Praha - Česká psychiatrická péče stále ještě v lecčems pokulhává za západní Evropou. Změnit by to měla reforma psychiatrie, o které se mluví už skoro dvacet let. V příštích letech by Česko mělo k tomuto účelu dostat z EU zhruba šest miliard korun. Pacienti se ale obávají, že se tyto peníze použijí na přebudování velkých léčeben a na terénní služby se nic nedostane. V lůžkové péči sice Česko výrazně zaostává, šéf Psychiatrické léčebny Bohnice Martin Hollý ale vidí zásadní problém v tom, že chybí mezičlánek mezi léčebnami a ambulancemi.
Reforma psychiatrie: Pacienti se bojí, že se nedostane na terénní služby
„Naše obavy jsou, aby nedošlo k tomu, že pro nás budou postaveny takzvané zlaté klícky, zrekonstruují se léčebny. Je sice hezké, že budeme žít trošku humánněji, ale my potřebujeme péči přímo doma, aby za námi terénní sestry a sociální pracovníci přišli domů,“ tlumočil obavy pacientů Jan Jaroš z občanského sdružení Kolumbus. Řada lidí s psychickým onemocněním má totiž problém překročit jen práh bytu.
Ze studie odborníků z Psychiatrického centra Praha vyplynulo, že péče v Česku je svou strukturou nejblíže zemím bývalého Sovětského svazu. V zemích bývalého východního bloku jsou systémy většinou centralizované. Dřív běžné léčebny s více než tisícem lůžek jsou v západní Evropě raritou, v ČR jich je několik. Napřílad v Itálii léčebny úplně zrušili, jinde je zmenšili. Do budoucna by se těžiště péče mělo u nás přesunout právě do komunitní a akutní péče.
Loni vyhledalo v ČR psychiatra 600.000 lidí, za deset let se počet vyšetření zvýšil o 60 procent.
Podle Hollého je lůžková péče v Česku někde na úrovni začátku 20. století. „Lůžková péče je koncentrovaná do velkých ústavů, jak to naplánoval ještě císařpán,“ řekl ve Studiu 6 Hollý. Ambulantní péče podle něj funguje dobře - síť ambulancí nebo dostupnost léků je srovnatelná s vyspělou Evropou. To, co ale chybí, je nabídka služeb mezi těmito dvěma systémy. Pokud pacient nedostane potřebnou péči v ambulanci, musí být hospitalizován - jenže léčebny mohou být vzdálené od jeho domova i sto kilometrů. „Vytržení ze svých vztahů je frustrující jak pro pacienta, tak pro jeho blízké. (…) Dostupnost lokálních služeb je velmi nízká,“ tvrdí Hollý.
Problém by pomohly vyřešit denní stacionáře, tj. intenzivní ambulantní služba, kdy pacient denně dochází do příslušného zařízení po dobu několika týdnů, ale na noc či víkendy může zůstat doma mezi svými blízkými. Rovněž krizových center je nedosatek a problémy psychicky nemocných lidí by mohly řešit i tzv. mobilní služby, kdy týmy psychiatrických sester a lékarů dochází přímo za pacienty.
Ministerstvo chce ze zhruba šesti miliard, jež může čerpat v letech 2014 až 2020, dát čtyři miliardy na modernizaci léčeben a nemocnic s psychiatrickou péčí a na budování komunitních center. Až tři miliardy by šly na vzdělávání zdravotníků a kampaň, která psychiatrii destigmatizuje.
Šéf Bohnic doufá, že se reformu podaří dotáhnout do konce. Podle něj ale za ní není odpovědné jen ministerstvo zdravotnictví, ale celá (budoucí) vláda a zapojit by se mělo více resortů, hlavně ministerstvo práce a sociálních věcí. „Musíme kombinovat zdravotní a sociální služby šité na míru klienta,“ uzavřel Hollý.
GALERIE
videogallery_366538