Nejen sestavování druhé Babišovy vlády zaměstnává v těchto dnech české politiky. Nejpočetnější poslanecký klub – hnutí ANO – se už za pár dní bude zabývat novým zákonem, který by párům stejného pohlaví umožnil sňatky i adopci partnerových dětí. Sněmovna je zatím obecně v názoru na posílení práv gayů a leseb rozdělená.
Zákon, který by umožňoval svatby párům stejného pohlaví a osvojení dítěte partnerky nebo partnera, by mohl homosexuálním dvojicím pomoci například při společné výchově dětí.
Stačí plná moc?
„Děti oba rodiče vnímají jako rovnocenné, ale zákon jako rodiče vnímá jen jednoho z nich, ten druhý de facto neexistuje,“ upřesňuje právnička Adéla Horáková. Mimo jiné spolupracuje s organizací PROUD (Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu), která se na přípravě novely podílela.
S problémy se rodiče potýkají například při hospitalizaci dítěte. „Neustále má s sebou papír, kde ji zplnomocňuji, že se může o dceru starat stejně tak jako já,“ dělí se Adéla Skálová o vlastní zkušenost, jak takovou situaci s partnerkou řeší. Ta ale dodává: „Komplikované je, že záleží na druhé straně, jestli přijme, že plná moc bude dostatečná.“ Ženy jsou přitom partnerkami už devět let, poslední dva roky navíc společně vychovávají Adélinu dceru.
Zákon, který by umožňoval osvojit si dítě partnera nebo partnerky, se ve sněmovně už řešil dvakrát. Jeden z nich reagoval i na rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož i registrovaným partnerům náleží právo adoptovat dítě. Ani jedna novela ale neprošla do druhého čtení.
Proti jsou lidovci a SPD, pro Piráti
Autoři návrhu zákona už mají na své straně například poslankyni za Hnutí ANO Radku Maxovou. „Zrovnoprávnění dětí v heterosexuálních a homosexuálních párech by mělo být naším cílem, aby děti v těchto rodinách nebyly diskriminovány,“ domnívá se.
Někteří členové hnutí ANO ale váhají. Diskutovat o novele bude jejich poslanecký klub v úterý. Jasno mají jen tři strany – proti jsou lidovci a SPD, pro naopak Piráti. „Principiálním problémem je dvoukolejnost, kdy máme pro různé lidi různé zákony, což je v podstatě diskriminační,“ obává se místopředseda Pirátů Mikuláš Peksa.
„Diskuse je třeba, ale pozor na rodinu“ – zní z dalších stran
V ostatních stranách se na postoji k tomuto zákonu neshodnou. „Jsem dlouhodobě přesvědčená, že manželství má být založeno na vztahu mezi mužem a ženou,“ říká například poslankyně za TOP 09 Helena Langšádlová. I předseda komunistů Vojtěch Filip radí opatrnost. „Jako právník si dovedu představit jiné garance, než je změna zákona,“ podotýká.
Debatě nad podobou normy se ale nebrání, stejně jako jiní. „Pojďme se o tom bavit, podstatné ale je, abychom zároveň nehodili do koše rodinu,“ varuje místopředseda ODS Martin Kupka. „Určitě je třeba o tom diskutovat. Jsme v jednadvacátém století, doba se hnula,“ připouští i předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.
Podporovatelé zákona sbírají u veřejnosti podpisy pod petici. Připojila se k ní i Ester Janečková, jejíž čtrnáctiletý synovec Filip před čtyřmi lety spáchal sebevraždu. K činu ho dovedly negativní reakce na jeho homosexualitu. Moderátorka po jeho smrti založila poradnu S barvou ven. „Dostali jsme přes 41 tisíc zpráv, obsloužili více než dva tisíce klientů,“ doplňuje Janečková s tím, že je podle ní zájem velký. Lidé podle jejích slov nejčastější řeší problémy s coming outem v rodině.
Registrované partnerství platí v ČR od roku 2006, ve světě od roku 1989
Homosexuální sňatky na celostátní úrovni umožňuje ve světě 25 zemí, z toho 16 v Evropě. Většina těchto států umožňuje i adopci dětí homosexuálními páry. Jako první země umožnilo sňatky homosexuálních párů a zároveň adopce dětí v roce 2001 Nizozemsko. Registrované partnerství jako první na světě uzákonilo v roce 1989 Dánsko.
- Cesta k registrovanému partnerství se v Česku otevřela 15. března 2006, kdy Poslanecká sněmovna nejtěsnější většinou 101 hlasů přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a zákon schválila. Osoby téhož pohlaví mohly uzavřít první legální svazek 1. července 2006.
- Uzákonit partnerství homosexuálů se ale povedlo až na pátý pokus. První ucelený návrh zákona předložila skupina Zuzky Rujbrové (KSČM) v roce 1998. Měl zajistit homosexuálním dvojicím stejná práva, jaká vyplývají z manželství, kromě adopce dětí. Poslanci ho ale zamítli, stejně jako další tři návrhy zabývající se problematikou sexuálních menšin.
- Průlom zaznamenal až návrh předložený do sněmovny v dubnu 2005 skupinou poslanců z ČSSD, US-DEU, ODS a KSČM (také neumožňoval adopci). Parlament ho schválil na přelomu let 2005 a 2006, ale v únoru 2006 zákon vetoval prezident Klaus. Svůj krok poté vysvětlil mimo jiné tím, že zákon rozšiřuje „oblast státních zásahů do lidských životů“, což je přímým opakem liberalizace.
- Pozdější přehlasování svého veta označil za „porážku všech nás, kteří věříme, že rodina je v naší společnosti základní, jedinečná a bezkonkurenční a kteří věříme v práva univerzální, nikoli skupinová, a v práva zajišťující svobody, nikoli nároky“.
