emigrantům. Týden před slavností však nominaci zrušil, když vyšlo najevo, že jmenovaný zřejmě spolupracoval s StB. Zilk to popřel. Prezident se pak na jeho pohřbu v roce 2008 za nešťastnou situaci dodatečně omluvil.
V éře Václava Klause se zase mluvilo o režiséru Otakaru Vávrovi. Kritikům vadilo, že vyznamenání sbíral za všech režimů včetně protektorátu. Svatováclavská orlice, kterou tehdy přijal, vznikla ku příležitosti druhého výročí smrti zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Vávra se hájil tím, že v opačném případě by do večera skončil na popravišti.
Rektoři se zastali nepozvaných kolegů. Nepřijdou
Oslavy státního svátku 28. října na Pražském hradě se budou muset obejít bez účasti zřejmě všech rektorů veřejných vysokých škol. Česká konference rektorů se tak rozhodla podpořit své kolegy z Masarykovy a Jihočeské univerzity, které prezident Miloš Zeman na ceremoniál opětovně nepozval.
Zemanovi vadí, že rektor Mikuláš Bek před dvěma lety odmítl jeho vystoupení na Masarykově univerzitě. Jihočeského rektora Libora Grubhoffera zase kritizoval za to, že se veřejně zastal literárního historika Martina Putny v kauze kolem jmenování profesorem. „Nezměnilo se nic. Jak říkám každý rok, žádný kurýr z Hradu opět nedorazil,“ komentoval situaci Grubhoffer.
Česká konference rektorů vyčkávala se svým rozhodnutím do středy. Pozvánky oběma zmíněným rektorům ale nedorazily. Podle informací Lidových novin se proto včera rektoři veřejných vysokých škol, jichž je v zemi 26, v interní e-mailové diskusi víceméně shodli, že kolegy Grubhoffera a Beka podpoří. Na Hrad nepůjdou, ačkoliv pozváni jsou.
Ceremoniálu se nezúčastní ani norská velvyslankyně Siri Ellen Sletnerová. Té Zeman pozvánku zrušil v důsledku vývoje kauzy rodiny Michalákových. Stejný postup Miloš Zeman zvažoval i u amerického velvyslance. Ten ale podle informací Lidových novin na oslavu pravděpodobně dorazí.
